B Í L Á

Bílá je malá ves sevřená mezi zalesněnými horami. Nejznámější je pro své lyžařské zázemí, ale též pro dřevěný arcibiskupský lovecký zámeček se zvířecí obůrkou, dřevěný kostel skandinávského typu a sirné prameny.

Obec Bílá se nachází na moravské straně historické moravsko-slezské zemské hranice. Její vznik je spojen se správním vývojem území, které před rokem 1100 porůstal hluboký prales, bezpečně oddělující území českého přemyslovského státu od slezského knížectví opolského. K osídlování katastru docházelo od 2.pol. 16.stol. do 18.stol. v době pasekářské a valašské kolonizace, kdy se lesy začaly prosvětlovat prvními usedlostmi. Zatímco pasekářské osídlování Bílé postupovalo ze západu podél toku Ostravice, valašští pastevci slovenské, polské, ukrajinské a rumunské národnosti přicházeli z východu a zaváděli salašnické hospodaření na výše položených horských stráních. Valaši dali oblasti dodnes patrný ráz enkláv luk a pastvin s dřevěnými stavbami a hospodářskými budovami. Toulavý způsob pastvy, kdy zvěř okusovala stromy, ničila náletovou zeleň a rozšiřovala tak travnaté plochy, byl v Beskydech zakázán až v 17.stol., kdy s rozvojem manufakturní výroby začalo v lesích ubývat vhodné přístupné dříví. Hlavním zaměstnáním obyvatel byla vedle pastevectví těžká a nebezpečná práce v lese při těžbě a svážení dříví ručním spouštěním, v zimě na saních, a dopravou potahem nebo při jarním tání plavením za pomoci vody zadržované v nádržích zvaných klauzy. Území bylo vzhledem ke své poloze ideální též pro partyzánský odboj. Významnou změnou prošla obec po výstavbě údolní vodní nádrže Šance, neboť ta v roce 1965 ukončila provoz na hospodářsky významné železniční trati Ostravice – Bílá a odkázala tím rozvoj obce nadále už jen na turistický ruch. V Bílé se dochovalo několik drobných sakrálních památek, v centru dřevěný arcibiskupský lovecký zámeček z počátku 20.stol. a dřevěný kostel sv. Bedřicha (1875), postavený ve skandinávském stylu, dále se v katastru nachází několik klauzů (vodních nádrží) a přírodní rezervace Salajka.

        DŘEVĚNÝ KOSTEL SV. BEDŘICHA

Kostel z roku 1875 je inspirovaný švédskou architekturou, čemuž nasvědčují vyřezávané chrliče v podobě dračích hlav. Postaven byl z místního dřeva a podíleli se na něm dva významní architekti Ing. Antonín Kybasta a Alfréd Parma. Stavbu financoval velký milovník Beskyd, olomoucký arcibiskup, kardinál Bedřich z Fürstenberku. Kostel vyniká složitou konstrukcí. Uvnitř můžete obdivovat 14 krásně vyřezávaných desetimetrových sloupů nesoucích strop a kruchtu se třemi arkádami. Novobaroknímu oltáři vévodí socha sv. Bedřicha, jemuž stojí po stranách svatí Cyril a Metoděj. Vitráže v oknech byly vytvořeny technikou leptání karmínového skla.

        ARCIBISKUPSKÝ LOVECKÝ ZÁMEČEK

Zámeček olomouckých arcibiskupů je jednou z dominant obce. V roce 1906 jej nechal postavit František Saleský Bauer jako své odpočinkové letní sídlo. Každoročně se zde koná velká myslivecká slavnost. Za zámečkem, hlouběji v údolí Velké Smradlavy, se nachází malá zvířecí obůrka o rozloze 1,68ha. Žijí tu jeleni, mufloni, daňci, srnci, jelen sika, divoká prasata, jezevec či exotický bažant.

        FOTO ALBUM

 GRUŇ, ŠVARNÁ HANKA - ÚDOLÍ ČERNÉ - KONEČNÁ
 5 km

 BÍLÝ KŘÍŽ - POD VJADAČKOU - ÚDOLÍ ČERNÉ - STARÉ HAMRY - BÍLÁ
 11 km

 HLUCHANKA - ÚDOLÍ VELKÉ SMRADLAVY - POD KLÍNEM - SALAJKA, MYSLIVNA
 5,5 km

 BÍLÁ - BOBEK
 3,5 km

 BÍLÝ KŘÍŽ - DOROŤANKA - KONEČNÁ - BOBEK - KMÍNEK - MASARYKOVA CHATA - BUMBÁLKA
 20 km

 BUMBÁLKA - SALAJKA, MYSLIVNA - MEZIVODÍ
 3,5 km

 SMUTNÍKY - MAXOVA NÁDRŽ - ÚDOLÍ VELKÉ SMRADLAVY - BÍLÁ
 7,5 km

 LHOTSKÁ - KLADNATÁ - KUDLAČENA - HORNÍ BEČVA
 6,5 km

 MEZIVODÍ - LHOTSKÁ - KOCIÁNKA - PODOLÁNKY
 9,5 km

 SAMČANKA - KLEPAČKA - LHOTSKÁ
 6,5 km

 BÍLÁ - JAVOŘINA - SAMČANKA
 6,5 km

 ČERTÁK - SOLÁŇ - POD KOTLOVOU - BENEŠKY - VYSOKÁ - TŘEŠTÍK, TUR.CH.
 14 km