B E S K Y D Y

 

        BESKYDY JSOU ZÁPADNÍ KARPATY

Beskydy jsou součástí Karpatského oblouku. Rozkládají se na území Česka, Slovenska a Polska. Většinou jde o zalesněné pohoří s oblými vrcholy, jen občas vystupují na povrch skály. Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou pro ně rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17.stol. šířila pastevecká kolonizace. Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná. Typická jsou roztroušená obydlí, samoty jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí se soustředí do kotlin. Komunikačně jsou Beskydy obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Lyský a Jablunkovský. Beskydy jsou jediným pohořím v ČR, kde žijí všechny tři velké šelmy (medvěd, vlk a rys). Zajímavý je také výsledek projektu Návrat orla skalního do ČR.

 

        ČLENĚNÍ ČESKÝCH BESKYD

Na území ČR patří do Beskyd oficiálně jen Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské Beskydy a česko-polské pásmo Čantoryje. U Hostýnských vrchů je to sporné. Z logických důvodů pro účely svých turistických stránek sem však přidávám také česko-slovenské Jablunkovské mezihoří, Turzovskou vrchovinu, česko-slovenské Javorníky, Vizovickou vrchovinu a Podbeskydí. Geograficky mezi těmito horskými podcelky neexistují jednoznačné hranice.

 

        SLEZSKÉ BESKYDY

Nejvyšším vrcholem je Skrzyczne (1257 m). Někdy se jim říká Těšínské Beskydy. Rozkládají se převážně na území Polska a jsou řekou Vislou rozděleny na dva celky. Pro účely tohoto webu se zabývám jen hraničním pásmem Čantoryje. Jeho nejvyšším vrcholem je Velká Čantoryje (995m). Toto pásmo vymezují údolí řek Olše a Visla a město Český Těšín.

 

        JABLUNKOVSKÉ MEZIHOŘÍ

Nejvyšším vrcholem je Kykuľa (845 m). Mezihoří se rozkládá kolem trojmezí CZ/SK/PL a každý stát ho definuje jinak. Pro účely tohoto webu se zabývám pouze masivem Girová (840 m), který je vymezen městy Jablunkov, Jaworzynka a Svrčinovec.

 

        MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY

Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1324 m). Tento horský celek se rozkládá podél slovenských hranic a vymezují jej města Jablunkov, Třinec, Frýdlant n.O., Frenštát p.R., Valašské Meziříčí, Rožnov p.R. a Horní Bečva. Patří sem Veřovické vrchy a Zadní hory. Celé Moravskoslezské Beskydy jsou součástí CHKO Beskydy.

 

        TURZOVSKÁ VRCHOVINA

Nejvyšším vrcholem je Beskydek (953 m). Vrchovina volně navazuje na Moravskoslezské Beskydy a je defakto jejich pokračováním směrem do území Slovenské republiky. Vymezuje ji státní hranice a města Turzovka a Čadca. Spadá sem i cíp slovenských úbočí horocelku Lemešná, který na české straně náleží k Javorníkům. Převážná část Turzovské vrchoviny je součástí CHKO Kysuce.

 

        VSETÍNSKÉ BESKYDY

Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m). Dříve byly nazývány Vsetínské vrchy. Někdy bývají označovány jako součást Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Tento horský celek vymezují řeky Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva. Většina území Vsetínských Beskyd je součástí CHKO Beskydy.

 

        ROŽNOVSKÁ BRÁZDA

Nejvyšším vrcholem je Poskla (576 m). Jedná se o neohraničenou nížinu s pásmem malých vršků podél řeky Rožnovská Bečva, které volně navazují na sousední Vsetínské Beskydy a Moravskoslezské Beskydy.

 

        JAVORNÍKY

Nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1072 m). Jde o rozlehlý horský celek, jenž se rozkládá z větší části na Slovensku. Na české straně je vymezují Velké Karlovice, Vsetín a Horní Lideč, na slovenské straně Púchov, Žilina a Čadca. Patří sem i masiv Lemešné. České Javorníky jsou součátí CHKO Beskydy. Převážná část slovenských Javorníků je součástí CHKO Kysuce.

 

        HOSTÝNSKÉ VRCHY

Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (865 m). Vymezují je města Valašské Meziříčí, Holešov, Fryšták, Liptál a Vsetín. Velkou část Hostýnských vrchů pokrývá Přírodní park Hostýnské vrchy.

 

        VIZOVICKÁ VRCHOVINA

Nejvyšším vrcholem je Klášťov (753 m). Vrchovina je rozdrobena do několika separovaných podcelků. Patří sem hřeben Vartovny, oblast kolem Slušovic, která volně navazuje na Hostýnské vrchy, Mladcovské kopce u Zlína, okolí Luhačovic, Slavičína a rozlehlá nížina kolem Hluku. Velkou část Vizovické vrchoviny pokrývá Přírodní park Vizovické vrchy. Malou část zasahuje CHKO Bílé Karpaty.

 

        PODBESKYDÍ

Nejvyšším vrcholem je Skalka (964 m) v masivu Ondřejníka. Podbeskydská pahorkatina se táhne v širokém pásu od Českého Těšína po Přerov a Holešov a má mnoho částí. Podřazenými jednotkami jsou Těšínská pahorkatina, Třinecká brázda, Frenštátská brázda, Štramberská vrchovina, Příborská pahorkatina, Kelčská pahorkatina a Maleník. Oblast je z velké části chráněna jako Přírodní park Podbeskydí.

 

+420 1210     NON-STOP S.O.S.

 

        BEZPEČNOSTNÍ DESATERO HORSKÉ SLUŽBY

1. Túru plánujte podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny, dbejte na dostatečné vybavení (léky).

2. S předstihem získejte co nejvíce informací o prognóze počasí, sněhové a lavinové situaci.

3. Před odchodem předejte info o trase a předpokládané době návratu. Tempo volte podle nejslabšího ze skupiny.

4. Správně používejte mapu, znejte druhy značení turistických cest.

5. Znejte typy a význam výstražných tabulí.

6. Nepohybujte se mimo značené cesty.

7. Mějte s sebou lékárničku a v případě potřeby umějte poskytnout první pomoc.

8. Zjistěte si kontakty na Horskou službu nebo Zdravotní záchrannou službu. Mějte u sebe nabitý a zaplý mobil.

9. Zjistěte si zásady chování pro případ zbloudění, pádu laviny nebo zřícení v exponovaném terénu.

10. Nikdy nepodceňujte hory a nevystavujte nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní.

 

Národní přírodní rezervace Mazák (10.8. 2022)

 

        ZÁKLADNÍ PRAVIDLA POHYBU V CHKO A PŘÍRODNÍCH REZERVACÍCH

1. Zákaz táboření, rozdělávání ohně, pálení odpadků atp. mimo místa k tomu určená orgánem ochrany přírody.

2. Zákaz vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace.

3. Zákaz měnit dochované přírodní prostředí a záměrně rozšiřovat nepůvodní druhy rostlin a živočichů.

4. Zákaz měnit či nevratně poškozovat dochovaný stav přírody, poškozovat nebo ničit jeskyně a jejich součásti, nedovoleně sbírat nebo poškozovat chráněné nerosty.

5. Zákaz ničit a poškozovat chráněné rostliny a památné stromy, zraňovat či usmrcovat chráněné živočichy.

6. Zákaz ničit zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území.

7. V přírodních rezervacích zákaz pohybu mimo značené turistické trasy.

8. V národních přírodních rezervacích zákaz provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích, jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody.

9. V národních přírodních rezervacích sbírat rostliny či odchytávat živočichy, nejde-li o případy dle § 30 Zákona o ochraně přírody.

Pokuty udělené fyzické osobě orgánem ochrany přírody za nedodržení pravidel stanovených Zákonem o ochraně přírody se pohybují v rozmezí 5.000 - 100.000 Kč.

 

Odkaz: Zákon o ochraně přírody