<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Bílá, zot. Pokrok, BUS (535m) – Bobek (855m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Nejkratší cesta na známý výhledový vrchol vede dobře značenými lesními cestami proti proudu potoka, a pak po úbočí až na horskou osadu Bobek, ležící při státní hranici se Slovenskem. Relativně náročný výstup je korunován nádhernými panoramaty Beskyd ve spojení s tradičními roubenými chalupami. Nahoře se nachází také odpočívadlo, panoramatické mapy a shlédnout lze i slovenské hory. Tato 3,5km dlouhá modrá trasa je ideální pro krátké výlety přes léto i v zimě mezi lyžováním, ve směru dolů ji lze celkem v pohodě sjet i na horském kole.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Malá obec <b>Bílá</b> se nachází na moravské straně historické moravsko-slezské zemské hranice. Její vznik je spojen se správním vývojem území, které před rokem 1100 porůstal hluboký prales, bezpečně oddělující území českého přemyslovského státu od slezského knížectví opolského. K osídlování katastru docházelo od 2.pol. 16.stol. do 18.stol. v době pasekářské a valašské kolonizace, kdy se lesy začaly prosvětlovat prvními usedlostmi. Zatímco pasekářské osídlování Bílé postupovalo ze západu podél toku Ostravice, valašští pastevci slovenské, polské, ukrajinské a rumunské národnosti přicházeli z východu a zaváděli salašnické hospodaření na výše položených horských stráních. Valaši dali oblasti dodnes patrný ráz enkláv luk a pastvin s dřevěnými stavbami a hospodářskými budovami. Toulavý způsob pastvy, kdy zvěř okusovala stromy, ničila náletovou zeleň a rozšiřovala tak travnaté plochy, byl v Beskydech zakázán až v 17.stol., kdy s rozvojem manufakturní výroby začalo v lesích ubývat vhodné přístupné dříví. Hlavním zaměstnáním obyvatel byla vedle pastevectví těžká a nebezpečná práce v lese při těžbě a svážení dříví ručním spouštěním, v zimě na saních, a dopravou potahem nebo při jarním tání plavením za pomoci vody zadržované v nádržích zvaných klauzy. Území bylo vzhledem ke své poloze ideální též pro partyzánský odboj. Významnou změnou prošla obec po výstavbě údolní vodní nádrže Šance, neboť ta v roce 1965 ukončila provoz na hospodářsky významné železniční trati Ostravice – Bílá a odkázala tím rozvoj obce nadále už jen na turistický ruch. V Bílé se dochovalo několik drobných sakrálních památek, v centru dřevěný arcibiskupský lovecký zámeček z počátku 20.stol. a dřevěný kostel sv. Bedřicha z roku 1875, postavený ve skandinávském stylu, dále se v katastru nachází několik klauzů a přírodní rezervace Salajka.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Bílá je známé zimní středisko s dobrými sněhovými podmínkami, což poznáte i podle sjezdovek na obou protilehlých svazích u rozcestníku <b>Bílá, zot. Pokrok, BUS (535m)</b>. Taktéž historická budova přilehlého hotelu je zajímavá. <b>Hotel Bauer</b>, dříve známý jako zotavovna Pokrok, totiž pochází z roku 1911, kdy byla vybudována jeho první část s věžičkou. Rozšířen byl pak kolem roku 1930. Architekta inspirovaly tradiční dekorativní stavby v horském stylu, jež je možné spatřit po celých Beskydech. Hotel v minulosti sloužil pro potřeby dělníků a průmyslníků, kteří v oblasti těžili po dlouhá desetiletí dřevo. V roce 2013 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a nový majitel jej pojmenoval po arcibiskupovi Františku Saleském Bauerovi – staviteli místního loveckého zámečku. Bauerův erb naleznete jak v čele hotelu, tak i nad recepcí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Modré turistické značky směřují podél rušné silnice k severovýchodu a zanedlouho přechází říčku <b>Bílá Ostravice</b>. Ta pramení v úbočí Vysoké v nadmořské výšce asi 710m. Podle kilometráže vodohospodářské mapy nejde sice o pramen nejdelšího toku, ale ostatní potůčky vyvěrající pod Čartákem jsou považovány jen za pouhé přítoky. Říčka protéká obcí Bílá, na hranici Starých Hamer se po 9,8km stéká s Černou Ostravicí a spolu napájí přehradu Šance. Plocha povodí Bílé Ostravice činí 42,5 km2.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hned za mostem se trasa lomí doprava a stoupá po široké zpevněné cestě do lesa. Kdybyste však pokračovali ještě pár desítek metrů rovně kolem silnice, narazíte na areál bývalého železničního depa, jemuž vévodí stylová budova bývalého nádraží (dnes Obecní úřad). Jde o konečnou stanici kdysi vytížené tratě přes Staré Hamry, na níž byl provoz zahájen 6.8. 1908 a ukončen slavnostní jízdou parního vlaku dne 11.1. 1965.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Při okraji lesa můžete narazit na cyklisty, neboť se tu stáčí <b>singletrail</b>, tj. jednosměrná stezka pro terénní cyklisty. Ti mohou v létě využívat lanovku pro lyžaře a několika trasami pak divoce sjíždět z kopce dolů. Široký kamenitý turistický chodník nabírá středně těžký úhel a stoupá vzhůru lesem bez výhledů. Po levé ruce zurčí potůček bez názvu. Asi 700m od vstupu do lesa kříží značená stezka horní tok potoka, přechází jej, krátce zostra stoupá do hrdla malého kaňonu a úzkou pěšinou se vydává po svahu nad potokem do jeho vějířovitého prameniště. Pak opět stoupá, stáčí se nalevo a vylézá na křižovatce úzkých lesních asfaltek. Již zde si můžete povšimnout umně vyrobených směrovek, které ukazují návštěvníkům Bílé, kudy a kam se při svých procházkách dostanou. Obec vzala turistický ruch pevně do svých rukou...</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Značkování pokračuje po cestě rovně, mírným až středním stoupáním do sedla mezi dvěma bezejmennými kopci. Odtud se prozatím ještě dá mezi korunami mladých stromů pohlížet na osadu Bílý kříž pod vrcholem Sulova (943m), na Polomku (984m), Malý Polom (1061m) či osadu Borsučí, vyříznutou do úbočí Čudácké (827m). Podobně je vidět i blízký Gruň, horní partie Travného (1203m) a Lysé hory (1323m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zpevněná stezka pokračuje rovnou za nosem po úbočí bezejmenného kopce (808m). Chvilku středně stoupá, pak je chvilku rovná a nato vás krátké střední klesání dovede do druhého sedla. Mimochodem z obou míst vedou neznačené lesní cesty dolů ke klauzu Čurábka, což je malá vodní nádržka, určená původně k navyšování stavu vody v řece pro plavení dřeva.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Turistická trasa jde přes rozcestí rovně, po vyšlapaném lesním chodníku docela ostře stoupá a kroutí se lesem až ke zpevněné cestě vedoucí středním stoupáním na osadu Bobek u vrcholu stejného názvu (871m). Byť osada postupně prorůstá lesem, stále poskytuje překrásné panoramatické výhledy na Beskydy i Kysuce. Minete několik chalup a podél sloupů elektrického vedení šlapete na horní loučku. Už prvním výhledům od chaty Míla se dá těžko odolat. Spatříte hřbet Smrkoviny (957m), jejíž vrchol trochu připomíná koleno, jak se napojuje na Sulov (943m) s jasně patrným apartmánovým domem v lokalitě Bílý kříž. Hřeben, tvořící státní hranici, přechází do výrazné Polomky (984m), zaznamenává čupřinu smrků na pidi tisícovce Nad Kršlí (1002m) a vzdouvá se do mohutného Malého Polomu (1061m). Popojdete a v dalším okamžiku uzříte dvě dřevěnice jako z pohádky, od kterých se odvíjí kouzelný výhled na linii Sulova, Smrkoviny a celý masiv Gruně s jeho nesčetnými enklávami, turistickými chatami a stromy maskovaným dřevěným kostelíkem. Za ním se tyčí nejvyšší vrcholy Beskyd – Travný, Lysá hora a Smrk. Později se přidají ještě Kněhyně s Čertovým mlýnem. Kromě výše jmenovaného jsou vidět také části Těšíňočky (919m), Čupelu (943m), Javořiny (832m), Klubovce (838m) nebo výrazná Trojačka (987m). Překvapivě lze mezi Malým Smrkem a Lysou horou zahlédnout též dílek Ondřejníka v oblasti Kubalanek. Kdo by potřeboval podrobný popis, může dojít až nahoru k odpočívadlům a prostudovat dvě panoramatické mapy natočené na českou a slovenskou stranu. Na Slovensku jsou bezprostředně vidět Kysucké Beskydy, obě části Malé Fatry a Západní Tatry.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Rozcestník <b>Bobek (855m)</b> najdete v zátiší u hřebenové červené turistické stezky, která vede z Bílého kříže (10km) na Bumbálku (10km). Modrá značka tu po 3,5km končí.</p> </font></div>
Aktuálnost k 10/2016
