H U K V A L D Y
Lašská obec Hukvaldy je celorepublikově dobře známá dík rodákovi Leoši Janáčkovi a také dík mohutné hradní zřícenině. Kromě hradu eviduje památkový ústav na katastru obce hradní oboru, kostel sv. Maxmiliána (1769), kostel sv. Mikuláše (1742), sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, větrný mlýn (1804), pivovar, školu s pamětní deskou, válečný památník a několik venkovských obytných domů.
Kolem roku 1270 začal hrabě Franko z Hückeswagenu budovat na kopci hrad Hückeswalde, dnes jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě. Zkomolenina jeho názvu se následně přenesla na nově vzniklou podhradní ves. První písemná zmínka o Hukvaldech pochází z roku 1285. První zmínka o místní části Sklenov je z roku 1294 a první zmínka o Rychalticích je z roku 1394. Hukvaldy se okamžitě staly centrem panství. Od poloviny 14.stol. začal hrad často měnit majitele a byl několikrát přestavěn. Nestabilní období ukončil až Karel IV. tím, že podpořil olomoucké biskupy, aby se v roce 1354 stali jeho definitivními vlastníky. Hrad nebyl nikdy dobyt a svou bezpečností umožňoval rozvoj podnikání v obci. Například v roce 1635 plynuly největší výnosy z hukvaldského pivovaru, provozování rybníkářství, z prodeje dřeva či z vrchnostenské palírny. Od roku 1738 začali zpohodlnělí panští úředníci opouštět hradní prostory a stěhovali se do podhradí, kde kardinál Bedřich z Fürstenberka v roce 1760 vystavěl pro potřeby své a potřeby vrchnostenské kanceláře letní zámeček se zahradou. O 2 roky později hrad Hukvaldy vinou blesku vyhořel. Oprav se dočal až v půli 19.stol.
HRAD HUKVALDY
Hukvaldy jsou jednou z největších hradních zřícenin na Moravě. Stojí na kopci nad obcí Hukvaldy, uprostřed obory plné daňků a muflonů. Hrad zpočátku plnil funkci strážní pevnosti a rodinného sídla Hückeswagenů, kteří jej pravděpodobně v 1.pol. 13.stol. vybudovali. Hrad mnohokrát změnil majitele a byl v několika vlnách střídavě rozšiřován o tehdy nejmodernější obranné prvky a obytné palácové budovy, jež nakonec sloužily i jako kanceláře správy panství. Hrad Hukvaldy nebyl nikdy dobyt. Nejdéle jej drželi olomoučtí biskupové. Po požáru v roce 1762 již nebyl obnoven a personál se přesunul na nově vybudovaný hukvaldský zámek. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, která byla v 19.stol. obnovena. Hrad si můžete prohlédnout sami nebo s průvodcem. Vstup je zpoplatněný.
LEOŠ JANÁČEK
Nejvýznamnější hukvaldský rodák. Narodil se 3.7. 1854 do chudé, hudebně založené učitelské rodiny a již v dětství se mu dostalo hudebního vzdělání. Na počátku své skladatelské dráhy byl inspirován moravskou lidovou písní, studoval rytmiku a intonaci řeči, což se posléze odrazilo v originalitě jeho hudby. V Praze byl kvůli tomu dokonce považován za folkloristu a hudebního podivína. Podle vzoru Dvořákových Slovanských tanců složil komplet inspirovaný lidovou hudbou rodného kraje s názvem Lašské tance. Po složení dvou nepříliš úspěšných oper napsal Její pastorkyni, kterou uvedl v Brně v roce 1904 a velký úspěch slavila o 20 let později i v New Yorku. Poslední období Janáčkova života přineslo nejosobitější, nejvyzrálejší a světově proslulá díla orchestrální, především symfonickou báseň Taras Bulba a slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec, mši, napsanou ve staroslověnštině. Čerpá v ní z cyrilometodějského odkazu, posluchači však předkládá atmosféru spojení s přírodou v pohanském slova smyslu. Leoš Janáček napsal celkem 9 oper a 5 jiných hudebních celků. Na jeho počest se v jeho rodné vsi každý rok koná hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Jeden z nejvýznamnějších světových skladatelů zemřel náhle v ostravské nemocnici dne 12.8. 1928 na zápal plic, který si přivodil během svého prázdninového pobytu na Hukvaldech. Mimo spousty místních názvů nese Janáčkovo jméno i kráter na planetě Merkur.
FOTO ALBUM









