V E L K Á L H O T A
Vesnice leží pod vrcholem kopce Vrchhůra ve Vsetínských Beskydech a svažuje se až k břehům přehrady Bystřička. Obec se skládá z částí Velká a Malá Lhota. Nejvýznamnější památkou je dřevěný evangelický kostel (1783). Na Malé Lhotě stojí roubená zvonice se zvonem z roku 1687. Dřevěná zvonice stojí i na Velké Lhotě. Vyhledávaným turistickým cílem je také louka U Javoru s rozložitým javorem babyka, odkud se otevírá krásný kruhový výhled.
První zmínka o Velké Lhotě neboli Hrubé Lhotě pochází z roku 1374, kdy byla součástí panství Krásno. V roce 1411 byla přeřazena do panství Rožnov. Obec byla mnohokrát zpustošena, zvláště ve třicetileté válce a během povstání Valachů v roce 1621. Typickou obživou obyvatel v 19.stol. bylo zemědělství, výroba dřevěného nádobí a křiváků. Tradici tu má též písemnictví a podomácká výroba perleťových dýmek či obušků. V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota.
MALÁ LHOTA
Místní část se rozpíná na západním úbočí Vrchhůry a jedná se v podstatě o dvě ulice domů. První písemná zmínka o Malé Lhotě pochází z roku 1411, kdy byla součástí panství Rožnov, v němž zůstala až do zániku feudalismu. Šlo o chudou zemědělskou obec, kde se v 19.stol. rozšířila podomácká výroba kapesních nožů, tzv. křiváků, a dřevěného zemědělského nářadí. Za 2.sv. války se v katastru obce pohybovali partyzáni. Na kraji zástavby stojí kříž z roku 1816. V pomyslném středu se nachází pomník obětem 1.sv. války.
DŘEVĚNÝ EVANGELICKÝ KOSTEL
Cesta se stáčí přes Dědinský potok doprava a mírným stoupáním doráží k dřevěnému evangelickému kostelu. Jeho vznik přímo souvisí se silnou evangelickou vírou Valachů, kterou nezlomily ani pokusy o násilnou rekatolizaci v předchozích staletích. Dne 13.10. 1781 vydal císař Josef II. zákonodárný dokument zvaný Toleranční patent, jenž povoloval a zrovnoprávňoval protestantská vyznání s vyznáním katolickým. Hned následujícího roku byl na Hrubé Lhotě ustanoven evangelický sbor, jehož první mše se konaly ve stodole Jiřího Fabiána. I přes tíživou situaci si však zdejší evangelíci brzy nato postavili jednoduchou dřevěnou modlitebnu. První bohoslužba se v ní konala na svátek sv. Petra a Pavla v roce 1783. Ke stavbě bylo v důsledku přetrvávajícího odporu katolické vrchnosti vybráno poměrně nepřístupné místo, neboť v žádné ze sousedních obcí nechtělo panstvo poskytnout pozemky přímo na území obce (Malá Bystřice, Střítež nad Bečvou). Po dlouhých 83 let to byl zároveň jediný evangelický kostel na katolickém panství Žerotínů. Kostel má podobu větší dřevěné obdélné patrové stavby ze smrkových trámů s mansardovou střechou pokrytou šindelem – podle tradice kopírující střechu panského zámku v Krásně. Dle předepsaného vzoru pro evangelické modlitebny musel mít toleranční kostel malá okna, vstup z boční cesty, nesměl mít věž ani zvony. Uvnitř kostela se na třech obvodových stranách nachází obvodová galerie, přístupná dvěma postranními schodišti. Dnešní vybavení v jednotném stylu pochází až z roku 1839. Interiér odpovídá tendenci přísné evangelické prostory a jednoduchosti, jediným dekorativním prvkem je malované bednění kazatelny, vyřezávané zábradlí pavlače, švabachem psané citáty z Bible na černých tabulích, citát z Matoušova evangelia na stropě kostela a stropní dekorativní orámování letopočtu založení stavby. Lavice byly soustředěny kolem oválného stolu. Ze dvou stran lemuje kostel zvenčí krytá podsíň. Kostel je vzácný svou ryzí jednoduchostí, kterou musely splňovat první toleranční kostely. Paradoxně díky chudobě farníků je dřevěný kostel na Velké Lhotě jediným tolerančním kostelem v ČR, který se zachoval bez pozdějších stavebních zásahů a dodnes slouží svému účelu. V letech 1875-1895 působil ve Lhotě jako farář Jan Karafiát, autor dětské knihy Broučci. Zde také rukopis Broučků dokončil a v roce 1876 vlastním nákladem vydal. Ze Lhoty Karafiát odešel 5.7. 1895 a místní si s ním ještě dlouhá léta dopisovali.
ZVONICE V MALÉ LHOTĚ
Dřevná zvonice s původním zvonem z roku 1687 je nejvýznamnější stavbou Malé Lhoty.
FOTO ALBUM







