V A L A Š S K Á   B Y S T Ř I C E

Valašská Bystřice je rozlohou jedna z největších obcí v ČR, má 7 částí a její katastr má velmi členitý terén. Jméno jí dala říčka Bystřice. V obci se nenachází mnoho památek. Dřevěná zvonice Kyčery z konce 17.stol. stojí pod Zvonovým, další kaplička stojí na Dílech, blíže k centru se nachází památník padlým ve světových válkách (1938), kostel a kamenné náhrobky portášů z 18.stol.

Obec vznikla teprve v polovině 17.stol. z dřívějších pasekářských usedlostí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651, kdy hrabě ze Žerotína založil gruntovní knihy obce nazývané Randýskova Bystřice podle jejího prvního fojta. Název se pak časem měnil na Novou Bystřici, Hrubou Bystřici, Velkou Bystřici a od roku 1923 Valašská Bystřice. Prvními obyvateli byli lesní dělníci, kteří zde těžili dřevo pro sklárny a na odlesněných pasekách si stavěli chudá obydlí. Zúrodňovali kamenitou půdu, pásli ovce a vyráběli proslulé dřevěné nádobí, nářadí a hračky. Zvláštností byly především hračky barvené tzv. čazením, které Bystřičané úspěšně exportovali i do Pruska a Vídně. Až do zániku feudalismu přináležela Bystřice k rožnovskému panství. Pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím a za třicetileté války se na jejím tehdy ještě řídce osídleném katastru ukrývali valašští vzbouřenci. Za působení jednoho z prvních fojtů z rodu Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V roce 1848 zde vypukla kvůli velké neúrodě epidemie tyfu, což zavdalo podnět ke zbudování nového hřbitova, fungujícího do současnosti. Koncem 2.sv. války prošla obcí fronta, osvobozena byla 5.5. 1945.

        KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Barokní kostel v Bystřici byl postaven v letech 1772-1779. Kostelu předcházela kaplička, postavená v 60.letech 18.stol. tehdejším fojtem Jiřím Křenkem st., jenž pocházel z Prostřední Bečvy, odkud se přiženil do nedaleké obce Vidče a bystřičské fojtství koupil v roce 1724. Zbudování současného kostela inicioval jeho syn a nástupce ve fojtském úřadu, Jiří Křenek ml. Ten sehnal finance, za sebe daroval potřebné dřevo a s majitelem panství, hrabětem Michalem ze Žerotína, domluvil dar v podobě stavebního kamene. Stavbu kostela vedl a prováděl stavitel František Tahler z Fulneku. Jeho vysvěcení však zkomplikovala bouře, jež způsobila rozvodnění říčky Bystřice a následné zaplavení kostela, který tak musel být svěcen až v náhradním termínu. V roce 1843 byla při kostele zřízena fara. Kostelní zvony byly opakovaně zrekvírovány během světových válek, od roku 1973 tu však visí tři zvony nové (530kg, 300kg a 214kg).

        HROBY PORTÁŠŮ

Na místě starého zrušeného hřbitova se nachází hroby s barokními náhrobky portášů. Oba jsou státem chráněny jako kulturní památka. Hroby mají podobu dvou kamenných sarkofágů s vytesanými kříži a nápisy o pochovaných osobách. Před nimi stojí kamenné pískovcové desky asi 15cm silné, opracované v barokním slohu, na jejichž vrcholku jsou umístěny lebky na zkřížených kostech. V lebkách jsou zasazeny železné kříže. Některé zdroje chybně uvádí, že zde leží portášský velitel Jiří Křenek a vedle jeho syn, portášský desátník a kovář Ondřej Křenek. Staročeské nápisy na sarkofázích však uvádí něco jiného. V pravém hrobě je pochován stavitel kostela Jiří Křenek, narozen 8.3. 1721, zemřel 20.12. 1791 ve věku 70 let. V levém hrobě leží Marina Křenková roz. Cibulcová, dcera správce panského hospodářského dvora na Hradisku (pod zříceninou hradu Rožnov), Jiřího manželka. Ta se narodila 23.4. 1723 a zemřela roku 1781 ve věku 58 let. Jiřího Křenka ml. si brala, když jí bylo 19 a měli spolu 13 dětí. Jiří se ve svých 26 letech zapojil do stávající struktury sboru valašských portášů, v 39 letech převzal po otci úřad fojta, ve 45 letech (rok 1766) zřídil portášskou stanici přímo ve Velké Bystřici, sám stanul v jejím čele a ve 48 letech se stal velitelem veškerého portášstva, které přivedl k vrcholnému období jejich činnosti. Jiří Křenek byl portášem celých 49 let, z toho 22 let byl jejich nejvyšším velitelem.

        ROZHLEDNA BÚŘOV

Dřevěná konstrukce se tyčí od roku 2005 na nejvyšším místě vrcholu Búřov. Je asi 6,5m vysoká s výškou vyhlídkové plošiny asi 4m a 21 schody. Je pojata spíše jako vyhlídkový posed. Jedná se o soukromou stavbu majitele přilehlé horské chaty Búřov, který zde provozuje i dřevěnou zvonici a golfové hřiště. Stavba slouží též jako požární hláska.

        FOTO ALBUM

 BÚŘOV - U PETRUŽELŮ
 2,5 km

 ROŽNOV P.R. - RYSOVÁ - HÁŽOVICKÉ DÍLY - VAL. BYSTŘICE
 7,5 km

 VSACKÁ TANEČNICE - MÍSNÁ - DÍLY - HÁŽOVICKÉ DÍLY
 7 km

 PTÁČNICE - POD PTÁČNICÍ - SANTOV - PŘEHRADA BYSTŘIČKA
 7 km

 VAL. BYSTŘICE - POD PTÁČNICÍ
 4,5 km

 ČARTÁK, ROZC. - VSACKÁ TANEČNICE - ŠERHOVNY - PTÁČNICE - VSACKÝ CÁB, TUR.CH.
 14,5 km