H R Á D E K
Obec Hrádek se rozkládá v Jablunkovské brázdě a po úbočích Loučky. Mezi pamětihodnosti patří terénní pozůstatky obou středověkých tvrzí, přírodní kaňon řeky Olše, skála Belko, Alej dobra, Alej života, turbínový mlýnek, vesnické muzeum či zvonička sv. Izidora (2012).
Svůj název odvozuje od strážního hrádku, který je zde datován k roku 1119. Ve skutečnosti tu však na vyvýšených místech nad řekou stály tvrze dvě. Obě chránily starou kupeckou stezku z Těšína do Jablunkovského průsmyku proti vpádu Uhrů. Kolem hrádků postupně vznikla malá vesnička, jež je dávána do souvislosti s původní alokací Jablunkova. Linie strážních hradů včetně přilehlých vesnic byla během uherského nájezdu v roce 1447 zničena a jádro Jablunkova se posunulo na své současné místo. Nové osídlení v původní lokaci (mezi Hrádkem a Návsím) je v dokumentech z let 1523 a 1533 nazýváno Starý Jablunkov. Název Gródek se objevuje až v prvním těšínském urbáři z roku 1577. V té době se v Hrádku nacházelo 14 zemědělských usedlostí. Zemědělství se většina obyvatel věnovala i v pozdějších letech. V roce 1653 úmrtím kněžny Alžběty Lukrécie skončilo dědičné léno těšínské větve Piastovců a Těšínské knížectví připadlo rakouským Habsburkům. Kolem roku 1780 získala řada obyvatel Hrádku práci při stavbě císařské silnice (v linii stávající kupecké stezky) a kolem roku 1870 se stavěla železniční trať z Těšína na Slovensko. Počínaje rokem 1843 postihovaly kraj opakované neúrody, dobytčí mor, záplavy a epidemické choroby, které měly za následek 10% úbytek obyvatel. Další rozvoj přišel po roce 1880, kdy se na několika místech začal ve velkém těžit kámen. V Hrádku se usadilo několik italských kamenických mistrů, kteří poprvé rozředili místní jednolitou komunitu občanů polské národnosti. Práci v kamenolomech přerušila až 1.sv. válka. Po válce nastal mezi Československem a Polskem spor o Těšínsko, po němž začali do regionu přicházet čeští státní úředníci a docházelo k národnostním nevraživostem. V roce 1926 byla v Hrádku otevřena česká škola. Po záboru Těšínska Polskem (2.10. 1938) utíkali Češi pryč a po záboru Polska Německem (1.9. 1939) utíkali zase Poláci. 60% občanů podepsalo tzv. Volklist. Přestože Hrádek nebyl za 2.sv. války vhodným místem partyzánského odboje, občané z okrajových částí a horských osad partyzány podporovali. Hrádek byl osvobozen 2.5. 1945. V dalších letech se obec rozvíjela po stavební i kulturní stránce. Ke stagnaci došlo pouze v období 1980-1990, kdy byl Hrádek přes odpor obyvatel připojen k Jablunkovu.
FOTO ALBUM
HRÁDEK - KŘIVÁ - OSTRÝ, TUR.CH. - TYRA14,5 km
BYSTŘICE - PASEKY - LOUČKA - FILIPKA - NÁVSÍ11 km
