B Y S T Ř I C E
Bystřice je co do počtu obyvatel největší vesnicí v ČR. Rozkládá se nad soutokem řek Olše a Hluchová a rozpíná se až na úbočí Slezských Beskyd. Největšími památkami jsou dřevěný katolický kostel Povýšení Sv. Kříže (1897), zděný empírový evangelický kostel (1817) a památníky obětem 2.sv. války.
Vznikla v 2.pol. 14.stol. jako knížecí lánová ves a její vývoj byl ovlivňován především zemědělskou výrobou, kolonizací hor a pastevectvím. Nejstarší písemná zmínka o Bystřici je obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. dne 4.5. 1423. V privilegiu z roku 1470 uděluje těšínský kníže prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž oficiálně vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II. v roce 1503 a opakovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, jenž svolil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, avšak současně uložil majitelům nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formanské“ (naturální daň doručenou na hrad Těšín) a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé zmíněno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně. K roku 1577 měla Bystřice odhadem 300 obyvatel, z nich bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt. K roku 1647 tu bylo evidováno 339 krav, 127 telat a 1018 koz a ovcí. V roce 1782 byl založen evangelický sbor a první škola v Bystřici, přičemž vyučovacím jazykem bylo místní nářečí. Významným milníkem bylo vybudování Košicko-bohumínské železniční dráhy (1871-1875). K roku 1880 působilo v obci 8 krčem, pekárna, prodejna potravin, krejčí, knihař, 3 tkalci, pila, stolařská dílna a 7 kovářů. V 1.pol. 19.stol. dojíždělo množství obyvatel za prací na Slovensko „vařit“ dusičnan draselný. Později převládla práce v Třineckých železárnách. V 19.stol. byla ves známým centrem krajkové výroby. Krajky byly používány při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které jsou součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda. Dne 27.10. 1918 se starosta obce Paweł Mrozek zúčastnil manifestace za připojení Těšínska k Polsku. 3.10. 1938 byli z obce evakuováni všichni občané československé národnosti, protože 4.10. vstoupila do Bystřice okupační polská armáda. V září 1939 převzali po přepadení Polska správu obce občané německé národnosti. Před příchodem Rudé armády (2.5. 1945) zničili Němci všechny mosty v obci. 23.5. 1945 byla obnovena výuka v českých školách.
DŘEVĚNÝ KOSTEL POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE
Současný dřevěný kostel nahradil zchátralý malý kostelík z roku 1587, jenž byl v roce 1654 odňat evangelíkům. Dřevo na stavbu začali farníci svážet z hor v okolí Jablunkova v zimě 1897. Nová stavba v romantickém stylu podle návrhu architekta Albína Prokopa s bohatě vyřezávanými interiérovými prvky a s barevně odlišenými záhlavími trámů byla dokončena ještě téhož roku a vysvěcena byla 29.10. 1899. V kostele se nachází původní oltář z roku 1588 a zvon s datací 1584.
FOTO ALBUM
BYSTŘICE - PASEKY - LOUČKA - FILIPKA - NÁVSÍ11 km
