Mosty u Jablunkova, ŽST (520m) – Široký (740m) – Gírová, tur. chata (775m) – Pod Komorovským Gruněm (650m)
Nenáročná výstupovka na Gírovou a návštěva Trojmezí má své velké kouzlo především na jaře nebo počátkem léta, kdy meteorologické podmínky dovolí návštěvníkovi shlížet daleko do nitra tří států – České republiky, Slovenska a Polska. Celou cestu se naskýtají úchvatné pohledy do okolí, zastavit se lze v některé z dřevěných turistických chat, na samotný vrchol Gírové s výhledem až na Malou Fatru se dostanete přímo od chaty Gírová. Celkově má popisovaná trasa délku cca 7km a při jejím zdolávání budete pravidelně ztrácet signál mobilního operátora.
* * *
Obec Mosty u Jablunkova leží v nejvyšším bodě Jablunkovského průsmyku mezi vrchy Gírová (839m) a Skalka (931m) a je významným silničním a železničním koridorem mezi ČR a SR. Jejich název pochází pravděpodobně od velkého množství mostů a můstků přes břehy místních četných potoků. První zprávy o osídlení obce pocházejí z 2.pol. 16.stol., kdy přes její dnešní území vedla důležitá obchodní cesta, tzv. měděná stezka spojující Slezsko s Uhrami. Do roku 1474 tu rostl neprostupný prales, který dal kácet až Matyáš Korvín. Nad průsmykem pak byly v roce 1578 zbudovány tzv. Šance, jež sloužily jako opevnění proti nájezdům Tatarů, Turků či Švédů. Těsně před 2.sv. válkou se obec stala pro svou polohu objektem územních sporů a v období války zde sídlil štáb gestapa.
Do Mostů se dostanete autobusem či železnicí přes Třinec, případně z Čadce přes slovenský Svrčinovec. Zastávky vlaku jsou v obci dvě, proto vystupte raději na té hlavní v centru. První rozcestník, Mosty u Jablunkova, ŽST (520m), naleznete na stromě přímo před stejnojmenným nádražím. Píše se tu také: „Obec v Jablunkovském průsmyku. Turist. východisko na hřebeny Beskyd.“ Červená značka, která sem přichází z Malého Polomu (16,5km), odtud pokračuje 2km směrem na východ k Studničný rozc.
K silnici přes střed obce je to od nádraží jen pár desítek metrů mírně z kopce. Najdete tu bankomat i restaurační zařízení pro hladové pocestné, stejně jako klasicistní kostel sv. Hedviky z roku 1768. Mezi rodinnými domky teče potok Ošelnice, vytvářející jakýsi dolík, za nímž vás červené značení povede opět vzhůru. Stezka se stáčí doleva, prochází ulicí, na jejímž konci se prostírá rozsáhlá louka s prvním obstojným výhledem na centrum Mostů, a ušlapanou pěšinou se dostává k již druhému můstku na vaší cestě. Je to podchod pod silničním obchvatem Mostů. Šedivá dálniční linka, jež odlehčila obyvatelům Mostů od tranzitní dopravy, se táhne od Třince přes Jablunkov do Svrčinovce a na Čadcu, první větší město na slovenské straně Beskyd. Tento obchvat byl realizován mezi lety 1999-2001, je postaven v kategorii R 11,5 a měří 7,2km. Stojí zde 12 mostních objektů a 4 estakády. Největším mostním objektem této stavby je údolní estakáda s délkou přemostění 450m (rozpětí polí 45m + 6x60m + 45m), která patří k největším dosud realizovaným spřaženým konstrukcím v ČR. Je tvořena ocelovou konstrukcí dvoukomorového průřezu se spřaženou železobetonovou deskou.
Výhled od dálnice do údolí je sice pěkný, ale zbytečně byste se jím zdržovali, protože po chvilce bude ještě lepší. Značená pěšina míří ostře vzhůru okrajem bike parku s několika rampami. Z jeho středu je vidět celý Jablunkovský průsmyk. Popis scenérie začnu od jihu: Dole vidíte centrum Mostů u Jablunkova s přilehlými zalesněnými svahy hory Skalka (931m) a její rozsochou Malá Skalka (797m), pod níž se táhne zbytek domkařské obce Mosty. Za těmi v dáli vystupují hrdá čela kulisovitě seřazených vrcholů Kozubová (981m) a Ostrý (1044m), při jejichž úpatí se rozpíná obec Milíkov. Zbytek průsmyku je jedno velké ploché údolí řeky Olše plné střídajících se rozsáhlých luk a lesíků. Ze severu se poté po obzoru zvedá hraniční hřeben Slezských Beskyd. Začíná Jahodnou (407m) a Babí horou (492m) nad Třincem, dělá oblouk kolem obce Nýdek, který odtud však není vidět, ostře se lomí na JJV a z vašeho úhlu pohledu tu odhaluje své zalesněné „paprsky“ už jen u nevýrazného vrchu Filipka (761m).
Přes remízek se při výstupu po pravé ruce objevuje kousek svahu ski centra Mosty u Jablunkova, výše pak již začíná les, který v určitých místech protíná nadzemní elektrické vedení a je odtud omezený výhled vlevo na část obce Mosty, Bocanovice, Milíkov a Košařiska, celou vrcholovou partii Kozubové (981m) s jasně rozeznatelnou velkou podvrcholovou turistickou chatou a zcela zalesněný vrchol Ostrého (1044m). Brzy dojdete na lesní rozcestí, jež by mělo být označeno jako Studničný rozc., ale žádný ukazatel tu nepotkáte. Přesto za sebou máte již 2km a před sebou další 2km. Stezka nyní vede štěrkovanou lesní cestou jakoby k rodinnému domku, který vidíte přímo před sebou, jenže se následně stáčí vpravo a vy se ocitáte na kraji lesa s úžasným výhledem k jihu. Tam se rozkládá nepřehledná Turzovská vrchovina s řadou nevysokých kopečků posetých rozsáhlými horskými pastvinami, za nimiž se pak zvedají další vyšší hřebeny. Nejvýraznějším je v tomto směru vzdálená Malá Fatra.
Brzy se dostáváte k roubené chatě Studeničné. Ta stojí při okraji osady Studeničný v nadmořské výšce 712m a nabízí všemožné turistické zázemí včetně bazénu a vlastního lyžařského vleku. Stará asfaltka kličkuje mezi jednotlivými domky v hřebeni (na Studeničný přímo navazuje osada Štipionka), shlíží na slovenské vrcholky i do údolí pod Kozubovou, Ostrým a Javorovým vrchem. Vidět je odtud až do Třince, přičemž za zády mezi kopci vykukuje také nezaměnitelná silueta vrcholu Lysé hory (1323m) s vysílačem. Co však předznamenává jeden z hlavních cílů vaší cesty, je zalesněný homolovitý vrch východně od osady. Vzdálenost ani převýšení není tak velké, aby vás hned napadlo, že již stojíte kousek od špičky Gírové, ale je to tak.
Asi 150m cesty lesem dělí osadu Štipionka od rozcestí Široký (740m), někdy zvaného též Girová rozc., u něhož se střetává červená turistická značka se zelenou, jdoucí z Jablunkova (6,5km) do zátylku Gírové k zapadlé osadě Markov (2km). V nohách máte 4km a před sebou posledního 0,5km k chatě. Můžete si tu ve stínu lesa odpočinout, zajít k 300m vzdálenému prameni potoka Markov anebo vyhledat Čertí mlýny. Hodně turistů o nich už slyšelo, přesto je málokdo viděl. Jde o poměrně rozsáhlou soustavu skal ve svahu, využívanou horolezci jako cvičná stěna. Čertí mlýny jsou bývalý postupně zarůstající pískovcový lom, resp. skupina skal skrývající zasypanou jeskyni. Ta prý kdysi sloužila jako skrýš zbojníkům. Podle pověsti tu Ondráš se svou družinou ukryl poklad lakomého žida z daleké Lanckrony. Žida nechal stít a jeho hlavu položil na místo úkrytu, aby za trest poklad hlídala. Dodnes židův duch poklad střeží a ve skalách Čertích mlýnů se zjevuje jeho hlava. Podle jiné pověsti zdejší horalé zjistili, že Gírová je jeskyní propojena s horou Godula (737m), kde je ukryt druhý Ondrášův poklad. Další pověst zase hovoří o čertovi, který na Gírové stavěl mlýn, ale ta už není tak originální. Mlýny se nacházejí jen kousek od turistické trasy, z níž však nejsou prakticky vůbec vidět, a právě proto jsou tak málo známé. Konkrétně je naleznete vlevo za rozcestím směrem k turistické chatě. Pohodlně se k nim dostanete i z vrcholu Gírové, když se vydáte neznačenou pěšinou směrem na západ. Po chvíli ostře odbočíte doleva na další pěšinu, jenž vás pak dovede k vrchnímu okraji Čertích mlýnů.
Kaskádovitým stoupáním přicházíte k dřevěné turistické chatě Gírová s ukazatelem Gírová, tur. chata (775m) s textovým dodatkem: „Vrchol s kruhovým výhledem do tří států. Turistická chata z roku 1932.“ V chatě nebo ve venkovním posezení se dá pojíst, lze tu přespat a v případě zájmu se okoupat ve venkovním bazénu. Výhled odtud každopádně není nic moc, proto využijte příležitosti vydrápat se kousek výš – přímo od chaty vede na vrchol Gírové prudký travnatý svah.
S každým vystoupaným metrem se výhled vylepšuje. Nahoře pak, jen co se vydýcháte, můžete pomocí instalované panoramatické mapy odhadovat každý kopec, který se před vámi vypíná. Jako záchytný orientační bod si zvolte třeba obec Čadca. Tu poznáte. Viděli jste ji už při výstupu sem. Je to ta hustá údolní zástavba jižně od Gírové. Částečně ji zakrývá blízký, smrčinou porostlý bezejmenný vrch (617m). Od tohoto vrchu blíže k vám na nízkém travnatém vršku (615m) stojí pár domků. Jde o slovenskou osadu Privarčákovci, ležící hned za státní hranicí. Vpravo od ní uvidíte část zarostlého bezejmenného kopce (634m), který spolu s výše uvedeným vrchem (617m) zcela zakrývá slovenskou obec Svrčinovec. Z východu pak do Čadce zasahují ještě hřebínky Grúně (630m) a Briavy (820m), naproti nim ze západu vystupuje Kyčerka (760m) a z jihu, tedy jakoby zezadu, Čadcu kryje dvouvrcholový masiv Vojtov vrch (840m) – Chotárny kopec (906m). Vše, co se nalézá západně od Čadce, patří do Turzovské vrchoviny, potažmo pod Javorníky. Co je vzadu a nalevo od ní, je už podhůří Malé Fatry, jež ční vysoko nad jižní obzor. Pojďme však zpět k ČR/SR státní hranici. Z pohledu jakoby za chatou Gírová se rozkládá nevýrazný Holý vrch (616m) s lánem pole při vrcholu, překrývající střed obce Čierne. Vpravo nad západním okrajem obce se zvedá bezvýznamný hřebínek (cca 550m), za nímž však vystupuje Horelická Kykula (754m), následují četné vršky ohraničené údolími řek Kysuca a Bystrica, z nichž zmiňme kupříkladu Ľadonhoru (999m) nebo Černatín (922m), za nimiž se již zcela vzadu zvedají ostré skalnaté hřebeny Malé Fatry. Na obrysy jednotlivých vrcholů byste však již potřebovali dalekohled. Pro představu zmiňme alespoň Suchý (1468m), Stratenec (1513m) či Malý Kriváň (1631m). Malý Kriváň z dálky tvarově připomíná trochu náš beskydský Smrk bez předvrcholu. Mezi ním a Veľkým Kriváněm (1709m) je jakoby výrazné sedlo. Jeho směrem blíž k vám se vybuluje oblá hora Javorské (844m) a ještě blíž se rozkládá východní okraj obce Čierne. Ten zleva podebírá částečně odlesněný hřebínek Stankovo (792m), Tri kopce (823m) a Liesková (849m). V jedné linii se tu pak v určitém místě kulisovitě překrývají Stankovo (792m), Senkov (981m) a Stoh (1607m). Poslední jmenovaný naleznete v okrajové části Malé Fatry, v místě, kde hřeben končí dvěma výraznými „zuby“. Ten „zub“ vpravo je Stoh, nalevo pak Veľký Rozsutec (1610m). Svou mohutností však Fatru v daný okamžik již přehlušuje bližší Veľká Rača (1236m), známá svými lyžařskými středisky. Přes její vrchol přechází slovensko-polská státní hranice. Mezi gírovskými korunami rychle rostoucích smrků ještě více na východ pozorujete už jen Javorinu (1118m), což je onen menší zaoblený kopec v sousedství Veľké Rače, blíže pak Kykulu (1087m), přes níž také prochází SR/PL hranice, a dále zcela vzadu nalevo od ní nevýraznou hraniční Maguru (1067m) s Jaworzynou (1021m). Více toho už z vrcholu Gírové vidět není.
Pojďme si říct něco také o samotné hoře Gírová (839m). Gírová je nejvyšší vrch Slovenských Beskyd na území ČR. Dříve byla holá, dnes však postupně zarůstá lesem. Při pohledu z výšky se zdá, jako by měla tvar nízkého trojbokého jehlanu, jehož strany tvoří údolí potoků Olše, Ošelnice a Čierňanka. Její vrchol pokrývá malá mýtinka s kamenným patníkem v nejvyšším bodě, dřevěnou lavičkou a kreslenou panoramatickou mapou. Kdysi odtud byl kruhový výhled, dnes vše pohlcuje les. Jak již bylo řečeno, nejlépe je vidět na slovenskou stranu, z té polské jen něco málo a do Česka nakouknete úzkou skulinou mezi stromy pouze kamsi na protější Bahenec (822m). Kromě zasypané jeskyně Čertí mlýn skrývá severní úpatí ještě několik nepřístupných pseudokrasových jeskyněk, ale jinak zde žádné přírodní zajímavosti nenalézáme.
Červená značka pokračuje kolem chaty vyšlapanou pěšinou do lesa, kde se od ní odpojuje zelené značení. Cesta mírně klesá přes mýtinku s roubenou chalupou, nato se na chvíli ztrácí turistická značka, ale když půjdete stále rovně, nemůžete minout rozsáhlou louku s několika staveními, odkud se naskýtá další panoramatický výhled. Hrčava, Veľká Rača, Malá Fatra i Čadca jako na dlani, jen bez toho správného nadhledu „shora“. Holt už nejste dostatečně vysoko. Stojíte na rameni hory zvaném Komorovský grúň (732m) a brzy se musí dolů ještě trochu ostřeji. Nalevo vám les „dávkuje“ výhled na střechy obce Bukovec, při trase se objevují nějaké domy a vysí tu nalepená oznámení z obce Hrčava, pod niž osada Komorovský Grúň náleží. Nato dole potkáte rozcestník Pod Komorovským Gruněm (650m). Od chaty na Gírové jste vzdáleni 2,5km, do Bukovce ke škole zbývá dalšího 1,5km a na Trojmezí 5km po žluté.