S K Á L Y   N A   S M R K U

 

R Ů Ž A N E C

Pískovcové skály na Růžanci jsou asi 250m dlouhý a 2-3m vysoký mrazový srub, jeho větší část se rozkládá na svahovém hřbetu podél žluté turistické značky Smrk - přehrada Šance v nadmořské výšce 720-760m. Celkovou geodiverzitu území zvyšuje hluboce zařezané údolí potoka Růžanec se skalními prahy tvořícími při vyšší vodnosti peřeje.

 
 

P S Í   S K Á L A

Známý mrazový srub se nachází na dohled od červené turistické značky, u kóty 1268 m.n.m. na temeni relativně plochého vrcholu ve směru k Horní Čeladné. Skála má na výšku 5-6m a je jednou z mála ukázek pískovcové tory, což je nad rovinu čnící výrazný skalní relikt vzniklý mrazovým zvětráváním méně odolné okolní horniny. Pojmenování Psí skála však není oficiální. Útvar pod vrcholem je součástí rozsáhlejšího souboru rozsedlých pískovců táhnoucích se od tohoto místa až po níže situovanou Barabskou cestu. Ty se původně označovaly Psí díry, Psí doliny, Psí dolinky či Psí ďury, výjimečně podle blízkého Kořenského potoka. Z nepřístupných lokalit v Psích dírách je mrazový srub Psí skála zřejmě nejvyšší. Pro lezení se ale podle dostupných informací nevyužívá. Přes určitou nelegálnost se ve stěně skaliska nachází pamětní deska Pavla Vroubala (1969-1999), jenž zahynul v Dolomitech a u jeho paty pár pomníčků.

 
 

F R A N T I Š K O V Y   D Í R Y

Františkovy díry, Františkovy ďury či Františkovy skály je místní označení pro poměrně rozsáhlý systém pískovcových skal a kamenitých svahů na předvrcholu Smrček. Skaliska se táhnou po protáhlém hřbetu hory v délce asi 1km, ale dosahují výšky obvykle jen do 3m. Na samotném vrcholku skály chybí. Oblast se člení se na několik severně, jižně i východně orientovaných kamenitých svahů, vzájemně oddělených. Útvary pokračují na východ několika mohutnými balvany, skálou s bivakem a následují další kamenitá moře různého rozsahu. Mezi nakupením skal a sesouvajícího se kamení je bezpočet děr částečně zakrytých mechem či borůvčím, místy značně nepřehledných a dosti nebezpečných. Tu a tam se najdou kamenní mužíci či mohyly. Pod východním okrajem skal narazíte na zbytky lesní cesty postavené (nebo opravené) za biskupa Františka Saleského Bauera, podle něhož se skalám asi říká.