J A R C O V S K Á   G U L A

 

Jarcovská gula neboli spisovně kula je osamělé pískovcové skalisko, stojící v Hostýnských vrších, v lese asi 1km od centra obce Jarcová, v nadmořské výšce cca 425m. Jde o 8m vysokou věž, jež představuje zbytek nejpevnější části horniny po intenzivním mrazovém zvětrávání (tzv. tor). Tvoří ji ráztocké vrstvy soláňského souvrství, které náleží do račanské jednotky magurského flyšového pásma. Ve vertikálním směru je gula rozdělena do 5 vrstev různého složení. Nepříliš patrnou přízemní část tvoří vrstva šedohnědého, rezavě navětralého pískovce, nad ní je slepencová část, obsahující valouny křemene a exotických hornin o průměru až 5cm. Mocnost této vrstvy kolísá od 20 do 150cm. V pořadí třetí je 4,5m mocná plocha drobnozrnného slepence, kterou poznáte podle charakteristických skalních lišť. Nejvyšší část věže zaujímají 2 pískovcové vrstvy. Horní vytváří bochníkovitý útvar, na jehož vrcholu se nachází skalní mísa. Na pískovcových vrstvách můžete najít i drobné skalní útvary jako voštiny, skalní dutiny apod. Skála je nahoře opatřena slaňovacím kruhem a na těle ozdobena několika borháky a jedním kruhem. Vede po ní 7 lezeckých cest, z nichž nejtěžší je tzv. Slovinská (klasifikace VII). Rozhodnutím ochránců přírody z roku 2013 je zde lezení povoleno pouze v období 1.7.-31.12. Dne 19.5. 1999 byla tato skalní věž vyhlášena přírodní památkou pod názvem Jarcovská kula. Rozloha chráněného území činí 0,1ha a zahrnuje také pár skalek v nejbližším okolí. Dříve stával nedaleko guly druhý podobný útvar, který však nechal majitel pozemku před více než 150 lety rozstřílet. Ve svahu pod Jarcovskou gulou býval navíc kamenolom, z jehož pískovce zdejší lidé zhotovovali kamenické výrobky nebo jej používali při stavbě domů. Proto je gula částečně též zasažená těžbou. Okolní svahy byly v minulosti odlesněny a sloužily jako obecní pastviny. Dnes kolem skály prochází turistická značka, naučná stezka a kromě horolezců ji ohrožuje zakládání ohňů nebo sprejeři, jejichž atakům byla v minulosti také vystavena.

 

Bylo by s podivem, kdyby se o skále tak zvláštního tvaru nevyprávěly pověsti. Nejznámější verze je ta, kde se čert ucházel o venkovskou dívku Rozinu, jejíž matka/babička zadala čertovi úkol obrátit tok říčky Seninky v Lidečku proti jejímu proudu, a to dříve, než ráno zakokrhá kohout. Čert skoupil všechny kohouty ve vsi kromě jediného, kterého chytrá matka/babička Roziny ukryla. Čert tedy celou noc nosil do Lidečka balvany k postavení hráze, avšak kohout zakokrhal dřív, než dílo stačil dokončit. Skálu, kterou právě nesl na zádech, upustil čert tam, kde zrovna byl. Tak vznikla Jarcovská gula a „nedokončená“ skalní stěna v Lidečku byla pojmenována Čertovy skály.