Materiál: kamenné zdivo a dřevěný ochoz

Lokalita: Zámecký vrch nad Štramberkem

Nadmořská výška: 450m

Celková výška: 40m

Výška vyhlídkové plošiny: cca 35m

Počet schodů: 167

Období výstavby: 13.stol.

Zpřístupnění: 1903

Vstup: zpoplatněný

Web rozhledny: www.stramberskatruba.cz

Webkamera: ano

Vybavení: pokladna, prodej suvenýrů

Výhled: kruhový

Přístup: po neznačené i značené trase

Historie: Původ hradu Štramberk (národní kulturní památka) není znám. Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic a nejnovější práce považují za jeho stavitele šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13.stol. byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů, po zrušení řádu v roce 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v letech 1333-1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od roku 1350 byl majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského a nejvýznamnějšími majiteli hradu po roce 1380 byli páni z Kravař. Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší vyobrazení z roku 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901-1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit) zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro níž se ujal název Trúba, tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Válcovou strážní věž vysokou 40m obklopovala široká kamenná ohradní hradba, uzavírající malý dvůr půdorysu nepravidelného pětiúhelníka. Dvůr byl na třech stranách velice úzký, avšak na straně proti vchodu byl širší. Zde, naproti věži, se nacházel menší dvouprostorový hradní palác, patrně dvoupatrový, z něhož ve výšce 10m vedl ke vchodu do věže (zachován gotický portál) krytý můstek. Věž, vyzděná z lomového kamene, má vnější průměr 9,6m, v dolní části je zdivo 3,5m silné. Vnitřní prostor je čtvercového půdorysu se zaobleným nárožím. Dle ústní tradice bývala v nejnižším a nejužším vnitřním prostoru věže hladomorna. Po dřevěných schůdcích či žebřících se vcházelo do jednotlivých poschodí. Ve výši cca 24 m je zdivo věže už jen 1,7m silné a čtvercový vnitřní profil se mění na kruhový o průměru 6m. Od vchodu až do této výše je věž prosvětlena malými štěrbinovými střílnami. Teprve od této výše nalézáme okna větší. V dalším patře je možno přes malý portál s pískovcovým ostěním vystoupit na 1m široký dřevěný krytý ochoz, který spočívá na 32 kamenných krakorcích. Nejprostornější je věž v nejvyšším patře, kde naléznete 4 větší jednoduchá okna. Věž bývala zakončena vysokou kuželovitou střechou.