Z L Í N S K É   P R A M E N Y

Minerálních pramenů je jen na území města Zlína 10. Dva se nachází na Slatinském potoce kousek od sebe a jde o geologický fenomén Zlínska. Studna Slanica s pumpou má vodu mírně zakalenou s železitým zápachem, studánka Slanice je jakýmsi odpočívadlem na kraji lesa. Tomáš Baťa zde údajně za První republiky plánoval postavit menší lázně. Podzemní voda ze studny je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná, se zvýšeným obsahem lithia a aniontů fluoridů a jodidů, hypotonická. Analýza vody potvrdila, že se jedná o vodu minerální pro její vysokou celkovou mineralizaci a zvýšený obsah iontů lithia, fluoridů a jodidů. Na rozdíl od ostatních chráněných minerálních pramenů na Zlínsku neobsahuje rozpuštěný sirovodík (méně než 1 miligram/litr). V roce 2008 Technická správa Zlín studánku vyčistila, nově vybetonovala a instalovala železný poklop. Část vody totiž nesměřovala do výtokové trubky, nýbrž unikala jinudy. Kvůli této situaci se zdálo, že pramen slábne, což se ale nepotvrdilo.

 
 

M A L E N O V I C E

V údolí potoka Baláš pod Malenovickým hradem vyvěrají tři prameny, dříve využívané k provozu bývalých lázní. Dnes by se daly považovat za téměř nepoužitelné. Jsou to studna Sirnaté lázně s pumpou či minerální pramen studna Pod lázněmi, jež je sice veřejně přístupná, ale nic z ní nevypumpujete. V srpnu 2013 byly ve vodě identifikovány malé kousíčky železa nebo sloupané barvy. K pití se tento zdroj nehodí. Třetím je sirovodíkový minerální pramen U Rybníka v údolí potoka Baláš. Vyvěrá přímo pod náspem komunikace z Malenovic do Bohuslavic, pod zahrádkářskou osadou. Je chráněn jako přírodní památka a byl upraven jako studna, včetně pohodlného přístupu po povalovém chodníku. Přetok z pramene pak je vyveden trubkou do koryta potoka.

 
 

K O S T E L E C   U   Z L Í N A

Lázně byly založeny rakouským šlechtickým rodem Seilern Aspang v roce 1742 na pronajatých pozemcích. Později hrabě Jan Bedřich Seilern vepsal toto panství do zemských desek jako své panství a když vídeňští lékaři potvrdili léčebné účinky vody zdejších pramenů, postupně vystavěl lázeňské budovy ve stylu doznívajícího baroka. Lázně sloužily nejdříve pouze vrchnosti a největšího rozsahu dosáhly, když je vlastnil v letech 1899-1908 kroměřížský lékař J. Kovář a manželé Mašláňovi. Lázně byly přebudovány na moderní léčebné středisko, které se stalo společenským sídlem kraje. 20.stol. nebylo pro lázně příliš šťastným. Během 2.sv. války byl areál značně poškozen, po válce zestátněn, a v roce 1964 prodán n.p. Vítkovice. Ten sice vystavěl ubytovací objekt, který slouží dodnes, ale současně utlumil lázeňskou léčbu v Kostelci natolik, že lázně byly vyřazeny ze seznamu lázeňských míst. Nový majitel tohoto rekreačního objektu, společnost s r.o. ZLÍNSAT, která je vlastníkem lázní i hotelu od února 1994, navázala na dlouholetou tradici lázeňství v Kostelci a cílevědomě obnovila lázeňskou péči s využitím zdejších léčivých sirných pramenů. V listopadu 1995, v konečné fázi příprav obnovy lázeňství v Kostelci, vydal Český inspektorát lázní Ministerstva zdravotnictví ČR souhlas s léčbou pohybového ústrojí. Od té doby se zde znovu léčí bolesti kloubů, bolesti zad nebo krční páteře, mimokloubní revmatismus a jiné nemoci. Léčivý pramen s vysokým obsahem sírovodíku je vhodný pro léčbu kožních onemocnění, a tak se zde od roku 1997 léčí například atopický ekzém, lupénka či akné. K léčbě výše uvedených i dalších nemocí se zde provádí sirné, uhličité či perličkové koupele, rašelinové zábaly, parafínové obklady, různé druhy masáží, plynové koupele v CO2, světelná terapie, elektroléčba i léčebná rehabilitace. Z 5 pramenů v Kostelci jsou využívány pouze 3.

 
 

S I R K O V I C A

Analýza ukázala, že voda z pramene Sirkovica na Želechovických pasekách je sirná, slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitanová vápenato-sodná a hypotonická. Pramen lze zařadit mezi minerální vody, a to pro zvýšený obsah rozpuštěného sirovodíku a celkovou mineralizaci, která je však proti prostým podzemním vodám zájmového území pouze mírně zvýšená. Sirkovica se stala stěžejním důvodem pro vyhlášení Přírodní památky Želechovické paseky. Nachází se v zalesněném údolí bezejmenného přítoku potoka Obůrek, asi 400m od areálu želechovického zemědělského družstva a vede k ní nenápadný úzký chodníček. Pramen vyvěrá pod svahem asi 5m od potůčku mezi pískovcovými kameny, které zde vytvářejí 25-35cm hlubokou „studánku“ chráněnou dřevěným přístřeškem. V minulosti lidé využívali Sirkovici převážně ke koupelím, k pití je totiž kvůli nepříliš vábnému zápachu po zkažených vejcích nevhodná. Sirné lázně, jež jsou v dobových záznamech zmiňovány jako jedna z živností existujících v obci, si však nezískaly širší popularitu. Za První republiky se zde návštěvníci lázní koupali v 6 dubových kádích.

 
 

V I D O V Y

Upravený a zastřešený minerální pramen v lese mezi Želechovicemi a Provodovem.

 
 

P Ř Í R O D N Í   P A M Á T K A   Z E L E N É   Ú D O L Í

Tvoří ji mimerální pramen Zelené údolí I, který se nachází mezi Želechovicemi a Provodovem, ve spodní části rekreačního chatového areálu. Vyvěrající voda zde v minulosti vytvořila krátkou erozní rýhu v levobřežním svahu asi 30m od potoka Vidovka. Analýza pramene ukázala, že voda je sirná, prostá, hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá a hypotonická. Z hlediska zařazení mezi minerální vody je zde určující zvýšený obsah sirovodíku. Před 40 lety byl pramen umístěn ve zděném bazénu, z něhož zbyly jsou už patrné jen zbytky obvodových zdí (v minulosti se totiž používal ke koupelím). Nyní se zanáší jemným sedimentem. Asi 10m od pramene Zelené údolí I. se nachází neupravený sirný pramen Zelené údolí II.

 
 

S I R Č E N A

Studánka se nachází v Březůvkách, v lokalitě Hutě, nad silnicí do sedla Pindula, na pozemku lesního družstva. Úpravu studánky a okolí provedli v roce 2007 členové Mysliveckého sdružení Strážná Březůvky - Doubravy svépomocí s materiálním zajištěním obce. Hlavním iniciátorem a organizátorem akce byl Ing. Jaroslav Holík.

 
 

S I R K O V Á

Studánka v blízkosti Huťského polesí v Držkové je jednou z posledních v okolí, kde ještě vyvěrá sirnatá voda. Stará držkovská kronika vzpomíná ještě „sirkový“ pramen v místní části Teplice. V okolí studánky lze často spatřit ohroženého mloka skvrnitého. Jiné přízvisko pro studánku je i Na Solisku, což je odvozeno od kopce Solisko, z kterého sirnatá voda vytéká.

 
 

S I R N Ý   P R A M E N   V   P R A D L I S K U

Upravený sirný pramen se nachází po pravé straně silnice z Ludkovic do Provodova, v ludkovické místní části Pradlisko. Pramen je středně vydatný (červen 2018 - 4,3 l/min), voda čistá a chutná, se zápachem sirovodíku. K prameni je dobrý přístup po několika schůdcích.

 
 

S I R Č E N A

Sirčena vyvěrá na horním konci obce Podhradí, přímo na trase Naučné stezky Pod Starým Světlovem. Její okolí bylo upraveno koncem roku 2007 za finanční podpory Zlínského kraje a je díky osvětlení dobře dostupné i za tmy. Název Sirčena byl odvozen od obsahu sirovodíku ve vodě, jehož zápach po zkažených vejcích je cítit už několik kroků od pramene. Patrný je též typický bílý povlak na potrubí. Ačkoliv je Luhačovické zálesí krajem mimořádně bohatým na přírodní minerální prameny, sirných pramenů je tady poskrovnu. Ostatně jedná se o moravský unikát vázaný na horniny karpatského flyše. Ve větších hloubkách se tu za přítomnosti hlubinných ložisek uhlovodíků (nejčastěji metanu) rozpouští v podzemní vodě sírany, což vytváří příznivé podmínky pro rozvoj desulfurikačních bakterií, které svým působením přeměňují síran na sulfan H2S (sirovodík) a ten způsobuje onen charakteristický zápach. Koncentrace sirovodíku ve vodě pak odvisí od množství srážek, kolísání teploty apod.

 
 

S O J S Í N K A

Minerální studánka se nachází nedaleko zříceniny hradu Starý Světlov na katastru Podhradí. V roce 1998 byla upravena a vedle ní bylo instalováno odpočívadlo plus cedule s legendou o jejím vzniku.