S M R A D L A V A

Pramen Smradlavá v Bílé svým sirovodíkovým zápachem zaujal naše předky tak, že podle něj pojmenovali blízký potok i celé údolí Velké Smradlavé. Bývá označován za nejkrásnější sirný pramen Beskyd – jistě proto, že kromě obvyklých bílých sirných bakterií v něm žijí ještě velmi vzácné fialové bakteriální kolonie rodu Chromatium. Skoro se nechce věřit, že voda je navzdory bílému povlaku korýtka pitná, natož že má díky svému chemickému složení léčivé účinky při žaludečních potížích, bolestech kloubů a nemocích kůže. Nikdy nezamrzá. K prameni vede dřevěný mostek přes potok, kousek od něj stojí přístřešek a lavičky. Pramen leží na zelené turistické značce.

 
 

K O N E Č N Á

Sirný pramen u modré turistické značky asi 250m pod Konečnou. Jde o zanedbanou skruž v lučním prameništi, skrytou ve vzrostlé trávě. Zabarvení ze sirných bakterií v okolí není, ale voda má slabý sirovodíkový zápach.

 
 

S T U D Á N K A   S V .   A N T O N Í Č K A

Pramen zasvěcený sv. Antonínovi vyvěrá nad Bumbálským potokem u silnice z Hlavaté na Bílou. Vladislav Krop v knize „Pytláci v Zadních horách“ líčí pověst, že kdysi potkala nemilá břišní příhoda loveckého hosta ze Salajky, který se z pramene napil a uzdravil se. Když se o tom dozvěděl arcibiskup, nechal pramen upravit a postavit u něj dřevěnou kapličku sv. Antoníčka. Pověst o léčivé vodě může mít reálný základ, pramen je totiž sirovodíkový, i když ne tolik mineralizovaný jako nedaleká Smradlavá. Kaplička se svatým obrázkem ve stylu Jurkovičových staveb je pro oblast Valašska typická.