M A X Ů V   K L A U Z

 

Lokalita: obec Baška, Frýdecko-Místecko

Lokalita: obec Bílá, Frýdecko-Místecko

Koupání: ne

Tok: Smradlava

Zatopená plocha: ?

Povodí nádrže: ?

Celkový objem nádrže: 9850 m3

Délka hráze v koruně: 46 m

Šířka hráze v koruně: 4 m

Výška hráze: 5,9 m

Období výstavby: 19.stol.

Aktuální hydrologická situace: -

 

Klauzy sloužily k zachycení vody pro plavení vytěženého dřeva po řece a na území Beskyd jsou zmiňovány od cca poloviny 19.stol. Dá se však předpokládat, že podobné nádrže tu existovaly již dříve a za jejich vznikem stála stoupající poptávka podbeskydského průmyslu. Polenové dřevo se dopravovalo k pilám za zvýšeného stavu vody na jaře, na podzim a v období větších, tzv. jánských dešťů (kolem 24.6.). Maxův klauz byl založen po roce 1836 v souvislosti s modernizací arcibiskupských železáren ve Frýdlantě n.O. a se stavbou pomocných objektů jejich přidružené výroby. Pojmenován byl na počest majitele hukvaldského panství, olomouckého arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha, který zastával svůj úřad v letech 1836-1853. Plavení dřeva z biskupských lesů ztratilo svůj význam kolem roku 1941, kdy byla zprovozněna úzkokolejná železniční dráha Frýdlant n.O. - Bílá a došlo k rozvoji silniční dopravy. Už s poklesem produkce železáren na konci 19.stol. bylo upuštěno od údržby starých klauzů daleko v horách, takže některé takřka zanikly a některé převzala lesní správa, jako se to stalo i Maxovu klauzu. Nádrž musela být několikrát opravována. Původní hráz byla vysypána z místního hlinito-kamenitého materiálu a z návodní strany obložená kamenem. Došlo však k jejímu protržení a zničení původního dřevěného přepadu s prodlouženým dřevěným spadištěm. V roce 1968 provedla lesní správa v souvislosti s probíhající výstavbou lesní dopravní sítě opravu hráze, nicméně kompletní rekonstrukce se těleso dočkalo až mezi lety 1992-1993, kdy byl vybudován k převedení přívalových vod boční odtokový kamenný bezpečnostní kanál, do něhož byla zároveň zaústěna přepadová a spodní výpusť dvojitého požeráku. Dílčí opravy bezpečnostního přepadu byly provedeny v roce 2003, v roce 2005 byla přetěsněna pata návodní strany hráze v místě výpustného zařízení a byla obnovena přístupová lávka. Opakované povodně z let 2008-2013 však těleso hráze znova poškodily. Maxův klauz je největším, nejnavštěvovanějším a jedním z nejlépe dochovaných klauzů v Beskydech. Jeho současná sypaná hráz je 46m dlouhá, 4m široká a 5,9m vysoká. V nádrži byl vysazen pstruh obecný. Dosud patrná je zde i mýtina na uskladnění dřeva.