K A R L O V S K É   J E Z E R O

 

Lokalita: obec Velké Karlovice, Vsetínsko

Koupání: teoreticky ano

Tok: Jezerní potok

Zatopená plocha: -

Povodí nádrže: -

Celkový objem nádrže: -

Délka hráze v koruně: -

Šířka hráze v koruně: -

Výška hráze: -

Období výstavby: -

Aktuální hydrologická situace: -

 

Karlovské jezero, častěji nazývané pouze Jezero, vzniklo sesuvem půdy, při kterém zřícené balvany zahradily cestu Jezernímu potoku a způsobily vytvoření přírodní nádrže. Geologové odhadují, že se tak stalo asi v 16.-17.stol., kdy zde ještě stával původní prales. Okolní krajina byla osídlována až počátkem 18.stol. Severní část Jezera tvoří mokřad, který je převážně zarostlý rákosem. Západní strana přechází v lesní porost, v jižní části stojí dvě usedlosti. Délka jezera činí zhruba 230m a šířka se pohybuje mezi 60-80m. Jižní část vodní plochy mezi domy má šířku asi 25m. Zajímavě vypadá jihozápadní břeh Jezera, kde lze spatřit skalní útvary s balvanovým mořem. Zde byly zjištěny magnetické anomálie, jež podtrhují zvláštnost celého místa. Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a legendami. Místo zapůsobilo i na Karla Jaromíra Erbena, který mu zajistil proslulost díky pověsti Karlovské jezero v knize Národní pohádky. Pověst praví, že se místnímu chalupníkovi při kosení louky zjevil černokněžník a nabídl mu nesmírné bohatství, když mu pomůže vylákat z jezera dva draky a přeletět s nimi na místo, které mu určí. Chalupník se sice draků velmi bál, ale peníze potřeboval, proto souhlasil. Černokněžník ho odvedl k Jezeru, tam vylákal zaříkáváním dva draky, osedlal je lýkovými ohlávkami, každý z mužů nasedl na jednoho draka a vydali se na cestu. Letěli hodiny a hodiny nad lesy, poli i městy, až konečně dosedli na náměstí jednoho velkého města v poušti. Zde černokněžník oba draky zabil, jejich maso rozporcoval a draze rozprodal místním obyvatelům. Pak chalupníka bohatě odměnil, přivolal černého kozla, na kterého chalupník nasedl, a kozel jej odnesl zpět na jeho louku ve Velkých Karlovicích. Chalupník dosekal louku, a protože se již smrákalo, vydal se domů. Jak hrozné bylo jeho zjištění, že jej žena postrádala celý rok! Jiné pověsti praví, že kamennou strouhu vyhloubil ďábel, když se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. A čerti, co mu pomáhali, udělali svými drápy a řetězy rýhy a útvary v okolních balvanech. Podle další pověsti zase sídlil v Jezeře mocný vodník atd. Mimo draků a vodníka žijí v Karlovském jezeře také raci (kříženci raka říčního a raka bahenního) či škeble rybniční.