Š I P K A

Lokalita: Národní sad na vrchu Kotouč

Dostupnost: lokální značení, naučná stezka

Vstup: volný, bezpečný

Hloubka: 7m

Délka chodeb: 60m

Vznik krasových jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím, ale pravděpodobně vznikly působením řeky, obtékající Kotouč v úrovni dnešní jeskyně. Voda prorazila skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry a při ústupu ledovce byly vápencové jeskyně dále rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami. Spolu s táním ledovce asi došlo k odplavení měkkých hornin a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň. Jeskyně Šipka, původně Šípova díra, proslavila město Štramberk daleko za hranicemi našeho státu. V letech 1879–1887 tu prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Objevil zde soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové a ve čtvrtek 26.8. 1880 u výklenku chodby Jezevčí díra nalezl asi 1,4m pod zemí v popelu z ohniště zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte, později nazvanou „Šipecká čelist“. Čelist náležela dítěti ve věku 8 až 10 let a vykazuje přechodové znaky mezi člověkem neandrtálským a člověkem dnešního typu. Tento unikátní nález je o 24 let starší než známější nález v německém Neanderthalu! Následné vykopávky odkryly velké množství kostí jeskynního medvěda, lva, hyeny, pakoně, pratura, pižmoně, zubra i srstnatého nosorožce, levharta, rosomáka, soba polárního či losa. Celkem na 130 druhů živočichů. Jeskynní člověk se v Šipce před nepohodou a predátory ukrýval již před 32000 lety, jeskyně však nepatřila k jeho stálým sídlům. Je pravděpodobné, že se tady člověk střídal s divokými zvířaty. V průběhu doby obývali jeskyni neandertálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů. Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů na 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu.

Ve stejném roce jako šipeckou čelist objevil profesor Maška také Jeskyni Šipku. Jeskyně dříve tvořila prostor 12x15m, jehož strop se však propadl a zbyl jen vstupní skalní portál. Ten nabývá šířky 8m a výšky 3,8m, leží v nadmořské výšce 445m a je orientovaný k severu. Za ním se nachází krátká vstupní chodba a následuje pomyslné dno Propástky, odkud vybíhají 2 chodby - Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Propástka je situována pod zborceným stropem, který vytváří komín a podle různících se údajů je asi 7m hluboká. Krápníková chodba je 38m dlouhá, 3-4m široká a až 5m vysoká. V její přední části jsou na stropě patrné trosky původní bohaté krápníkové výzdoby, zničené lidmi po jejím objevení. Jezevčí díra je 19m dlouhá, 1-2m široká a 1,5m vysoká. Vlhké a zastíněné skály spodní části jeskyně jsou vhodným místem pro výskyt drobných kapradin. Je to např. sleziník červený a routička, osladič obecný a bukovinec vápencový.

U vchodu na vnější stěně jeskyně je umístěna od roku 1922 pamětní deska K.J. Mašky od akad. sochaře Františka Juraně. Před jeskyní je umístěna busta Bohumíra Jaroňka, akad. malíře, který často navštěvoval a maloval Štramberk. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a nálezy inspirovala též chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil ve známých uměleckých rekonstrukcích. Co se týče jeskyní Čertova díra a Psí kostelík, ty byly bohužel úplně zničeny komerční těžbou vápence. Nacházely se na jižním svahu hory Kotouč a např. v jeskyni Čertí díra byly také nalezeny pozůstatky po pravěkém člověku – dvě ohniště a kamenné nástroje se středního palaeolitu či kamenné a kostěné nástroje z pozdního paleolitu. Jeskyně byla využívána i v daleko mladších fázích pravěku, v době lidí lužických popelnicových polí a v době halštatské. Nálezy z těchto období souvisí patrně s hradištěm, které se také nacházelo na Kotouči. Jeskyně byla využita i ve středověku pro penězokazeckou dílnu a naposledy v 17.stol. jezuity, kteří na vrcholu Kotouče postavili kostel a jeskyni využili pro Boží hrob. Až opustíte jeskyni, vydejte se po schodech ke kamenné mohyle s křížem, postavené jako náhrada za tyto zrušené kostely na vrcholu Kotouče.