Z Á M E K   L O U Č K A

 

Silně zchátralý zámeček stojí v centru obce Loučka hned vedle kostela. Z ulice je však snadno přehlédnutelný, neboť jej maskuje zeleň. Obklopuje jej ale pěkný, veřejně přístupný park.

Dnešnímu zámku předcházela menší tvrz, prvně připomínaná roku 1563, kdy panství Loučka patřilo Hynku Choryňskému z Ledské. O to, kdy a kým byla tvrz přestavěna na barokní zámeček, se však vedou spory. Mohlo to být už kolem roku 1628, mohlo to být v 60.letech 17.stol. za Michala Parise Kaltschmieda z Eisenberku, ale protože Kaltschmiedové sídlili v blízké Choryni, mohl to být třeba někdo úplně jiný. V roce 1720 bylo léno prodáno Antonínu Františkovi z Deblína a teprve nyní se zdá být nutnost zbudování panského sídla pravděpodobnější. Zámeček v Loučce byl zprvu malá barokní stavba, v jejíž těsném sousedství vznikla zámecká kaple. Další úpravy zámku proběhly po roce 1769, kdy Loučka přešla jako léno odumřené na Leopolda z Lamberka. Tehdy objekt získal podobu obdélné, pozdně barokní přízemní budovy, kryté vysokou mansardovou střechou s vikýři, k níž přibylo úzké východní křídlo, tvořící hospodářské zázemí zámku. Původní zámecká kaple byla roku 1778 rozšířena do současného kostela Krista Dobrého Pastýře. Po roce 1803 přistoupil Jan Nepomuk Mohrweiser k empírové úpravě zámku, který právě těmito úpravami nabyl dnešní podoby. Rodině Mohrweiserů náležela Loučka až do roku 1879. Na zdejším hřbitově si zřídili i rodovou hrobku. Do historie zámku výrazně zasáhl rok 1918, kdy jej zakoupil zlínský továrník Tomáš Baťa. Ten měl v plánu upravit zámek v Loučce na své letní sídlo. Po 2.sv. válce (1945) mu však byl zámek zkonfiskován státem a sloužil jako kanceláře a dílny místního JZD. Část objektu sloužila i potřebám MNV. Právě v této době došlo k jeho velké devastaci. Po roce 1989 dostal Tomáš Baťa jr. statek v Loučce v rámci restituce zpět. V polovině 90.let 20.stol. nechali Baťovi zbořit východní hospodářské křídlo zámku včetně napojené druhé budovy, jež asi dříve sloužila služebnictvu. Na jejích základech pak byla v parku postavena jakási replika, která se však s původním objektem shoduje pouze v rozměrech. Tato novostavba, někdy mylně označovaná za loučský zámek, dnes slouží jako ředitelství Statku a lesů Tomáše Bati. Hlavní obytná část zámku stojí dodnes uprostřed vsi, avšak její technický stav je natolik špatný, že záchrana je již takřka nemožná. Vedení obce se vyjádřilo, že by jej nejradši nechalo zbořit, jenže jde o památkově chráněný objekt, takže to udělat nesmí. Na oko byla opravena pouze fasáda zámku přiléhající do ulice ke kostelu, ale jinak je zámek obsázen stromy, přes něž není skoro vidět. Vstup je pochopitelně z bezpečnostních důvodů nereálný. Nyní se patrně čeká na jeho samovolný rozpad.

Kolem zámku se na ploše 1,7ha rozkládá původně barokně upravený, dnes přírodně-krajinářský park. Je hezký, udržovaný a veřejnosti přístupný bránou vedle kostela. Jeho vlastníkem jsou Statky a lesy Tomáše Bati. Zámek, kostel, park i vstupní brána byly před rokem 1988 vyhlášeny jako nemovité kulturní památky ČR.