Z Á M E K   F R Ý D E K

 

Frýdecký zámek je dominantou historického náměstí a sídlí v něm muzeum. Zámecká zahrada je volně přístupná.

Dnešní frýdecký zámek byl původně zeměpanským hradem. Založil jej kníže Kazimír I. Těšínský z rodu Piastovců k ochraně moravsko-slezské zemské hranice, okolo vedoucí obchodní cesty a nově vznikajícího městečka Friedeck. První zmínky o hradě pocházejí z roku 1327. Jádrem hradu byl dnešní třípodlažní palác ve středo-jižní části zámku, na který pravděpodobně navazovala hradba. K výrazné gotické přestavbě hradu došlo podle jejího charakteru asi ve 2.pol. 15.stol. po husitských válkách. K o patro zvýšenému paláci byla dostavěna krátká jednopatrová křídla včetně dnešního Rytířského sálu. Spojení pater obstarával přístavek schodiště (dnešní vedlejší). Výrazně se vylepšila i obrana hradu. Přistavěna byla vysunutá, asi věžová brána (dnes v ní sídlí pokladna) a linie pozdně gotických opevnění. Hradba obíhala dnešní druhé nádvoří a podél ní stály dřevěné hospodářské budovy. V prostoru dnešního prvního nádvoří obtáčel areál hradu 5m hluboký příkop. U vstupní brány se tak dá očekávat dřevěný padací most. V roce 1545 zastavil Václav III. Adam Těšínský frýdecké panství svému bohatému tchánovi, moravskému zemskému hejtmanovi Janovi IV. z Pernštejna. Ten sice ve Frýdku nesídlil, přesto do hradu značně investoval. Pernštejnové v průběhu 16.stol. dostavěli jižní, východní a západní renesanční křídla objektu, čímž z hradu postupně vytvářeli pohodlný čtyřkřídlý zámek s tradičním obdélným nádvořím. V prostorách severního křídla vznikla zámecká kuchyně s pekárnou. Patrové západní křídlo bylo již plně podsklepené a zahrnovalo arkýřovou věž. Ve stavebních úpravách pokračoval také nový majitel Jiří z Lohova, za jehož panování patrně vznikly otevřené renesanční arkády na druhém nádvoří. V roce 1592 a znova v roce 1607 zachvátil areál hradu požár. Do rekonstrukce se pustil jeho nový majitel Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, který si tu zřídil sídlo. Na nově vznikajícím prvním nádvoří postavil několik nových budov, čímž vyvrcholily renesanční úpravy hradu a ten se tím definitivně proměnil v pohodlný renesanční zámek. V období renesance došlo také k výstavbě mohutné terasy na jižní straně jižního křídla. Komunikačně byl její vstup z patra navázán na arkádovou chodbu v patře. V roce 1636 odkoupil panství Frýdek hrabě Jiří III. z Oppersdorfu a krátce nato odstartovaly další úpravy areálu, zpustlého po třicetileté válce. Jiří štědře podporoval katolickou církev a protireformační úsilí. Asi první jeho stavební akcí bylo zřízení podkovovité zámecké kaple sv. Barbory s lomenými okny a světlíky. Velká změna se týkala i dnešního předzámčí. Prvně byl zasypán již nepotřebný obranný příkop na prvním nádvoří, poté Jiří vykoupil a zbořil několik měšťanských domů, aby na jejich místě vybudoval celé východní křídlo zámku orientované k náměstí a stavebně jej propojil se stávajícími budovami. Vše pak sjednotil do jediné barokní budovy, jak ji známe dnes. Přízemí nového předzámčí sloužilo jako stáje, kolna a sklady, patro nejspíš jako hostinské pokoje. Úpravy předzámčí korunoval kamenný alianční erb Jiřího III. hraběte z Oppersdorfu a jeho manželky Barbory Ester z Meggau, který je dodnes umístěn nad portálem vjezdu. Druhý kamenný alianční erb zdobí východní arkádové průčelí v prostoru druhého nádvoří. Poslední část zámku, která se připisuje hraběti Jiřímu, je vyhlídkový gloriet vystavěný na starších základech. V roce 1688 celé město vyhořelo. Dá se předpokládat zničení střech zámku, krovů a jiných dřevěných konstrukcí – stropů, nábytku, podlah atd. Odstraňování škod po požáru se ujímá Jiřího syn František Eusebius. Brzy je vystavěna hlavní věž nad starou vstupní bránou či nový pískovcový krb (1692) s erby a iniciálami Františka Eusebia a jeho ženy Anny Zuzany Beesové v Rytířském sále, který byl zároveň vyrovnán a zvýšen, přičemž nad okny sálu vznikly nové světlíky. Požárem byla pravděpodobně zasažena také zámecká kaple, neboť hlavní oltář sv. Barbory pochází podle průzkumů právě z období 1688-1691. Po Eusebiově smrti obývala zámek jeho žena Anna Zuzana a po ní jejich dcera Marie Ludovika, provdaná za hraběte Karla Štěpána hraběte Pražmu z Bílkova. Rod Pražmů v opravách zámku pokračoval. Dostavěl průčelní věž a upravil kapli, jež byla v roce 1719 znovu vysvěcena. Ve 30.letech 18.stol. dala Karolína Františka Pražmová vystavět nové representační schodiště či velký krb v místnosti u arkýře. Jan Nepomuk Pražma pak prováděl hlavně interiérové úpravy. Za jeho správy byla pořízena rokoková kachlová kamna v několika místnostech, v předzámčí překlenul některé místnosti a čelnímu křídlu přidal patrovou arkádu. Vložil též chodbu do jižního křídla předzámčí, čímž propojil předzámčí s vlastním zámkem. Zmizely i zbytky hradního příkopu a část hradeb. Za Jana Nepomuka se stal frýdecký zámek kulturním a společenským centrem panství – zmiňována je zde např. zámecká kapela. Když v roce 1797 prodal zámek arcivévodkyni rakouské, Marii Kristině, dceři císařovny Marie Terezie, přešlo panství do rukou Habsburků. Zámek začal být více užíván ke správním a kancelářským účelům, majitelé jej obývali jen příležitostně. Roku 1847 přešel zámek na Albrechta Habsburského. Úplně posledním šlechtickým majitelem byl Bedřich Habsburský, arcikníže rakouský, který zámek držel v letech 1895-1918 a byl také iniciátorem některých historizujících úprav. Postupně se začala proměňovat i vnější tvář zámku. Došlo ke zvýšení obvodových zdí se čtvercovými průduchy, snížily se střechy západního a jižního křídla zámku, během čehož bylo jejich pokrytí vyměněno za plech a i zbytek střech byl namísto barveného šindele pokryt pálenou taškou. Nárožní arkýře získaly historizující nástavby střech, změněny byly též střechy předzámčí, jež byly opatřeny množstvím vikýřů a komíny se dočkaly ozdobných nástaveb. Bedřich obnovil v některých místnostech štukové stropy a representační místnosti dal obložit dřevem. Zámek procházel i technickou modernizací. Byl elektrifikován a uvitř byly zřízeny několikeré žumpové toalety. Na konci 19.stol. se Bedřich Habsburský pustil do velké renovace zámecké kaple a Rytířského sálu, kde nechal zazdít Eusebiovy světlíky a na jejich místě vznikl ozdobný štukový vlys, do něhož dal zavěsit 35 erbů slezské šlechty a města Těšína z konce 18. a z počátku 19.stol. V roce 1918 zkonfistoval frýdecký zámek stát a umístil do něj úřední kanceláře. Od roku 1923 až do 70.let 20.stol. sídlilo v zámku ředitelství Státních lesů a statků s byty pro zaměstnance. Zámecký mobiliář byl částečně přemístěn a částečně rozkraden. V letech 1924-1934 se v Rytířském sále objevila první muzejní expozice. Od roku 1960 se muzeum vrací do všech prostor zámku a iniciuje jeho postupnou opravu. Vznikají nové expozice, odstraňují se novodobé přístavby, příčky, vikýře apod. V 80.letech byla rekonstruována střecha vnitřního zámku, sjednotil se jeho vzhled a v 90.letech se udělala nová fasáda. V roce 2003 byl po rekonstrukci otevřen Rytířský sál v roce 2004 dokončena oprava tzv. Zlatého salonku. Mezi lety 2010-2011 byl restaurován oltář, opravován gloriet i venkovní ledovna, zajistila se statika budov a opravily se stropy. V roce 2016 došlo k zajištění statiky předzámčí, zrekonstruována byla barokní střecha hlavní věže a mnoho dalšího. V současnosti je zámek Frýdek otevřený veřejnosti jen zčásti, komentovanou prohlídku vnitřních prostor si však můžete zaplatit.

Už od časů renesance obklopovala zámek zeleň a zahrady. Roku 1580 se zde připomínají parky a sady s domácím i exotickým ovocem. Roku 1664 byla u zámku zmiňována ovocná zahrada a zahrada zvaná Ráj. V 19.stol. byla tato zahrada přeměněna na moderní anglický park s novým volnějším uspořádáním a úplně novou skladbou dřevin. Štěpnice, ležící severně od parku, je od něj oddělena terénním zlomem s kamennou zdí. V jedné její části byl umístěn skleník a obydlí zahradníka. Část parku na svahu pod jižními křídly zámku a předzámčí byla navržena jako volnější anglický park. Byla protkána nepravidelně vedenými cestičkami kopírujícími terén svahu. Svah pod zámkem zůstal dlouhou dobu čistě přírodní. Stromy a keře, které tam vyrůstaly, tvořily až do roku 2006 hustou džungli plnou odpadu. Poté přešla část parku do vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek a začala jeho revitalizace. U zámku vznikla také nová vyhlídka s výhledem na Místek a na Beskydy. Zajímavou dřevinou, kterou dnes můžete v zámeckém parku spatřit, je kaštanovník jedlý, ovšem pokud vstupujete k zámku hlavní branou, spatříte i mohutný jasan ztepilý, jenž je nejtlustším stromem ve Frýdku-Místku a pravděpodobně je i jedním z nejstarších stromů ve městě (asi 200 let).