H R A D   Š T R A M B E R K

 

Z hradu nad Štramberkem se zachovaly pouze hradby a věž zvaná Trúba, upravená na rozhlednu. Vstup do hradu je volný, pouze Trúba je zpoplatněná.

Původ hradu Štramberk, postaveného na skalnatém Zámeckém kopci (509m), není znám. Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic v období po roce 1200 a nejnovější práce považují za jeho stavitele šlechtický rod Benešoviců (olomoucká přemyslovská knížata). Ve 13.stol. byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů, po zrušení řádu v roce 1312 držel hrad český král Jan Lucemburský a po něm v letech 1333-1346 moravský markrabě Karel, později zvaný Karel IV. Od roku 1350 byl hrad Štramberk majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějšími majiteli po roce 1380 byli páni z Kravař. Od roku 1533 štramberský hrad postupně chátrá. Jeho nejstarší vyobrazení z roku 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901-1903 byla na popud místního turistického klubu zbylá věž zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je jako upomínka vsazena čestná bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931), štramberského starosty, lékaře a neúnavného propagátora města od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění, pro niž se ujal název Trúba, tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem. Věž vysokou 40m obklopovala široká kamenná ohradní hradba, uzavírající malý dvůr o půdorysu nepravidelného pětiúhelníku. Dvůr byl na třech stranách velice úzký, avšak na straně proti vchodu byl širší. Zde, naproti věži, se nacházel menší hradní palác, patrně dvoupatrový, z něhož ve výšce 10m vedl ke vchodu do věže krytý můstek. Věž, vyzděná z lomového kamene, má vnější průměr 9,6m, v dolní části je zdivo 3,5m silné. Vnitřní prostor je čtvercového půdorysu se zaobleným nárožím. Dle ústní tradice bývala v nejnižším a nejužším vnitřním prostoru věže hladomorna. Do jednotlivých poschodí se jinak vcházelo po dřevěných schůdcích či žebřících. Ve výšce cca 24m je zdivo věže už jen 1,7m silné a čtvercový vnitřní profil se mění na kruhový o průměru 6m. Až do této výše je věž prosvětlena malými štěrbinovými střílnami, nahoře jsou okna větší. V dalším patře je možno přes malý portál s pískovcovým ostěním vystoupit na 1m široký dřevěný krytý vyhlídkový ochoz, který spočívá na 32 kamenných krakorcích. Nejprostornější je věž v nejvyšším patře, kde naleznete 4 velká jednoduchá okna. Věž bývala zakončena vysokou kuželovitou střechou.