H R A D   Š T A N D L

 

Terénní pozůstatky zaniklého hrádku se nachází na vršku Štandl nad dopravním uzlem u Frýdku-Místku. V blízkosti vede žlutá turistická značka.

Jak dokládají archeologické nálezy, vyvýšená lokalita nad nivou řeky Ostravice byla osídlena již v pravěku a v době keltské. Ve středověku patřil hrad Štandl do skupiny malých, patrně dřevěných strážních tvrzí rozmístěných u říčních brodů podél moravsko-slezské zemské hranice. Hrad náležel pod správu olomouckých biskupů a ochraňoval nejen hranice Moravy, ale i obchodní stezku z Olomouce do Krakowa, která v jeho blízkosti přecházela hraniční řeku. Hrad byl osídlen početnou vojenskou posádkou pod vedením Artleba z Deblína, jehož rod, vlastnící zároveň další podobné hrádky na Brněnsku, ho postavil zřejmě v 2.pol. 13.stol. Ukazuje na to nález bronzového kování s erbem podobným erbu pánů z Deblína a skutečnost, že Artleb jakožto leník olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku dostal za úkol pohlídat založení města Brušperk (Brunsberg neboli Brunův vrch), jež se mělo stát správním centrem pro nově zakládané vsi v okolí. Funkcí hradu byla tedy hlavně opora biskupské kolonizace severního výběžku panství mezi Odrou a Ostravicí. Artleb se pak do Brušperka na stará kolena přesunul a dal si jej do rodového jména (1278). Uvolněný hrad udělil biskup Bruno roku 1277 lénem Dětřichu Stangemu a jeho bratrovi. Jeden z nich zůstal na hradě a dal mu jeho současné jméno, druhý si postavil podobnou tvrz o 700m dál v lokalitě Lipina, kde již v té době stála za Artleba vzniknuvší trhová ves Friedeberch (předchůdkyně dnešního Místku). Ves s hradem na moravském břehu řeky mohla poskytnout bezpečné zázemí kupcům na cestách, čímž vytvořila mocenskou protiváhu starší trhové osady s tvrzí Jamnice (předchůdkyně dnešního Frýdku) ve Slezsku. Po spojení Moravy a Slezska význam Štandlu postupně upadal. Zanikl zřejmě při markraběcích válkách na konci 14.stol. Poslední zmínky o něm spadají do počátku 15.stol. Podobný osud měla také ves Friedeberch, neboť ve své poloze neměla předpoklad pro další rozvoj a někdy před rokem 1389 se transformovala do dnešního Místku. Štandl je jednou z nejznámějších a nejprobádanějších archeologických lokalit na Frýdeckomístecku. Velmi podrobný výzkum zde provádělo Muzeum Beskyd. Hrad stával na vrcholu kopce a byl obehnán hlubokým oválným příkopem s palisádovým opevněním na vyvýšeném valu. Areál má celkovou délku 64m a šířku 58m. Příkop s valem je ze dvou třetin stále dobře zachován, někde je příkop hluboký dokonce až 4m, jinde je zas plytký, ale zato má má šířku 14-17m. Převýšení valu nad okolním terénem je 1,7m. Jádro hradu má kruhový tvar a ze dna příkopu vystupuje o 3-5m. Třetina tohoto jádra byla bohužel poškozena stavbou retranslačního odražeče v 70.letech 20.stol. Uprostřed jádra se vyskytuje množství terénních nerovností v důsledku archeologických sond a vykopávek. Zároveň zde zeje zakrytý vchod do podzemní chodby, jež měla být podle pověstí spojena s frýdeckým zámkem. Hlavní a možná jedinou budovou na hradě byla roubená, nejméně dvoupodlažní strážní věž krytá šindelem, stojící na kamenném základě. Skromné zbytky nějakých zdí byly prý na Štandlu ke spatření ještě v roce 1850. Věž byla navíc podsklepená. Hluboký suterén o rozměrech 4,6x5,8m se vstupní šíjí byl zčásti vysekaný do pískovcového podloží. Jestliže byly v ploše jádra ještě nějaké další budovy, pak pouze lehké dřevěné konstrukce. Archeologické nálezy ze Štandlu jsou umístěny v expozici na frýdeckém zámku. Asi nejzajímavější jsou zuhelnatělé bochánky žitného chleba, které se při požáru patrně propadly z vyšších pater. Obec Sviadnov, pod kterou Štandl katastrálně patří, přišla svého času s nápadem vybudovat na místě přesnou repliku původního hrádku s tím, že ve strážní věži bude vyhlídka. K realizaci však již nedošlo.