Terénní pozůstatky hradu se ukrývají v lese na hřebeni Vizovických vrchů, kousek od turistické značky. Přístup sem je volný.

O dějinách hradu Sehradice se toho moc neví a dlouho nebyla známa ani jeho přesná poloha. Navíc několikrát změnil název – původně šlo o Engelsberk, později Sehrad či Sehradice a nakonec Tetov. Polohu hradu na srázném ostrohu nad kostelem v Horní Lhotě zjistil při svých výzkumech teprve až F. I. Červinka, který jej také v roce 1928 podrobně popsal. Šlo o mohutný dvojitý hrad o obvodu 900 kroků, jehož obě části byly odděleny hlubokým příkopem a spojeny mostem. Jeho okolí bylo důkladně opevněno. Obranyschopnost zvyšovalo i jezírko v bezprostřední blízkosti hradu, jež se dochovalo dodnes. Někteří badatelé kladli počátky hradu před 10.stol., ve skutečnosti ale vznikl v půli 13.stol. Poprvé je písemně zmíněn ve středověkém falzu zakládací listiny vizovického kláštera z roku 1261. Jako Engelsberk je naposledy připomínám roku 1375, poté se uvádí název Sehradice. Hrad byl po celou dobu své existence majetkem olomouckých biskupů, ti jej však spolu s přilehlým panstvím pronajímali. Bohužel, držitelé Sehradu často škodili vizovickému klášteru. Za husitských válek (kolem roku 1400) drželi léno Sehradice bratři Miroslav a Jan Balšan z Cimburka, kteří byli nechvalně známí jako loupežníci. Po válce tu působil Petr Nebojska ze Sehradic, patrně purkrabí (kastelán) pánů z Cimburka, který byl v jakémsi spojení se známým nepokojným feudálem, obávaným uherským válečníkem Pankrácem od Sv. Mikuláše, který neblaze proslul jako vůdce lapků. Někdy v tomto období (1.pol. 15.stol.) bylo opevnění hradu doplněno fortifikačním systémem na přístupové šíji. Protože sehradická hradní posádka škodila okolí, koupili moravští stavové roku 1449 od Pankráce nejen Sehradice se vsí téhož jména, ale též hrad Světlov, Dolní a Horní Lhotu, Nevšovou a Vasily (již neexistuje), a celý majetek postoupili Burianu z Vlčnova. Hrad byl tehdy patrně rozbořen a opuštěn. Od roku 1518 je označován už jako pustý. Koncem 15.stol. začal majetky na Zlínsku získávat rod Tettauer von Tettau neboli Tetourové z Tetova (odtud změna názvu hradu na Tetov). Vlastnili např. Zlín (1485-1590), Malenovice (1492-1570), Luhačovice (1563-1590) či Vizovice (1592-1600). Dá se čekat, že do majetků pod jejich správou patřila i zanikající ruina Sehradu. Do současnosti se z hradu dochovaly jen výrazné terénní reliéfy a pár kousků zdí.