H R A D   R Ý S O V

 

Nevelký skalní hrad stál na výspě kopce Rýsov nad Provodovem a opíral se o skalní útvar Čertův kámen. Vede na něj z Provodova naučná stezka.

Svým stářím i charakterem je pozůstatek hradu Rýsov ojedinělou památkou svého druhu. Lze jej přiřadit do kategorie skalních hradů, přestože mu chybí některé prvky pro skalní hrady typické. Při jeho stavbě bylo využito přirozeného skalního bloku, v němž se zvětráváním vymodelovaly rozličné pukliny a dutiny. Plocha hradu měla přibližně tvar rovnoramenného trojúhelníku o šířce základny asi 25m a výšce přes 35m. Z nejsnáze přístupné jihozápadní strany byl hrad chráněn šíjovým příkopem širokým kolem 7m, ještě dnes hlubokým 2m, částečně vylámaným ve skalním podloží a navršeným valem. V něm je uměle vysekaný průchod, odkud se nejspíš zvedala lávka směrem k vchodu do hradu. Hradnímu jádru vévodí výrazný, přes 12m vysoký pískovcový skalní suk s přibližně obdélníkovým půdorysem o rozměrech při základně 17x11m, s horní plošinou přibližně obdélníkového půdorysu o délce stran 10×5m. V této skále je vysekána řada čtvercových otvorů pro ukotvení trámové konstrukce. Stála na něm totiž dominantní dřevěná věž obranného a obytného charakteru. Kromě ní se v areálu obklopeném jednoduchou palisádou nacházely další dřevěné budovy hospodářského charakteru. Šlo tedy spíše o tvrz než hrad jako takový. Severovýchodní stranu areálu pak uzavíral ještě jeden podstatně menší skalní blok. Jelikož o hradu Rýsov existuje pouze jediná písemná zmínka, hledali jej badatelé nejdřív v místech pravěkého hradiště z konce doby bronzové, které se nachází 0,5km jihozápadně od místa, kde byl nakonec objeven. V roce 1983 bylo archeologickým výzkumem zjištěno jednorázové osídlení a všechny provedené sondy registrovaly silnou požárovou vrstvu. Dřevěný charakter pevnosti tak potvrzuje značné množství zuhelnatělého dřeva a hliněného výmazu stěn, tzv. mazanice. Bylo nalezeno několik železných předmětů (podkova, část srpu, část ostruhy, čepel nástroje, snad nože) a části keramiky. Nejzajímavější je však kamenný žernov nalezený v pobořeném opevnění hradu. Předměty pocházejí z 2.pol. 13.stol. a první třetiny 14.stol. Hrad byl patrně sídlem menšího feudála coby krystalizační jádro pozdějšího světlovského panství. Zanikl pravděpodobně po nájezdech uherského palatina Matúše Čáka Tenčanského řečeného Pán Váhu a Tater, jenž v počátku 14.stol. poničil i ostatní hrady v okolí. Po zániku Rýsova převzal jeho funkci kamenný hrad Starý Světlov. Jediná písemná zmínka o Rýsově pochází z roku 1517 a souvisí s převodem světlovského panství od manželů Joachima z Bibrštejna a Jitky z Landštejna, dcery Ctibora z Landštejna, na Buriana z Vlčnova. Tou dobou je uváděn již jako pustý. Zaniklý hrad Rýsov byl svého času památkově chráněn, a to mezi lety 3.5. 1958 – 31.12. 1987. Od 1.10. 1991 požívá skalisko Čertův kámen státní ochrany jakožto přírodní památka.

Podle raně křesťanské pověsti je Čertův kámen rozbrázděn rýhami a důlky, kterým se říká čertovy pece či čertovy vidličky. Je to prý místo, kde čert pojídal jalovice, ovce a drůbež, co ukradl v okolí.