H R A D   R O Ž N O V

 

Fragmentální pozůstatky strážního hradu stojí na zalesněném kopci Hradisko nad Rožnovem p.R. Vede sem odbočka z turistické značky. Přístup sem je volný.

Rožnov byl založen někdy mezi lety 1246-1267 z příkazu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku a byl poslední osadou u moravsko-uherských hranic. Z důvodu ochrany před vpádem vojsk znepřáteleného uherského krále Bély, byl na homolovitém kopci nad Rožnovem vybudován kamenný strážní hrad zvoucí Hrad nad Rožnovem. Jestli stavbu inicioval Bruno ze Schauenburku, jenž byl pravou rukou krále Přemysla Otakara II. a díky svému šlechtickému původu se vyznal také ve vojenství a stavbě hradů, nebo jeho nástupce v biskupském úřadu, nelze zjistit. Každopádně roku 1310 tady hrad stál a sídlil na něm biskupský správce Bohuslav z Krásna. Hrad se původně rozkládal jen okolo vrcholové plošiny a byl několikrát rozšiřován, zejména o valy, parkánové hradby (předsazená hradba) a později i o bastiony (obranné věže). Jádro hradu bylo tvořeno dvojicí proti sobě postavených obytných paláců, mezi nimiž bylo umístěno prostorné nádvoří. Přístup do jádra byl umožněn branou v jihovýchodní části jádra. Na severní straně pod jádrem se rozkládalo menší podhradí, které zajišťovalo hospodářský chod hradu. Hrad Rožnov obklopuje ze tří stran mohutný příkop a val, na několika místech dokonce zdvojený. Ten se spolu s několika úseky vnějších zdí, sklepními klenbami a vnitřní stěnou západního paláce s fotogenickým vstupem dochoval do současnosti. Prvním doloženým soukromým majitelem hradu byl k roku 1372 Vok I. z Kravař, vysoce postavený šlechtic na dvoře Jana Lucemburského. Poté jej vlastnili s krátkými pauzami páni z Cimburka. Konkrétně v letech 1436-1437 jej držel nejvyšší moravský sudí a pozdější nejvyšší královský kancléř Ctibor Tovačovský z Cimburka. Po něm koupil rožnovské a vsetínské panství jako investici moravský šlechtic Vok ze Sovince, který je na hradě Rožnov písemně doložen k 18.5. 1437, ale v roce 1444 jej spolu s panstvím prodává, aby si koupil hrad Helfštýn. V roce 1446 získává hrad Jan z Messenberka, z něhož se ale vyklubal bandita a zloděj. Krátce před svou smrtí jej vlastnil též politický činitel a zarytý odpůrce husitů Jan z Rýzmberka. V roce 1450 převzal hrad Rožnov husitský vojevůdce a moravský zemský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka. Jeho dcera Kunka z Cimburka se provdala za hraběte Petra od Svatého Jiří a z Pezinku a ten pak prodal vyženěné rožnovské panství roku 1502 Kunům z Kunštátu, jednomu z nejvýznamnějších moravských rodů. V roce 1526 získává Rožnov opat brněnského kláštera Jaroslav ze Šelenberka. Poté jej roku 1535 kupuje moravský zemský hejtman Jan IV. z Pernštejna zvaný Bohatý, pán na Helfštýně, vůdce české stavovské nekatolické opozice, který jej nejspíš (stejně jako své další hrady) opevnil proti vpádům Turků. V roce 1539 byl hrad nad Rožnovem z příkazu krále Ferdinanda I. obsazen armádou a silně poničen, protože se zde usídlili loupežníci. Pobořená pevnost jako součást krásensko-rožnovského panství připadla roku 1548 významné moravské šlechtické rodině Žerotínů, kteří ji nechali provizorně opravit a ještě v roce 1660 sloužil panským úředníkům. Na konci 17.stol. byl však zcela opuštěn. Úředníci se přesunuli do správní budovy zvané zámek, jež je součástí hospodářského dvora pod hradem a písemně je zmiňována již k roku 1643. V roce 1815 získali panství hrabata Kinští. Ti v 2.pol. 19.stol. dali občanům Rožnova svolení zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí. Skromné pozůstatky zříceniny dnes proto nejsou návštěvníkům města příliš známy, přestože jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka. K hradu vede odbočka modré turistické značky a naučná stezka. Hospodářství pod hradem sloužilo po znárodnění místní zemědělské škole jako školní statek a v současnosti se zde nachází soukromý areál zaměřený na jezdeckou činnost. Hospodářské zázemí hradu u řeky Bečvy se transformovalo z bývalého panského dvora na ranč.