S K A L N Í   H R A D   P U L Č Í N

 

O Pulčínských skalách v Javornících slyšel snad každý, ale že přímo nad skalní stěnou stával dřevěný strážní hrádek, pozná málokdo.

Původ skalního hradu na Pulčíně není znám, existují o něm pouze kusé zmínky a jeho pozůstatky jsou patrné už jen odborníkům. Vystavěn byl teprve v 1.pol. 14.stol. jednak na ochranu průsmyku Lomensko a Lyského průsmyku, jednak jako centrum panství zahrnujícího vsi Pulčín, Horní Lideč, Lhotu, Seninku a zaniklou Zubrůvku, dočasně odloučené od panství Brumov. Hrad Pulčín se prvně objevuje v písemnostech v roce 1426 jako zboží krále Zikmunda, které zastavil spolu s jinými podobnými hrady své manželce Barboře Celské, roku 1437 je s ním spojován Miroslav z Cimburka a v letech 1518 a 1520 je hrad Plučiny zmiňován ve výčtu statků broumovského panství již jako pustý. Ztrátu významu mu přivodil patrně Miroslav z Cimburka, jenž byl mnohokrát soudně žalován za loupežná přepadávání a majetkové spory, ale rozbořen byl až za česko-uherských válek kolem roku 1470. Archeologickým výzkumem konaným v roce 1987 se podařilo z prostor pulčínského hradu získat jak nálezy pravěké (mladší stupeň kultury lužických popelnicových polí), tak i středověké artefakty zejména z počátku 15.stol., ale bylo i pár takových nálezů, jejichž zařazení je třeba klást už na konec 13.stol. Osídlení oblasti má tedy hluboké historické kořeny. Jádrem hradu se stal výrazný, 6m vysoký pískovcový suk v nejvyšším bodě vlastního hřebene Pulčínských skal (tzv. Zámčiska), který má základnu o rozměrech 18x15m a uměle upravenou horní plošinu takřka čtvercového půdorysu o délce stran cca 7,5m. Z jihozápadní strany suku se ve skále nachází přírodní, avšak uměle upravená puklina, na niž navazují uměle vytesané schody. Jejich datace je ale nejasná, mohou spadat i do mnohem mladší doby, neboť si vyhlídkovou plošinu na suku oblíbili turisté. Při jihozápadní straně plošiny se zachovaly otvory a drážky po zapuštění trámu blíže neurčené konstrukce. Po obvodě jihozápadního a severozápadního úpatí skaliska byl výzkumem odkryt základ obvodové zdi zalomené do pravého úhlu. Zeď je široká kolem 1,5m a spojovaná nekvalitní písčitou maltou. Mohla sloužit jako základ mohutné stavby na vrcholové plošině, která minimálně ze dvou stran celou hmotu skaliska pohltila. Vrcholová část této obytně-strážné věže byla zřejmě již dřevěná. Od severovýchodu na ni navazovala klesající plošina sloužící jako jakési nádvoří o rozměrech cca 20x15m, jež bylo od severu a východu uzavřeno dvěma menšími skalními bloky, které také nesou stopy po otvorech pro ukotvení trámové konstrukce, tzv. kapsy. Nádvoří bylo zřejmě opevněno jednoduchým, patrně zděným hrazením. Stopy po nějaké formě srubové stavby se podařilo výzkumem zjistit i na opačné, jihozápadní straně od centrálního skaliska. Nádvoří je od okolního terénu odděleno přes 7m hlubokým a kolem 12m širokým příkopem. Přes něj vedl most či lávka, která končila u malé skalky ve směru jakoby k vrcholu Hradiska. Přístupová cesta dále tvořila oblouk a po východním svahu skalního hřebene (dnes tu vede turistická stezka) sestupovala do údolí, kde se původně rozkládala stará osada Pulčín (Pulčiny), jež byla později opuštěna a znovu založena na kopci naproti hradu.