Volně přístupné pozůstatky gotického hradu se nachází na strmém kopci v Hostýnských vrších. Dostat se k nim dá po značené odbočce z červené turistické značky.

Obřany v Hostýnských vrších jsou již druhým moravským hradem toho jména. Starší Obřany zbudoval v roce 1278 Gerhard ze Zbraslavi a Obřan a nachází se v katastru Brna. Jejich osud byl však záhy zpečetěn, když jej v roce 1316 dobyli a vypálili brněnští měšťané. Jak jejich zakladatel, tak pozdější majitel byli totiž loupeživí rytíři a posádku hradu nechávali přepadávat projíždějící brněnské obchodníky.

Zakladatelem mladších Obřan byl Boček z Kunštátu a Poděbrad (před 1350-1373), jehož dědeček a zakladatel starších Obřan byli bratranci. Boček se stal oblíbencem Karla IV. Díky tomu získal majetky ve východních Čechách a mohl se zajímat i o oblast Hostýnských vrchů, kde se jal stavět hrad Obřany. Výstavba však probíhala bez souhlasu moravského markraběte Jana Jindřicha, který si na Bočka stěžoval u svého královského bratra a Karel IV. na to konto nařídil Bočkovi v roce 1366 rozestavěný hrad zbořit. K tomu sice nedošlo, ale stavební práce na hradě ustaly. Bydlet na Obřanech šlo jen provizorně. Boček poté svou pozornost soustředil do Čech a v rámci usmíření postoupil hostýnské majetky moravskému markraběti. Počátkem 14.stol. si v divokém období mocenských bojů mezi syny Jana Jindřicha řekl o rodové majetky v okolí Hostýna nechvalně známý kořistnický nájezdník Smil z Kunštátu a Obřan, jindy nazývaný Smil z Loučan. Otec Bočka a praděd Smila byli bratranci. Odměnou za okrádání nepřátel Jošta Moravského mu tak tento dává do zástavy hrady Chvalčov (1405), Obřany (1407) a Chlum (1410). K roku 1415 patřily Obřany stále Smilovi z Loučan, ten však pobýval spíš na Chlumu a poslední zmínka o něm pochází z června 1421, kdy se účastnil husitského sněmu v Čáslavi. Během husitských válek (1419-1434) byl hrad definitivně opuštěn a zničen.

Hrad Obřany je druhý nejvýše položený hrad na Moravě. Má netypicky protáhlý, úzký zalomený tvar, jenž je přizpůsoben úzké protáhlé dispozici vrcholového hřebene kopce Obřany (704m). Velikost hradu se dá odtušit pouze z výrazných terénních náznaků a z uceleného kusu původní středověké hradby zakončené v západní části přízemním torzem válcové strážní věžice. Na východním konci areálu se rýsují terénní náznaky rozměrného paláce. Hradní věž stojí na nejvíce chráněném místě s širokým výhledem na Hostýn a do údolí říčky Bystřice. K přístupové straně na jihu se hrad otáčel dlouhým bokem. Zde se také nacházejí výrazné terénní náznaky příkopu a valu, které však budí dojem nedokončenosti. Právě v těch místech se nacházela vstupní brána do jádra hradu, resp. do dvora mezi objekty při věži na západě a palácem na východě. Před bránou se pak zřejmě prostíralo menší předhradí. Významný badatel Doc. Ing., PhDr. Miroslav Plaček soudí, že v případě Obřan šlo o kvalitní práci velmi dobrého stavitele, akorát na nevhodném místě nebo podle špatného projektu.