K O S T E L   S V .   J O Š T A

V základech dnešního kostela sv. Jošta stával v 16.stol. celodřevěný kostel. Důkaz o tom skýtá dokument z roku 1543. Místo se nacházelo poněkud netradičně v polích, daleko od tehdejších městských hradeb, na mírném návrší nad důležitou cestou z Frýdku do Těšína (dnešní ulice Těšínská). Je proto zvláštní, že zde majitel frýdeckého panství Jan Bruntálský nechal v roce 1612 zbudovat chrám kamenný, jenž dominoval frýdeckému předměstí tak dlouho, než jej pohltila zástavba. Zdá se proto, že šlo o čistě soukromou vůli hraběte, neboť městečko Frýdek v té době další kostel nepotřebovalo. Údaj o založení ovšem také nemusí být zcela přesný. Frýdecký farář a arcikněz Jindřich Samuel Wolff z Března totiž věnuje ve své latinsky psané farní kronice z roku 1687 kostelíku sv. Jošta tento záznam: „Anno 1612. Aedificata est Ecclesia sancti Jodoci Confessoris extracivitatem ab Illmo Dno Dno Bartholomeo de Wrbna. – Roku 1612. Vystavěn byl vně města kostel sv. Jošta, vyznavače, od nejjasnějšího pána Bartoloměje z Vrbna.“ Problém spočívá v tom, že Bartoloměj Bruntálský, Janův strýc, byl v roce 1612 už 8 let mrtev. Překvapuje tedy, že by se Wolff mohl dopustit takového omylu. Působil ve Frýdku jako farář mezi lety 1682-1700, tedy v době ještě ne tak vzdálené od postavení kostela. Byl frýdecký rodák, syn zámeckého hejtmana, pozdějšího konšela a měšťana města Frýdku a s historií rodu Bruntálských z Vrbna, držitelů frýdeckého panství v letech 1584-1636, byl jistě dostatečně seznámen. Stejně tak překvapuje, že Wolffovu zprávu o založení kostela převzal do své farní kroniky bez jakékoli poznámky i Josef Karel Schipp, rovněž frýdecký rodák, kněz vynikajícího vzdělání a skvělý znalec dějin frýdecké farnosti (byl tu farářem v letech 1788-1836). Je možné se proto domnívat, že o stavbě kostela rozhodnul Bartoloměj, ale realizoval jej až jeho synovec. Anebo se oba muži upsali a kostel je starší. Jisté každopádně je, že v roce 1617 na svém místě již stál. Listinou ze dne 15.6. 1617 totiž Jan Bruntálský předal patronát nad správou farnosti vratislavskému biskupovi, čímž katolické církvi preventivně zajistil pozice před vlivem protestanství, pronikajicímu z Těšínska. Ve výčtu předaných objektů je zmíněn právě i filiální kostel sv. Jošta na frýdeckém předměstí.

Kostelík je zbudován v pololidovém, pozdně renesančním stylu. Obdélná stavba s opěrnými pilíři po obvodu je zakončena půlkruhovým presbytářem s malou kruhovou sakristií. Roku 1660 byl objekt nově omítnut a do štítu uprostřed šindelové střechy byla vsazena nízká dřevěná věž se dvěma zvony. Oltář s obrazem sv. Jošta pochází z roku 1665. Dosti prostý interiér kostela se roku 1666 dočkal též nového oltáře a roku 1673 byl vysvěcen ke cti a chvále sv. Jošta. U nás málo známý sv. Jošt byl ve světě již dříve oblíbeným všude tam, kde jeho jméno symbolizovalo ochranu před morem a před škodami na polích či doma. Jeho uctívání bylo brzy doplněno kultem populárnějších světců sv. Fabiána a Šebestiána, taktéž ochránců před morem. Ve výročí jejich umučení se v kostele sv. Jošta konaly slavné bohoslužby, k nimž přicházelo početné procesí z farního chrámu sv. Jana Křtitele. Také postranní oltáře, pořízené nákladem Pauliny Anny Herzschlágerové počátkem 18.stol. ke cti sv. Pauliny a Rozálie, ochránkyň před morem, navazují na zdejší starobylou úctu světců, vzývaných proti moru. Je nasnadě se domnívat, že právě pohřbívání nakažených morem za branami města bylo prapříčinou vzniku kostela. Kruté morové epidemie postihly Frýdek zejména v letech 1607, 1624 a 1712-1715. Kolem kostela byl založen tzv. morový hřbitov, kde bylo hromadně pohřbeno několik set lidí. Později po zrušení hlavního hřbitova u farního kostela ve Frýdku bylo roku 1750 oficiálně povoleno i „normální“ pohřbívání. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1894 a ve 30.letech 20.stol. byl hřbitov přeměněn na Komenského sady. Před rozšířením silničního průtahu se v sadech nacházela ptačí voliéra či fontána, dnes tu naleznete řadu vzrostlých stromů, záhony s trvalkami nebo odpočívadlo s novou fontánou. Do 1.pol. 19.stol. se mše v kostele sv. Jošta konaly už jen několikrát v roce, a to na svátek patrona sv. Jošta (11.6.) a na svátek sv. Fabiána a Šebestiána (20.1.), kdy sem podle slibu přicházel z farního chrámu průvod frýdeckých kněží a občanů, aby poděkovali za odvrácení morové pohromy. Kromě uvedených bohoslužeb se v kostelíku sloužily také nadační mše za duše zemřelých osob. Počátkem 21.stol. prošel kostel generální opravou, kdy byla nahozena nová fasáda a vyměněna celá konstrukce krovů včetně dřevěného střešního šindele. Zajímavostí je, že při opravě byl na půdě nalezen poklad v podobě hliněného džbánku s mincemi ze 17.stol. Dnes je tento nález součástí expozice Muzea Beskyd na frýdeckém zámku. Kostelík je otevřený jen příležitostně. U vchodu stojí socha sv. Barbory, v parku u kostela pak morový kříž z roku 1729.