Gruň, Švarná Hanka (870m) – Údolí Černé (550m) – Konečná, CZ/SK, BUS (711m)

Je to trasa dolů a nahoru o celkové délce 5km, kde ze startu vidíte na cíl a z cíle zase na start. Má modrou barvu, není obtížná, zato je téměř bez výhledů. Různé povrchy stezky nedovolují hovořit o její zdolatelnosti obecně, na horském kole by to ale asi šlo. Rozhodující je pouze nízký stav vody, neboť jste nuceni překonat Černou Ostravici skákáním po kamenech, což nejde např. při jarním tání nebo po velkých deštích. Jde tedy o sezónní záležitost.

* * *

Prvotní ukazatel Gruň, Švarná Hanka (870m) je situován v břehu asfaltové cesty zhruba uprostřed Gruně a dostat se k němu můžete buď po zelené z Visalají (3,5km), po žluté od Bílého kříže (3km), nebo po žluté ze Starých Hamer (7km). Přímo z rozcestí není žádný výhled, snadno ale popojdete po cestě vpravo či vlevo a tam už se otevře panorama Zadních hor okolo cílové osady Konečná, jež se rozkládá pod výrazným Bartkovým vrchem (871m) a je nejsnadněji rozpoznatelným bodem tohoto česko-slovenského hraničního hřebene. Za dobrého počasí bývají vidět také obě části Malé Fatry, Kľak ve Strážovských vrších, případně Západní Tatry.

Bezprostředně u rozcestníku nastupuje modrá značka na svůj 3,5km dlouhý sestupný úsek. Široká zpevněná cesta schází středním klesáním pruh lesa a stáčí se doprava pod osadu, kde potkává upravený pramen Pod Švarnou Hankou. Nato se stočí dolů po svahu a širokou vyježděnou rýhou klesá středně dolů, obklopena borůvčím a lesem. Po cca 750m tečuje trasa samotu U Buku a po dalších 300m přichází ke dvěma domům na Hartisově. Hartisov nebudí dojem něčeho extra zvláštního, vzdálenější ze dvou domů však býval před lety šlechtickým loveckým zámečkem.

Dřevěný lovecký zámeček Hartisov nechal vybudovat poslední držitel těšínského knížectví Bedřich Habsburský (1856 – 1936), jenž byl vášnivým lovcem. Panstvo objekt využívalo především v době honů. Zámeček připomínal spíše luxusní loveckou chatu. Ačkoliv jde o přízemní budovu na kamenném základu, budí díky své svahové dispozici ze spodní strany dojem patrové stavby. Zámeček je obdélný s vystouplým rizalitem v ose východní i západní strany. Západní rizalit je vstupní, východní je mělký, v kamenné základové části větší a slouží jako terasa. Celou jižní, východní a severní stranu domu obepíná terasa. Se vznikem Československé republiky v roce 1918 došlo k zestátnění habsburských majetků a z Hartisova se stala hájovna. Tu pak po čase odkoupil soukromý majitel, zámeček byl zrekonstruován a nyní slouží k rekreaci.

Na Hartisově dejte pozor, abyste nepokračovali rovně po příjezdové cestě, jelikož musíte odbočit doprava na pochybně vyhlížející lesní svážnici. Ta je provlhlá, občas blátivá a hlavně sklesává středně dolů úbočím až k Medvědímu potoku, kterého tok sleduje až po Slezskou cestu. Slezská cesta je horská silnice vedoucí ze Starých Hamer na Bílý kříž. Modrá značka ji přechází a přehoupává se přes malé zalesněné návrší, odkud již zvolna sbíhá k dětskému táboru s názvem Ve Mlýně. Od tábora to je pak už jen kousíček k řece. Zpevněná příjezdovka míří obloukem k brodu (tj. k panelům v korytě potoka, přes které teče voda), nicméně turistická značka přeskákává Černou Ostravici po kamenech stranou brodu a pěšinou mezi stromy doráží k silnici zvané Moravská cesta, vedle níž na stromě visí cedule Údolí Černé (550m). Mimochodem pár kroků níž po cestě se nalézá malá oplocená vodní nádrž s úpravnou vody.

Horská říčka Černá Ostravice pramení pod rozcestím Súľov na Bílém kříži a v celé délce svého horního toku tvořila moravsko-slezskou zemskou hranici. Hranice mezi Moravou a Slezskem byla pevně stanovena v roce 1668, přičemž do roku 1775 se na ní vybíralo clo. Existovat přestala až k 1.12. 1928, kdy bylo České Slezsko kvůli své malé rozloze a omezení vlivu německé menšiny spojeno s Moravou do Země Moravskoslezské. Oficiálně zemská hranice zanikla až po novém krajském uspořádání dne 1.1. 1949.

Zatímco zelená značka kopíruje silnici ze Starých Hamer (3,5km) na Bílý kříž (5,5km), vaše modrá po 3,5km klesání nastupuje do 1,5km dlouhého stoupání. Z nejnižšího bodu trasy se tak modré značkování vydává úzkou asfaltkou vstříc smrkem porostlému úpatí Zadních hor. Střední stoupání vás zavede nejdřív k bráně lesní školky, za níž následuje táhlý nudný úsek doprovázený sloupy elektrického vedení. Díky průseku pro ně vysekanému se v jednom místě otevírá pohled zpět na vrchol Lysé hory (1323m) s TV vysílačem, zakrytý masivním úbočím Gruně se stožárem pod Kozlenou (886m). Jedná se o místo velmi blízké tomu, kde jste vaši pouť započali. Později před sebou uvidíte ještě česko-slovenské vrcholky Konečná a Bartkův vrch (871m), načež se doberete spodního okraje osady Konečná, potkáte první domy a vylezete přímo do ohybu silnice v místě státní hranice. Tady také stojí trouchnivějící opuštěný dřevěný dům starobylého stylu, dříve hostinec s koloniálem Štefana Odleváka.

Na Konečné se vydáte krajem cesty doprava k závěrečnému rozcestníku Konečná, CZ/SK, BUS (711m). Odtud mohou vaše kroky vést po červené na Bílý kříž (7km), po červené na Bumbálku (13km), po zelené do slovenské Turzovky (2:00 hod.) nebo po modré zpátky na Gruň (5km). Své kroky můžete zkonzultovat u velké mapy, můžete se mrknout na Beskydy – konkrétně na hřbet Gruně s jeho četnými osadami a samotami, na masiv Smrku (1276m) s Malým Smrkem (1174), oblouček Kněhyně (1257m), Čertův mlýn (1206m) nebo Javořinu (832m) – případně si můžete nastudovat podivný objekt jakéhosi altánku s betonovou koulí uvnitř. Ten má výletníky pravděpodobně upozorňovat na skutečnost, že se kousek za hranicí táhne podzemím geologicky odlišný pás horniny, z níž se lokálně vylupují takovéto kamenné koule (viz. např. Přírodní rezervace Klokočovské skálie).