Padolí (550m) – Velký Javorník, tur. ch. (918m)

Velký Javorník patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším vrcholům v okolí. Je to jak díky příjemnému posezení v horské chatě z roku 1935, tak díky 26m vysoké rozhledně, z níž se otevírá daleký kruhový výhled. Pouhého 2,5km stačí modré značce, aby se z Padolí u Veřovic vyšplhala po lesních stezkách až nahoru. Tato trasa je vhodná pouze pro pěší.

* * *

Modrá značka startuje na rozcestí Padolí (550m) v hluboce zařízlém údolí říčky Jičínky. Ta pramení v nadmořské výšce 690m, necelý kilometr odtud v sedle mezi Velkým Javorníkem a Kamenárkou, je dlouhá 25,8km, na horním a středím toku teče severozápadním směrem, poté míří na sever a severně od Kunína v nadmořské výšce 243m ústí do řeky Odry. Povodí Jičínky zabírá plochu 113,9 km2. Horní část povodí situovaná na návětrné straně Beskyd náleží do dosti vodné oblasti, retenční schopnost řeky je však navzdory tomu malá a odtok proto silně kolísá. Na přelomu června a července 2009 se Českem prohnala blesková povodeň, jež se stala třetí nejhorší katastrofou v naší novodobé historii. Novojičínsko zasáhly vydatné deště v noci na středu 24.6. Téhož dne večer už Jičínka vyplavovala domy od Mořkova po Nový Jičín, kde si vyžádala i první lidský život. Tehdy se rozvodnila poprvé ve své sledované historii, a to hned na 300-letou až 500-letou vodu. Druhého dne začala Jičínka bořit domy, strhávat mosty a stoupnul i počet obětí. V pátek 26.6. zničila úsek železniční tratě Hostašovice – Nový Jičín, který nebyl už nikdy obnoven. Kulminace nastala při výšce hladiny přesahující 6m. Novojičínsko bylo postiženo nejvíc ze všech oblastí ČR. Voda zasáhla asi 900 domů ve 24 obcích, přes 40 jich nechali statici strhnout. V důsledku povodně zemřelo v Moravskoslezském kraji 9 lidí.

Do Padolí přichází jediná cesta, a to žlutě značená asfaltka dlouhá 2,5km, jež pokračuje neznačeným směrem na vrchol Velkého Javorníku. Často ji využívají cyklisti nebo rodiče s kočárky. Žlutá značka odtud stoupá k pramenům Jičínky, konkrétně 1km do sedla pod Kamenárkou, no a vaše modrá na Velký Javorník měří 2,5km.

Trasa hned na úvod naznačí, v jakém duchu se ponese. Jen přeskočíte neforemný odtokový žlábek v břehu Jičínky a vyrazíte šikmo vlevo do svahu. Vyšlapaná stezka stoupá středně, místy trošku ostřeji vzhůru lesem. Nutno zmínit, že jde o poměrně prašnou stezku, která mnohdy podjíždí, neboť není o co se zachytit. Že dosud nebyla vydupána na kamenné podloží, svědčí o její relativně nízké návštěvnosti.

Pěšina se smýkne do dvou ostrých serpentin, následuje delší úsek vysokým bukovým lesem doleva k severozápadu, třetí smýknutí, delší úsek k jihovýchodu, čtvrté smýknutí, střední stoupání přerušené úboční asflatkou a postupné zmírňování až skoro do rovinky. Z úbočí se bohužel nenaskýtají žádné výhledy, nicméně les sám o sobě působí příjemným uklidňujícím dojmem. Pak se stezka v polovině své délky náhle stočí přímo proti svahu a tento trend již neopustí. Mezi stromy zlehka prosvítají siluety Dlouhé (859m) i Velkého Javorníku (917m), podobně jako výseč předhůří s obcí Veřovice.

Široká svážnice plná kamení a kořenů tečuje mýtiny ve vrcholové smrčině. Středním stoupáním během chvilky dosáhnete úrovně dřevěné chalupy, načež přijde poslední 1km stabilního, víc než středního stoupání rovně vzhůru k vrcholu. Čeká vás křížení dvou horských silnic, přelezení několika spadlých stromů, až nakonec spatříte světlo na konci „tunelu“.

Vrcholový plácek vás přivítá pohledem na dřevěnou rozhlednu, jež skýtá krásný kruhový výhled do širokého okolí. Rozhledna Velký Javorník je 26m vysoká a má 8 otevřených pater se dvěma vyhlídkovými plošinami ve výšce 15 a 20m nad terénem. Její předchůdkyně stála na vrcholu Velkého Javorníku již v roce 1934. Jednalo se o triangulační věž, kterou v roce 1929 zbudoval tehdejší Zeměměřičský úřad. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce o výšce asi 13m s pozorovatelnou v cca 10m. Z důvodu nedostatečné údržby a následně havarijního stavu byla v roce 1967 odstraněna. Novou rozhlednu nechal z popudu frenštátského lesního správce Vojtěcha Pavla vybudovat Státní podnik Lesy ČR. Grafický návrh zpracoval Ing. Václav Langer, autorem projektové dokumentace je Falko, s.r.o. Rozhledna byla pojata jako dřevostavba navazující na typickou místní architekturu. Vertikálně se dělí na 9 podlaží, přičemž první podlaží tvořící provozní místnost je ve stylu valašské roubené stavby pouze obloženo. S výstavbou započala firma Teslice CZ s.r.o. ze Vsetína na podzim 2012 přípravou betonových základů. Od května 2013 pokračovala výstavba vztyčením vlastní dřevěné konstrukce. Slavnostní otevření proběhlo 15.8. 2013. Celkové náklady dosáhly 3,6mil.Kč. Umělecky pojatá panoramata s popisky v nejvyšším patře rozhledny poukazují na dominantní město Frenštát pod Radhoštěm, masivy Ondřejníka, Lysé hory, Smrku, Radhošťského hřbetu včetně Radhoště samotného, oblouk Veřovických vrchů, široké pásy Vsetínských Beskyd i Javorníků, Hostýnské vrchy s výrazným Kelčským Javorníkem, podbeskydskou pahorkatinu v okolí Nového Jičína, Štramberka, Palkovické hůrky atd. Při dobrém počasí lze dohlédnout až do Jeseníků či na Malou Fatru.

Modré značkování pokračuje kolem rozhledny do dolíku za turistickou chatou, kolem nenápadného pomníčku obětem hor 1995, po schůdcích k chatě a k rozcestníku situovanému nad rozletovou loučkou pro paraglidisty. Docela slušný výhled je i od venkovního posezení u chaty. Turistická chata Velký Javorník Pohorské jednoty Radhošť patří k nejnavštěvovanějším chatám v Beskydech a je poslední, kterou nechala PJR postavit. Úplně první útulnu tu dal vystavět vlastním nákladem arcibiskup Dr. Theodor Kohn už v roce 1895. Dal ji k dispozici PJR, avšak chata roku 1915 vyhořela, zapálena zřejmě pytláky. Po Všeslovanské pouti na Radhošti (1931) se začalo uvažovat o stavbě chaty nové. V roce 1932 bylo zakoupeno 5ha pozemků, hledala se a měřila voda. Peníze na stavbu si PJR téměř vyžebrala, protože hrozilo nebezpečí, že jako první postaví útulnu na Javorníku Němci. Současnou chatu navrhnul architekt Aleš Parma a její základní kámen byl položen 16.9. 1934 v rámci Krajinské výstavy ve Frenštátě p.R. u příležitosti 50 let od založení PJR. Zbudována byla téměř svépomocí a říkalo se jí Benjamínek. Celkově vyšla na 104.654Kč mimo inventář. Slavnostní otevření proběhlo 4.8. 1935. Chata je dřevěná na kamenné podezdívce, částečně podsklepená, má přízemí a podkroví. K hostinské místnosti se připojuje kuchyň s příslušenstvím a zbytek přízemí je vyplněn místnostmi pro hostinský provoz. První poschodí obsahuje kromě obytné místnosti pro nájemce také 3 útulné pokoje, avšak ty nejsou v dnešní době pronajímány. K útulně přináležela dřevěná hospodářská budova s komorou. prádelnou a otevřená kuželna. Voda pro chatu prýští asi 80m níže pod vrcholem. Se stavbou chaty byla upravena též příjezdová cesta, studánka a serpentiny z Horeček. Roku 1936 byla útulna dokonaleji vybavena, zároveň byla zřízena i cesta ke studánce a rozšířena vozová cesta přes Rokytnou. Jen málo z početných návštěvníků nové chaty vědělo, že tu od roku 1941 žijí v ilegalitě knihkupec Landgraf' a hoteliér Frank, oba z Hodonína, kteří při zatýkaní gestapem utekli do Beskyd. Z Javorníku bylo navíc vedení PJR po celou válku spolehlivě informováno o dění ve světě, protože poslech rozhlasu tu byl plynulý i přes odebrání přijímačů. Často se zde zastavovali také partyzáni.

U rozcestníku Velký Javorník, tur.ch. (918m) modrá značka po 2,5km končí. Pokračovat můžete 5,5km po zelené do Frenštátu p.R. nebo 4km po červené na Kamenárku.