Vsacká Tanečnice, pam. (900m) – Mísná (847m) – Díly, rozc. (750m) – Hážovické díly, rozc. (650m)

Herálky jsou nejmasivnější boční horskou větví Vsetínských Beskyd, nabízí nicméně pohodlnou a hezkou výletní trasu modré barvy. Její horní partie vedou převážně lesem bez výhledů, ve spodní části se však již otevírají panoramata horských osad i okolních kopců. Povrch stezky je tvořen slušnou svážnicí a asfaltem, dá se proto zdolat i na horském kole. Délka trasy je 7km.

* * *

Kopců jménem Tanečnice najdete v Beskydech hned několik. Podle pověstí se na jejich výrazných holých vrcholech konávaly v pohanských dobách obřady spojené s tancem a obětováním. Proto ten název. Tanečnice v hřebeni Vsetínských Beskyd, dříve známá jako Vsacká Tanečnice, je vrchol o nadmořské výšce 912m, na nějž vede od rozcestí Vsacká Tanečnice, pam. (900m) chodníček značený trojúhelníkovými piktogramy. Dostanete se sem jedině pěšky, a to po červené hřebenovce Čarták (5km) – Vsacký Cáb (9,5km), po modré značce z Nového Hrozenkova (7km) nebo po zelené z Hutiska (7km). V sedle pod vrcholem se nachází zastřešené odpočívadlo, mapa, lavičky, ohniště a pod křivolakým stromem sedí kamenný pomník se žulovou deskou. Na ní je vytesáno: „Těmito místy procházeli za II. světové války odbojoví účastníci, kteří za pomoci valašského lidu bojovali proti fašismu.“ Pomník má připomínat tragickou smrt 8 partyzánů, kteří uhořeli v nedalekých Provázkových chlévech v roce 1944.

Vaše modrá značka obchází pomník, aby po 1,5km dosáhla Mísné. Široká svážnice krátce volně stoupá na bezejmennou zalesněnou kótu (906m), načež dlouze středně klesá po hřebeni do sedla. Cestou se díky malým lokálním průsekům otevírají první částečné výhledy do členitého katastru obce Hutisko-Solanec. V jeden okamžik jsou dokonce na samém obzoru vidět i Lysá hora (1323m) s vysílačem a Smrk (1276m)! U sedla na konci lesní asfaltky visí ukazatel Mísná (847m), odkud pokračujte 3km na Díly. Stezka mírně klesá po východní straně bezejmenného vršku (853m), aby dosáhla dalšího sedla. Poté mírně klesá jihozápadním úbočím masivních Herálek (891m) a nato zhruba stejně dlouho stoupá k osadě Činov. Tu však ani nezahlédnete, neboť ji nadejdete lesem. Nad Činovem se stezka lomí doprava a po necelých 700m sbíhá středním tempem k polosamotě Jiříkovo panství, nad níž stojí při kraji lesa dřevěný kříž. Neudržovaný cíp louky pod křížem umožňuje návštěvníkům nahlédnout do údolí Valašské Bystřice s osadami rozesetými po úbočích Hrňové (740m) a Búřova (660m). Obě rozsochy se jak větve stromu přimykají k zalesněnému páteřnímu hřebeni Prostředního vrchu (744m) a kromě nich spatříte vzadu Ostrý vrch (672m) u Velké Lhoty a pár vršků v oblasti Videčských Pasek.

Zdolat zbytek středního klesání trvá sotva pár minut. Náhle se ocitnete při kraji louky v mělkém sedle mezi Herálkami a Díly. Nad střechami starých valašských chalup se nejprve otevírá panorama Radhoště (1129m) s kaplí a vysílačem. Od vrcholu doleva se táhne rameno Velké Polany (981m), vpravo končí táhlý hřeben u vršku Radegast (1106m). Prostor v popředí vyplňují radhošťské rozsochy Kamenné (745m) a Bečovská Kyčera (783m). Popojdete a tu se panorama rozšíří o Čertův mlýn (1205m), spadající v nakloněné rovině k Martiňáku (826m), který však již obklopuje několik dalších, víceméně podobně vysokých kopců. Výrazná je zejména členitá Klokočovská vrchovina s nejvyšším bodem Trojačka (987m). I v bezprostředním okolí louky se odehrává krásná scenérie. Za rýhou potůčku Mísná se prostírá stráň s několika dalšími malebnými roubenkami, obejmutá zleva hřebínkem Dílů (703m). Z takového výhledu se jednomu hned rozbuší srdce...

Na zalesněném vršíčku (751m) nad sedlem se lesní cesta dvojí. Zatímco nová žlutá značka běží od rozcestníku Díly, rozc. (750m) doprava na Hutisko (5km), modrá odbočuje vlevo na Hážovické díly (2,5km), téměř po rovince překonává lesní úsek a vychází na osadě Kyčery pod vrchem Zvonový (744m). Tady se turistické značení trošku ztrácí, nicméně vězte, že správný směr je po rozhraní lesa a louky zvolna dolů. Na osadě stojí několik chalup, od nichž se naskýtá pěkný výhled na oblouk osídlených hřebenů, svírající údolí potoka Kolibiska. Takto sejdete až k silnici, u jejíhož zaústění stojí po straně umělecky zpracovaný sloupek se svatým obrázkem Panny Marie z roku 2000.

Poslední úsek trasy tvoří úzká asfaltka. Ta zprvu sklesává středně dolů ke sloupům elektrického vedení, kde průsek naznačuje přítomnost dalšího výhledového panorama. S kocháním ještě ale chvilku vydržte. Jen co nevýrazným stoupáním překlenete vršík Hážovické díly (704m), vyjdete na velké horské louce s širokým výhledem na rozeklanou přední část Veřovických vrchů, jež se skládá s Kamenárky (862m), Velkého Javorníku (917m) s rozhlednou a Kyčery (875m), pod ní leží město Rožnov p.R., dále spatříte sedlo Pindula se špičatým vrškem Kaní (678m), táhlé údolí Hážovického potoka, rozložitý Radhošť (1129m) se všemi jeho dříve jmenovanými rameny a výběžky, a zcela vzadu se schovává Čertův mlýn (1205m).

Středním až mírným klesáním dosáhnete za chvíli návrší nad Hážovickými díly, odkud si je můžete celé z nadhledu prohlédnout. Kromě dolíku s hospůdkou spatříte též protější návrší (667m) a spoustu dalších oblin, tvořících předhůří Vsetínských Beskyd. A tak s očima upřenýma před sebe sejdete nakonec středním klesáním až dolů k obílené kapličce a hospůdce Na Dílech, kde modrá trasa u rozcestníku Hážovické díly, rozc. (650m) končí. Dál už musíte po červené, a to buď do Rožnova p.R. (4,5km), nebo do Valašské Bystřice (3km).