Polana (930m) – Pod Polanou (825m) – Miloňov, rozc. (582m)

Žlutá trasa o délce 4,5km sestupuje z hlavního hřebene Vsetínských Beskyd do údolí Velkých Karlovic po relativně pohodových lesních cestách a místy tu narazíte i na skromné výhledy do blízkého okolí. To, co by ji však zážitkově obohatilo, leží kousek stranou značené stezky. Jde o rozhlednu na vrcholu Miloňová a lidovou zvoničku na horské osadě pod ní. Trasa je za sucha sjízdná i pro horské kolo, jen pozor na jámy po lesní technice.

* * *

Počátek trasy je situován při turistickém chodníku pod jedním z nejvyšších vrcholů Vsetínských Beskyd, Polanou (937m). Abyste se sem dostali, musíte ujít 4km po červené z Třeštíku, nebo vystoupat 2,5km po žluté z Horní Bečvy, případně se od zastávky autobusu na Čartáku projít 10km hřebenem. Ukazatel Polana (930m) visí na stromě pár kroků od horské osady s poměrně hezkým výhledem na hory. Spatříte odtud zvlněný hraniční hřeben Javorníků od Veľkého Javorníku (1071m) přes olysalý protáhlý Stratenec (1055m) až po Malý Javorník (1019m), za nímž hřeben ještě chvíli pokračuje, už je ale částečně zacloněn stromy. Na popředí Veľkého Javorníku a Stratence vystupuje masivní Lopušná (913m), před níž se vypíná Miloňová (846m) s rozhlednou. Budete-li chtít rozhlednu na Miloňové navštívit, stačí z vaší žluté trasy kousek odbočit a stejnou cestou se pak vrátit. Orientačně to není žádný problém. Nejprve však musíte sejít 1,5km k rozcestí pod Polanou.

Vydejte se ve směru šipky se žlutým hrotem a po pár metrech odbočte doprava na starou svážnici, která nejdřív zešikma podchází hlavní hřebenovou trasu, načež se po cca 350m stočí více po svahu a nabere intenzivnější sklon klesání. Stezka je široká, lehce kamenitá a místy se v kolejích vyjetých lesní technikou drží voda. Zprava obtočíte bezejmennou kótu (881m) a krátce nato středním klesáním vyjdete z lesa na osadě Polana. Ač je celá travnatá, jakýs výhled skýtá pouze její západní strana. Jižní svahy Vsetínských Beskyd, jež spatříte, tvoří různě vysoké kulisovitě řazené boční rozsochy. Ze sousedního malého Oslovečku (723m) vidíte jen travnatý vrchlík, výrazný je až ostrý vršek Kopencová (762m), čnící na kraji hřebene Hluboké (835m). Sejdete-li do spodní části Polany, zahlédnete i ji. No a jinak je částečně vidět též předhůří Javorníků.

Svážnice překonává drobný pahorek pod osadou a pokračuje ve středním klesání lesem na osadu Hanzlová. Po obou stranách louky tu stojí chalupy, na obě strany se otevírají lokální výhledy. Pro ty nejlepší si ovšem stojí zato sejít kousek níž... Nalevo spatříte Vysokou (1024m), jedinou tisícovku Vsetínských Beskyd, od níž se táhnou dva zalesněné tříhrbé hřebeny. Ten bližší začíná na předvrcholu (938m) Vysoké, uprostřed má bezejmennou oblinu (853m) a na okraji Jastřáb (778m). Vzdálenější hřbet bez názvu má v mapách uvedeny jen výšky dvou okrajových kót (885m, 878m). Pravá strana osady nabízí rozšířený výhled na Osloveček (723m), rozsochu Kopencové (762m), za ní se prostírá méně výrazná rozsocha Jeseníkové (775m) atd. Za zmínku stojí snad ještě Raťkov (853m) se svým prudce klesajícím jižním profilem.

Hanzlovou opustíte mírným klesáním po široké svážnici, jež zamířila do lesa a přes mýtiny nahlíží na hlavní hřeben Vsetínských Beskyd. Zakrátko již spatříte turistický ukazatel Pod Polanou (825m), podle něhož máte za sebou 1,5km a 3km zbývají do Miloňova. Zatímco žlutá turistická značka lomí svůj směr ostře doprava, svážnice pokračuje rovně a to je přesně to místo, kudy se dá dostat na rozhlednu Miloňová. Jen ve stručnosti: Hned za rozcestníkem leží další horská osada, kterou byste přešli a za dohledu místního značení byste se po lesních stezkách vyškrábali o nějakých 50 výškových metrů výš na zalesněný vrchol Miloňové. Vzdálenostně je to 1,3km tam a stejně tolik zpátky. Kruhový výhled z dřevěné vyhlídkové věže za tu námahu každopádně stojí. 24m vysoká rozhledna Miloňová byla postavena v roce 2012 valašskomeziříčskou firmou Antonína Závady, odborníka na dřevostavby, který projektoval např. Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově, rozhlednu Maruška v Hostýnských vrších, rozhlednu Královec nad Valašskými Klobouky či repliku dřevěného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové.

Pokud by vás rozhledna nelákala, odskočte si aspoň těch cca 160m na osadu. Stojí tam hezká stylová kaplička se zvonicí. Tabulka s textem zavěšená u jejího vchodu praví: „Nacházíte se mezi Miloňovem a Velkou Hanzlůvkou, kousek od chalupy Karla Jurečky. Tato kdysi typická karlovská dřevěná zvonice byla postavena Pavlem Tomkem a Michalem Jurečkou v roce 1928. Zvon do zvonice byl koupen od karlovského kostela a vážil 25kg. Páter Vitásek zvonici zasvětil sv. Cyrilu a Metodějovi. V roce 1940 byl zvon nenávratně zabaven pro válečné účely. Nový zvon získala zvonice až v roce 1962 z kaple na rozcestí Podťaté. Ve zvonici bývaly dříve obrazy Panny Marie a soluňských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, které byly namalovány olejem na plátně. Byly však zničeny vandaly. V roce 2012 byla zvonice opravena a byly pořízeny nové obrazy sv. Cyrila a sv. Metoděje, které namalovala paní Radana Parmová. Dne 5.7. 2012 byla zvonice znovu vysvěcena páterem Rastislavem Kršákem.“

Pod rozcestníkem přetíná žlutá trasa vymýcený svah s výhledem na hřeben Vsetínských Beskyd a dost svižně klesá vyšlapanou pěšinou ke sloupům elektrického vedení, kde se stáčí doleva na rozbitou lesní svážnici a středním sklonem klesá až ke zpevněné cestě u Miloňovského potoka. Zde potkáte už i první miloňovské chalupy. Kolem asfaltky, jež stále středně až mírně klesá údolím potoka, se nyní prostírají svažité travnaté pozemky, ovšem výhledy tu kvůli okolnímu lesu nenajdete žádné. Celková délka tohoto úseku činí asi 1,4km. Poté zaústíte do regulérní silnice, minete autobusovou točnu a s pohledem upřeným na protější úbočí Oslovečku dosáhnete mírným klesáním ukazatele Miloňov, rozc. (582m). Tady vaše žlutá značka končí. Pokračovat můžete po modré buď 2km do Velkých Karlovic, nebo se 3,5km dlouhým stoupáním vrátíte na horský hřeben k rozcestí Pálenice.