Rožnov p. Radhoštěm (378m) – Dolní Paseky (412m) – Úvěz, rozc. (700m) – Kamenárka, rozc. (735m)

Stoupající modrá značka vás po pouhých 8km odvede nejpřímější cestou z centra Rožnova p.R. přes „venkovské“ Dolní Paseky na hřeben Veřovických vrchů. První třetina trasy kráčí podél rušné silnice, druhá třetina stoupá na hřbet hory doprovázena několika výhledovými místy a třetí třetina je překonání Kamenárky nahoru a dolů. Trasa je z větší části sjízdná pro kola, avšak po dešti má klouzavý povrch.

* * *

Rožnov pod Radhoštěm byl založen někdy mezi lety 1246-1267, a to doslova na zelené louce z příkazu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Není vyloučeno, že už předtím na území města žili nějací osadníci a biskup osadu jen rozšířil. Na mapě ze 13.stol. však žádná ves zaznačena není. První písemná zmínka o Rožnově pochází z 28.11. 1267, kdy se biskup Bruno chystal vyrazit na křižáckou výpravu do Svaté Země a seznamem svých majetků jistil svou poslední vůli. Rožnov byl poslední osadou u moravsko-uherských hranic, odkud hrozil vpád uherských vojsk krále Bély, který se neměl rád s českým králem Přemyslem Otakarem II. Rožnov by byl při útoku první na ráně. Olomoucké biskupství jako majitel rožnovského panství se proto rozhodlo postavit nad Rožnovem hrad a dát do něj vojenskou posádku. Jestli to vymyslel Bruno, který se díky svému šlechtickému původu vyznal ve vojenství, nebo jeho nástupce v úřadu, se už neví. Každopádně roku 1310 tady hrad stál a sídlil na něm biskupský správce Bohuslav z Krásna. Jako první majitel je v roce 1372 zmíněn krásenský pán Vok I. z Kravař. Poté jej vlastnili Cimburkové a páni z Pezinku, v 16.stol. to byli Kunštátové, Jaroslav ze Šelenberka, Jan z Pernštejna nebo rytíř Jan z Messenberka, z něhož se vyklubal bandita a zloděj. V roce 1539 byl hrad Rožnov z příkazu krále Ferdinanda I. obsazen armádou a silně poničen, protože se v něm usadili zbojníci. Později byl provizorně opraven a v roce 1660 sloužil opět panským úředníkům. Na konci 17.stol. byl hrad zcela opuštěn a ve 2.pol. 19.stol. dostali občané Rožnova povolení zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí. Město bylo v celé rakouské monarchii známé tkaním plátna a mušelínu, věhlas si získalo valašským vyšíváním, ale též založením první papírny v zemi (1687) a panským pivovarem (1712). Až do začátku 19.stol. byl Rožnov celý dřevěný. Na náměstí stálo 40 roubených patrových domů a 4 nízké zděné. Obyvatelé se živili převážně málo výnosným zemědělstvím a pastevectvím. Město se však brzy stalo vyhledávanými klimatickými lázněmi pro pacienty s plicními chorobami. První pacienti byli do Rožnova vysláni v roce 1796, ale na vrcholu bylo zdejší lázeňství až počátkem 20.stol. Za léčbou sem v sezóně přijíždělo až 3000 hostů. Léčili se žinčicí a vycházkami, později koupelemi a elektroléčbou. Po 2.sv. válce nastal rozmach průmyslu, což roku 1960 definitivně ukončilo provoz lázní a jejich obnova už není kvůli změně klimatu možná. Největším tahákem Rožnova p.R. je rozsáhlé Valašské muzeum v přírodě, Jurkovičova rozhledna, pivní lázně a zřícenina hradu Rožnov.

Barokní kostel Všech svatých je situován na dohled od počátku trasy. Na jeho místě stávala kostelní stavba už před rokem 1267. První popis objektu však pochází až z roku 1672, kdy tu stál malý dřevěný kostelík. Fara se v písemných pramenech zmiňuje k roku 1490. Současný zděný kostel byl budován v letech 1748-1752 a dochoval se v téměř nezměněné podobě. Jeho stavitel není znám, malby v interiéru s 5 oltáři provedl Gustav Boček ze Šternberka. Nad oltářem jsou v medailonu 3 andělé, zobrazující 3 hlavní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku. V dalších kruhových medailonech jsou v prostoru kněžiště a presbyteria podoby čtyř evangelistů. V kopuli je pak vyobrazena Poslední večeře Krista s apoštoly. První kostelní varhany byly instalovány roku 1751, po 1.sv. válce prošly větší opravou a v letech 1936 a 2000 byly vyměněny pokaždé za nový kus. Barokní jednolodní stavba je dlouhá 35m, široká 14m a vysoká 15m. Věž měří 30m. Ve věži byly v roce 1762 tři zvony a jeden z nich, umíráček, se dochoval až do dnešní doby. Ostatní zvony byly 3x zrekvírovány na válečné účely a až čtvrtá várka, opatřená po 2.sv. válce, zůstala dodnes. Při rekonstrukci báně se v roce 2007 našly 3 tubusy a měděná schránka s dokumenty a fotografiemi z let 1876-1909. Po rekonstrukci byly historické i současné materiály opět uloženy do tubusů a vloženy do makovice. Kolem chrámu se dříve rozprostíral hřbitov. V polovině 19.stol. byl hřbitov rozšířen a v jeho kamenné ohradní zdi byly vybudovány secesní kapličky křížové cesty podle návrhu místního stavitele A. Bayera. Kostel i s areálem bývalého hřbitova je chráněn státní památkovou péčí.

Přijedete-li do Rožnova vlakem či autobusem, musíte na start této trasy nejprve asi o 500m popojít. Přejdete frekventovanou silnici z Rožnova do Valašského Meziříčí a kolem světelné křižovatky se dáte na most přes řeku Bečvu. Za ním již spatříte rozcestník Rožnov p. Radhoštěm (378m). Po červenozelené značce byste se mohli vydat 1,5km skrz lázeňský park k muzeu a dál tou či onou cestou na Radhošť, nebo po druhé červené cípem náměstí 7,5km do Valašské Bystřice, případně po modré okolo pivovaru 15,5km na Bystřičku. Jiná ramena modré a zelené turistické značky se nyní vydávají společně na Dolní Paseky, ačkoliv je zvláštní, že stejnou cestu odměřují každá jinou délkou. Vaše modrá udává 2,5km, zelená jen 2km. Skutečnost se však více blíží údaji 2,5km.

Značení vás nutí přejít silnici a pokračovat ke světelné křižovatce. Přitom přemostíte Rožnovskou Bečvu, která pramení v úbočí Vysoké (1024m), jediné tisícovky Vsetínských Beskyd. V tuto chvíli má za sebou už 23km. Po dalších 15km se její tok spojuje u Valašského Meziříčí s tokem Vsetínské Bečvy, načež se vlévá u Troubek do řeky Moravy, tvoří česko-slovenskou a částečně i slovensko-rakouskou hranici, pod Devínem se vlévá do Dunaje a významným místům se voda z Valašska nevyhýbá ani poté. Krátce vytyčuje slovensko-maďarskou hranici, protéká Budapeštěm, dotýká se chovatsko-srbské hranice, omývá Bělehrad, srbsko-rumunskou hranici, rumunsko-bulharskou hranici a obrovskou deltou ústí při rumunsko-ukrajinské hraniční čáře do Černého moře.

V dálce se vypínají tři zalesněné kopce – menší Chlácholov (558m), za ním Kyčera (875m) a stranou také Radhošť (1129m). Veřovické vrchy budete mít přímo před nosem za panelovým sídlištěm. Světelnou křižovatku přejdete rovně, po chodníku vyjdete mírným stoupáním rušnou ulici a vydáte se po hlavním tahu do městské části zvané Dolní Paseky. Téměř 2km pak budete mírně stoupat podél silnice, potkáte pár starých dřevěnic, ale též firmu Unipar, předního světového výrobce interiérových a aromatických svíček. O něco výše po značce minete kamenný kříž z roku 1871 a vzápětí před mostem přes Vermířovský potok narazíte na tyčový rozcestník Dolní Paseky (412m). Zatímco zelená turistická značka odbočuje na lesní pěšinu a vydává se na 6,5km dlouhou pouť do sedla Malý Javorník, modrá se ještě krátce drží asfaltu. K příštímu ukazateli má 3km.

Po cca 400m odbočuje značka doleva a poprvé zásadněji stoupá. Konečně totiž opouští hlavní silnici napříč Dolními Pasekami, obejde pár domů při úpatí Veřovických vrchů, odtud se krátce podívá na lučinaté sedýlko mezi sousední Myší horou (728m) a Chlácholůvkem (526m), za nímž se zvedá úbočí Velké Polany (981m), a s vrškem Láz (549m) za zády se pouští do středního stoupání šikmo vzhůru do zalesněného úbočí Úvěsu (713m). Od okraje lesa k první zatáčce má široká lesní stezka přímý charakter s jedním či dvěma částečnými výhledy do blízkých svahů sousední Myší hory (728m), kudy sesterská zelená značka z Dolních Pasek stoupá na Malý Javorník (838m). Po zhruba 630m se na trase objevuje první zatáčka modelovaná zářezem potoka. Oblast je výrazně vyklučená, jako by se v lese nechávaly růst jen buky, a je odtud solidní výhled do kotle Vermířovského potoka, tvořeného hřebenem Myší hory, Kyčery a Malého Javorníku. Jste však zatím příliš nízko, než abyste viděli víc než jejich úbočí.

Zpevněná cesta pohlíží k vrcholu Úvěsu, jenž je ještě téměř 200 výškových metrů daleko. Opět vstoupíte do vysokého lesa a vyšvihnete se na úzkou asfaltku, kterou však sledujete jen chvíli, neboť v dalším stočení cesty odbočí značka na obyčejnou svážnici a půl kilometru stoupá středním tempem k druhé výhledové zatáčce asi 70 výškových metrů pod vrcholem. Tentokrát už vidíte protější hřebenovku celou, včetně vrcholů Myší hory (728m), olysalé Kyčery (875m), více olysalého Malého Javorníku (838m) a též Velký Javorník (918m) s rozhlednou. Máte-li bystrý zrak, můžete již přes Myší horu pozorovat i vrcholovou partii Radhoště (1129m) s kaplí sv. Cyrila a Metoděje, vysílačem a sjezdovkou.

Svážnice dělá serpentinu a dík těžbě dřeva se po chvilce volného stoupání otevře hezký výhled do Rožnovské brázdy. V údolí Rožnovské Bečvy jde dobře vidět centrum Dolní Bečvy s kostelem. Rožnov je vidět jen trošku a spíš až výše položená městská část Tylovice či horní konec Dolních Pasek. Podél Bečvy se táhne pás pahorků od Karlova kopce (480m) s Jurkovičovou rozhlednou přes výraznou Vysokou (546m) až skoro po Posklu (576m). Na něj navazuje travnaté úpatí Vsetínských Beskyd a jejich hlavní hřebenovka. Ta začíná zprava nad Rožnovem hřebenem Hážovických dílů (704m), za nimiž kulisovitě stojí úsek hřebene kolem vypouklého Beskydu (892m), načež se obě části spojují do Tanečnice (912m) a pokračují přes středové sedlo Čarták až k výraznému výčnělku Vysoké (1024m). Nakonec se vám jakoby za zády vyprofiluje Myší hora (728m) a za ní masiv Radhoště (1129m) s předsazeným ramenem Velké Polany (981m) a Černé hory (901m).

Poslední serpentina vás dostane na hlavní hřeben Úvěsu s rozcestníkem Úvěz, rozc. (700m). Modrá značka ušla z Rožnova 5,5km a před sebou má 2,5km do cíle. Nyní vás čeká volné stoupání na nejvyšší bod Úvěsu (713m) a rovinka k odpočívadlu pod Kamenárkou. Vyježděná hřebenová cesta nabízí sporadické výhledy dozadu ke Vsacké Tanečnici, na Kelčsko, na dva spojité nejvyšší vrcholy Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865m) a Čerňava (844m), doleva na hlavní hřebenovku Veřovických vrchů a doprava přes prořídlý les k Radhošti a na Vsetínské Beskydy. Tyto výhledy však nejspíš v budoucnu zaniknou v důsledku zarůstání mladou zelení. Následně se před vámi ukáže také Kamenárka (862m). Při jejím úpatí stojí turistický přístřešek a je odtud hezký pohled na Myší horu, Radhošť a Vsetínské Beskydy. Nadto jsou mnohem lépe vidět Dolní Paseky, Rožnov, vsacká hřebenovka od Tanečnice (912m) po Ptáčnici (830m) a zpoza Radhoště vykukuje vrchol Kněhyně (1257m).

Výstup na Kamenárku je 1,2km dlouhý a středně náročný. Celý vede lesem s jediným výhledem na známou hřebenovku protější Kyčery, Radhošť a Kněhyni. Vrchol Kamenárky tvoří mýtina s průhledem k Velkému Javorníku (918m), avšak nic jiného tu není. Úzký chodníček se stáčí doleva a začne ostře klesat svahem plným kamenů k sedlu v hlavním hřebeni Veřovických vrchů. Stezka se naštěstí postupně rozšíří a zmírňuje, dokonce vám nabídne pohled kupředu na Dlouhou (859m) a doleva na navazující hřebenovku vrchů.

Ještě před dosažením samotného sedla se na stromě objeví cedule Kamenárka, rozc. (735m), kde modrá značka po 8km končí. Pokračovat můžete po červené 2,5km na Malý Javorník, 4km na Velký Javorník anebo opačným směrem 12km po do Hostašovic.