Pod Vružnou, rozc. (390m) – Třinec, nemocnice, MHD (336m)

Mezi vrchy Jahodná (407m) a Babí hora (492m) nad Třincem se vine úzká asfaltová silnička a po ní mezi dvěma rozcestníky vede krátká spojovací turistická trasa žluté barvy. Její délka činí pouhého 1,5km a navazuje na červenou hřebenovku.

* * *

Počáteční rozcestník Pod Vružnou, rozc. (390m) visí na stromě v místě napojení červené lesní pěšiny na asfaltovou silnici. Kdo po ní přišel, ví, že má za sebou 4km od vlakového nádraží v Třinci, 1,5km šel městem a dalšího cca 2,5km přírodou. Následně značka pokračuje 2,5km pod Malý Ostrý a 9km pod chatu Čantoryja. Pro vás je však významná žlutá značka 1,5km k nemocnici na Sosně.

Jde o klasickou lesní sfaltku v dobré udržovaném stavu, po které se místní přesunují do malé osady na periferii Vendryně, případně tudy jezdí za prací do lesa. V úvodu je rovinka, hned však počíná klesat, zprvu chvíli středně, pak již dost svižně. O výhledech do okolí se hovořit nedá, neboť kolem cesty rostou samé vysoké stromy. V místě, kde končí klesání, byste však našli jednu malou zajímavost. Mimo fakt, že jsou tu první lidská obydlí (chaty), se tu pod mostem slévají dva malé potůčky bez názvu a z toho mostu můžete napravo uvidět upravený pramen. Ze silnice k němu vedou schůdky. Ze zídky čouhá trubka a z ní vytéká voda do malé studánky. Odtok upravený není, takže pozor na bláto. Těžko říct, zda je voda z pramene pitná, ale vypadá, že ano.

Zhruba od tohoto místa se k turistické značce nenápadně připojuje také Naučná stezka Jahodná. Ta má délku 4km, 12 zastavení a vede okolo celého vrchu Jahodná. Musíte však dojít odhadem 250m na kraj lesa, zabočit doprava na hlavní silnici, a pak ujít dalších pár desítek metrů po krajnici, než se ocitnete před prvním zastavením této NS. Dočtete se tu, že snahou NS je rozšířit vaše znalosti o přírodním bohatství dané oblasti a přispět i k tomu, abyste se k místní přírodě chovali ohleduplněji. Přestože Třinec a jeho okolí patří mezi silně průmyslem postižené oblasti, i zde se najdou hodnotná území s původními druhy rostlin a živočichů. Konkrétně Jahodná je význačnou botanickou lokalitou pro výskyt několika druhů našich vstavačů (orchidejí), třeba vstavače mužského a bledého, okrotice bílé, prstnatce májového vemeníku dvoulistého, bradáčka vejčitého, hlístníka hnízdáka či krušníka širolistého. Žel údajně nejkrásnější český vstavač, střevíčních pantoflíček tu byl pozorován naposledy v 70.letech 20.stol. Stezka se pohybuje ve výškovém rozsahu 340-425m. Jo a ukazatel Třinec, nemocnice, MHD (336m) visí na stromě hned u info panelu NS, v prostoru autobusové zastávky.

Město Třinec stojí na řece Olši, na území historického Těšínského Slezska. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1444. Třinec byl spolu s celým Těšínskem v 1.pol. 20.stol. předmětem územního sporu – poprvé v letech 1918-1920, kdy byl po 1.sv. válce nejprve vojensky zabrán Polskem, aby byl krátce poté v tzv. sedmidenní válce obsazen Československem, podruhé byl Polskem zabrán těsně před vypuknutím 2.sv. války a po porážce Polska připadnul nacistickému Německu. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení války. Město patří k nejreligióznějším obcím v ČR, náboženská skladba je však velmi pestrá. Kromě římských katolíků, jimž slouží kostel sv. Albrechta z roku 1885, má ve městě své sbory řada protestantských církví jako Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Církev bratrská či Apoštolská církev, případně Církev adventistů sedmého dne a Svědci Jehovovi. Evangelický kostel byl vysvěcen 9.7. 1899.