Morávka, Lipový, BUS (462m) – Pod Velkým Lipovým (925m) – Šindelná, sedlo (961m)

V blízkosti Ropice, nejvyššího vrcholu rozvětvené skupiny severních moravskoslezských hor, odkud se rozbíhají tři hlavní horská ramena, se nachází pouze jedna přístupová cesta z údolí a tou je právě tato žlutá z Morávky. Celkem měří 6km, z čehož 4km jsou stoupáním k hřebeni a 2km tvoří i pro kola a běžky sjízdná spojnice mezi horským ramenem Prašivé a ramenem Javorového. Při dostatečné sněhové pokrývce lze sjet na lyžích i ty 4km do údolí, neboť pěšina je po celou dobu široká, jen je potřeba dávat si pozor na překážky (padlé zasněžené stromky a tekoucí potůčky). Též milovníci výhledů si přijdou na své.

* * *

Morávka je obcí s největším katastrem v Beskydech a patří od konce 19.stol. k vyhledávaným turistickým cílům, především kvůli kráse okolní přírody. Celé území spadá pod CHKO Beskydy a je zde evropsky významná lokalita Natura 2000. Dochované památky jsou dokladem vztahu místních obyvatel ke křesťanským hodnotám. Téměř každé údolí ukrývá nějaký kamenný nebo dřevěný kříž či alespoň obrázek s náboženskou tématikou. Novodobou památkou je pamětní deska v lokalitě Lúčky, odkud byl roku 1999 vytěžen vánoční smrk pro Vatikán. Historie obce sahá k roku 1615, avšak nejvýznamnějším obdobím byla 2.sv. válka, kterou připomíná hned několik památníků a pamětních desek. Obyvatelé Morávky totiž spolupracovali s partyzány, převáděli lidi přes hranice a mnoho z nich za to zaplatilo svým životem. Stanný soud z 14.12. 1944 připomíná pamětní deska na restauraci Partyzán, autenticky tam, kde se soud konal. Další upomínky naleznete na Malém Travném, v jehož úbočí mívali partyzáni bunkr, na Zajičorce nebo pod hrází přehrady Morávka, odkud se čerpá pitná voda pro celé Frýdeckomístecko.

Na Morávku se lze dostat přímým autobusovým spojem z Frýdku-Místku. Vystoupíte na točně v Lipovém, kde se nachází první rozcestník trasy, Morávka, Lipový, BUS (562m). Pro orientaci zde máte velkou mapu a info panely naučných stezek. Nejnovější je NS Prašivá, kde se dozvíte mnohé o přírodním prostředí a turistických zajímavostech v okolí Morávky. Druhou je NS Prameny Morávky, jež odtud vede směrem k přehradě a na 9 zastaveních pojednává o životě podél břehů řeky Morávky, třetí pak NS Wolfram přibližující působení a portréty jednotlivých členů paraskupiny Wolfram, která byla v údolí Morávky vysazena v září 1944. Poslední jmenovaná NS kopíruje žlutou turistickou stezku na Uspolku (6km) a předchozí NS míří po opačné straně přehrady sledujíce modrou značku do Údolí Slavíče (3,5km). Vaše žlutá doprovod nemá, zato vás po 4km dovede pod Velký Lipový. Nejprve ovšem musíte přejít točnu směrem k bílému sousoší Noční přechod od sochaře Miloše Zety, jenž má statut národní kulturní památky. Tady dle šipek odbočíte vlevo do uličky řídce lemované rodinnými domky.

Úzká asfaltka počíná zvolna zvyšovat svůj úhel stoupání, a zároveň poskytuje výhledy na pár vrcholů v hřebeni Prašivé. Jsou to Čupel (872m), Kotař a Lipí (901m), v opačném směru lze chvíli pohlížet také na Slavíč (1054m), před nosem stojí nenápadná Kyčera (833m) a za zády mocný Travný, resp. Malý Travný (1099m) se ski areálem Sviňorky. Trasa je dobře značená a vyvádí vás k posledním domkům při úpatí Kyčery. Tady už vstupujete širokou kamenitou pěšinou do lesa a nyní budete dlouho stoupat poměrně ostře koridorem stromů vzhůru. Navzdory zakreslení v mapě vede značka stále rovně a nic neobchází. Relativní zmírnění stoupáku přichází nedlouho před prvním větším lesním rozcestím. V jednu chvíli uvidíte skrze kmeny vysokých smrků napravo od cesty vrch Kyčera (833m) a kdybyste po pár desítkách metrů pokračovali po té pěšině uprostřed, dojdete na něj. Pěšina vpravo se od rozcestí vrací zpátky do Morávky, ovšem ta správná cesta vede doleva. Jde o širokou lesní úboční cestu, kde se v jednom místě otevírá při horním okraji nově vysázeného lesa pohled do sousedního údolí zvaného Velký Lipový, které naproti obepíná rameno vrcholu Lipí (901m).

Sklon trasy je mírný až střední, jde se vysokým lesem. Po pár minutách přicházíte k Liščímu prameni, jehož vodu by mělo odvádět přes cestu dřevěné korýtko, avšak místo toho se mnohdy rozlévá vyježděnými kolejemi tak doširoka, že jej lze jen stěží přeskočit bez újmy. Zakrátko však projdete přes mýtinku a jste u dalšího většího rozcestí. Otevírá se z něj částečný výhled napravo přes údolí Velkého Lipového. Nechoďte rovně, zahněte dle žlutých šipek doprava. Čeká vás sice ostřejší úsek, ale ten zakrátko pomine a budete stoupat jen středně. Teď už to začne i rychleji ubíhat. Mimochodem, vysoko nad vámi se aktuálně nachází sedlo mezi Kyčerou a Velký Lipovým, takže nyní již defakto pošlapete úbočím jiného kopce.

V rychlém sledu projdete vrchem dvou mýtin s mladými smrčky, z nichž obou je vidět vlastně totéž – ve směru úboční cesty cílové sedlo pod Velkým Lipovým (1000m), Příslop (945m), dále Ropička (918m), Lipí (901m) a zbytek této strany hřebene Prašivé. Poté přeskočíte druhý přes pěšinu rozlitý potůček, zdoláte další rovný úsek lesem a až přijdete ke stromu s popiskem, že po 30m máte zahnout doprava, jste už jen asi 800m od hřebene. V ostré zatáčce u osamělého listnáče naposledy uvidíte svahy pod vrcholky Příslopu a Ropičky, ujdete asi 30m po jakési spojnici a jste na úboční silničce. Ta se vzápětí po levé straně rozdvojuje. Vy budete pokračovat mírně až středně vzhůru širokým koridorem mezi smrky, přičemž po levé ruce se vám otevře pohled zpátky dolů přes údolí Velkého Lipového do Morávky, na podhůří Travného (1203m) a úpatí Lysé hory (1323m). Nato dojdete širokou cestou na rozcestí Pod Velkým Lipovým (925m). Za sebou máte 4km, před sebou ještě 2km. Ty jsou podle značek na ukazateli sjízdné také pro cyklisty a běžkaře. Zároveň se tímto místem táhne červená hřebenová trasa z Prašivé (8km) přes Ropici rozc. (2,5km) na Slavíč (8,5km).

Pohledě nalevo spatříte dřevěné posezení a vyšlapanou magistrálu směrem na Příslop (945m), pohledě napravo spatříte zaoblený vrch Ropice (1082m) a pěšinu, která se tu rozděluje do tří chodníčků. Ten vpravo stoupá po kamení do vršku Velký Lipový (1000m), ten vlevo vede kamsi do neznáma, avšak ten uprostřed, to je ten pravý pro vás. Středně či mírně náročně zde budete stoupat po široké úbočí pěšině obklopeni smíšeným lesem. První sporé výhledy vlevo patří rameni výrazného, ač méně známého vrchu Javorový (1031m), který nalevo přechází do Gutského vršku (741m) a napravo lze v určitém úhlu zahlédnout též minimalistickou Šindelnou (1000m). V oblasti pod sedlem mezi Velkým Lipovým a Ropicí se terén úboční cesty narovnává, takže se jde velmi dobře a také toho odtud nejvíc vidíte. Kromě dříve jmenovaného je to třeba otevřené údolí obce Řeka, jež patří správně pod město Třinec, pěkně je vidět i Příslop či rovinatá krajina ostravského regionu.

Pod vrcholem Ropice úboční cesta opět chvíli lehce stoupá. Výhledy jsou stále krásné, přesto v zimě pozor na termiku – tvoří se velké závěje a proudění větru je silnější. Nejmarkantněji to lze pocítit v ohybu hory, kde se nachází prameniště potoka Řeka a kde Ropice natahuje své rameno ku Šindelné. Exponovaný hřeben je zde navíc téměř lysý a vy procházíte jen kousek pod ním. Dál pak už ale vstoupíte opět do bezpečného koridoru stromů, minete posed a velmi mírným klesáním nakonec dorazíte až k rozcestí Šindelná, sedlo (961m). Šindelná sama o sobě je nevýrazný tisícový vrchol nedaleko odtud, přes který vede modrá značka směr Javorový (4km). Opačným směrem po modré dojdete na Ropici rozc. (1km) a z něj pak můžete pokračovat po červené na vrchol Ropice nebo ku Slavíči.