Ráztoka, tur.ch., BUS (585m) – Malá Ráztoka, můstek (565m) – Bystré, ČSAD (515m) – Bystré, u kříže (550m) – Na Pekliskách, BUS (568m)

Žlutá turistická značka z Ráztoky do Bystrého nabízí alternativní cestu zpod Pusteven pro ty, kterým nevadí chodit pěšky anebo tu jsou na bicyklu. Dlouhá je 4,5km a dojít se po ní, plus kousek pak po zelené, dá za zhruba 1,5hod. až na nádraží v Kunčicích p.O. Rozhodně není náročná. První polovina jde lesem, druhá polovina městskou částí Bystré, ležící při úpatí dvou tisícovek.

* * *

Ráztoka je lokalita při severním úpatí Pusteven, protéká jí říčka Lomná a spadá pod katastr Trojanovic, kam také odjíždí veškeré autobusové spoje. Známější je však Ráztoka spíše díky četným turistickým zařízením, lanovému centru a dvousedačkové lanovce, která odtud jezdí přímo nahoru na Pustevny. Původní lanovka z roku 1940 byla první sedačkovou lanovkou na světě a k její stavbě se inspirovali technici u kanadských dřevorubců. Roku 1956 byla tato původní dráha nahrazena novější a ta nakonec byla vyměněna v roce 1987 za lanovku současnou. Délka lanovky činí 1637m, má převýšení 400m a za hodinu přepraví 900 osob maximální rychlostí 2,5m/s. Na dráze se nachází 162 dvoumístných sedaček a cestou na kopec stojí 18 podpěr, z toho 4 tlačené.

U hotelu Ráztoka najdete první z ukazatelů této trasy, Ráztoka, tur.ch. BUS (585m). Jeho hroty směřují do všech stran. Modrá 3km nejkratší pěší stezkou na Pustevny, zelená 4km na hřeben Radhoště, červená 5km k vlaku ve Frenštátě p.R. a žlutá 0,5km k dalšímu nejbližšímu rozcestníku Malá Ráztoka, můstek (565m). Nejsem si jistá, jestli těch 500m není nadsazený údaj. Větší část toho úseku totiž půjdete kolem parkoviště se zastávkou pro bus a hned je tu můstek. Z něj můžete pod soutokem Lomné a Malé Ráztoky spatřit umělé kaskády a malou vodní nádržku, resp. přehrážku, resp. lapač splavenin. Toto kamenné hrazení slouží k zachytávání štěrku či dřeva a brání tak jejich transportu a usazování níže po toku v zastavěném území. Konstrukce přehrážky je klenbová, částečně tížná. Má výšku 3,1m, v koruně šířku 1m, retenční prostor pojme až 3,5tis. m3 splavenin a kapacita přehrážky vyhovuje průtokům stoleté vody. Pod ní se nachází kaskáda dvou zděných kamenných stupňů o výšce 1 a 1,55m. Výstavba lapače byla součástí celkové úpravy dolního úseku říčky, jež proběhla mezi lety 1905-1927. Tato úprava spočívala především v podélném opevnění Lomné a zbudování příčných stupňových objektů. Lomná pramení 950m.n.m. v oblasti Pusteven, po soutok s Lubinou má délku 9,3km, po říční km 4,63 leží na území CHKO Beskydy, po říční km 6,492 je regulovaná a od přehrážky k prameni přirozená. V roce 2006 proběhla oprava přehrážky včetně kaskády se zachováním původního tvaru, kromě středové části tělesa bylo zachováno i původní zdivo.

Žlutý hrot směřuje přes mostek 2,5km k autobusu do Bystrého. Nejdřív trochu vystoupáte do ulice s rodinnými domy, projdete mezi nimi po asfaltce mírně z kopce, pak je tu asi 100m lesní úsek s výraznějším stoupáním a zase domky. Tady už je trasa trochu i hůř značená. U prvního stavení musíte zahnout ostře doprava, po zpevněné cestě do zákazu vjezdu a vklouznout mezi krásný vysoký smrkový porost. Široká lesní cesta vysypaná štěrkem jde mírně do vrchu a po cca 300m se rozdvojuje. Pokračující značka v hloubi levého ramene je vidět až na poslední chvíli. Tentokrát stezka klesá až k jiné příčně jdoucí stezce, kde zabočíte vpravo a za chvíli se octnete u soukromé lesní roubenky. Kolem ní protéká malým dolíkem potok, jeden z mála, který v létě nevysychá. Posledního cca 0,5km k okraji lesa jde stezka už po rovince a je tu napravo velký krmelec, u něhož se naskýtá možnost průhledu až k vrcholu hory Nořičí (1047m), po jejímž úpatí právě kráčíte.

Za lesem zákaz vjezdu končí. Stojí tady jeden rodinný dům, opodál druhý a mezi jejich parcelami prochází silnička lemovaná stromy. Překřížíte malý potůček a mezi poli s výhledem na Nořičí horu (1047m) a zastrčenou Velkou Stolovou (1049m) dojdete až do městské části Bystré spadající pod obec Trojanovice. Bystrým prochází jedna hlavní cesta zvoucí Solárka, jež v dané oblasti vymezuje hranici CHKO Beskydy. Na ni se napojíte a půjdete vpravo k autobusové zastávce, naproti níž stojí pohostinství. Turistické značení tu nakrátko mizí, avšak když půjdete stále dál do zatáčky, narazíte opodál na rozcestník Bystré, ČSAD (515m) visíci na břečťanem obrostlém sloupu.

Jste-li na kole, jednoznačně doporučuji pokračovat po silnici, byť za mostem přes Bystrý potok žlutá značka uhýbá doprava a pokračuje pěšinou podél vody. Následující úsek ve mně totiž nevyvolal zrovna příjemný pocit. Řekla bych, že tento chodník sotva kdo používá. Velmi úzká vyšlapaná pěšinka z obou stran zarůstá vysokou trávou a kopřivami, občas vám do hlavy brnkne i nějaká větev. Pojednou z levé strany přitéká do potoka malý bezejmenný přítok, přes který se klene mostek z kulatiny a stojí zde informační panel. Podle něj je Bystrý potok největším přítokem říčky Lomná, pramení přibližně 1135m.n.m., je dlouhý 8,9km a po říční km 3,38 protéká Chráněnou krajinnou oblastí. Tok byl v letech 1905-1929 upravován. Jednalo se o souvislou úpravu soustavou kamenných stupňů po říční km 3,7. V 60. a 70.letech 20.stol. byla na toku vybudována jedna kamenná přehrážka a tři kamenné průcezné hrázky z těžkého záhozu. V průběhu let 2002-2007 byl tok postupně upravován. Práce spočívaly ve stabilizaci podélného sklonu toku a v opevnění břehů. V rámci pěti samostatných stavebních akcí došlo postupně k opravě stávajících stupňů, výstavbě kamenných přehrážek, srubového stupně, stabilizačních pásů, zbudování kamenných výhonů a zaústění dvou bezejmenných přítoků. Břehy byly opevněny kamennou rovnaninou a dlažbou z lomového kamene. Veškeré tyto úpravy toku řeší protierozní a protipovodňovou ochranu území, obyvatel a jejich majetku.

Za třetinou cesty kolem vody se pěšina začíná od toku mírně odklánět. Stále však jde lesíkem a ve své druhé třetině se potkává se zmiňovanou kamennou přehrážkou. Vypadá jako hráz malé nádrže, která je však uvnitř zanesená štěrkem a potok jakoby dál normálně protékal svým neširokým korytem. Značená pěšina konečně přestává vypadat depresivně. Vychází z lesa a u popelnic zahýbá nalevo. Lemovaná stromy ústí u nejbližšího stavení opět do hlavní silnice. Po ní se vydáte vpravo a po pár metrech stanete před Bystré, u kříže (550m). Máte za sebou úsek dlouhý 1km a před sebou posledních 500m. Zmiňovaný kamenný kříž z roku 1909 stojí pod stromem hned vedle ve vidlici cest. Podle vytesaného textu jej nákladem Johany Poláškové z Trojanovic a její dcery Agnežky ovdovělé Rajnochové vytvořil frenštátský sochař A. Hambálek.

Tady z Bystrého se naskýtá docela pěkný výhled. Samozřejmostí je Nořičí hora (1047m), druhým nejbližším kopcem je tu Velká Stolová (1049m), odkud často vylétávají paraglidisti, vzadu mezi nimi Čertův mlýn (1205m), který ovšem vypadá mnohem menší, než je, dále podle úhlu pozorování s Čertovým mlýnem sousedí také Kněhyně (1257m), třetí nejvyšší vrchol Beskyd, částečně je vidět Smrk (1276m), trochu dál Lysá hora (1323m) s vysílačem na vrcholu, SSV-ně odtud stojí Ondřejník s přiléhajícím nejvyšším vrchem Skalka (964m) a pohledem směrem za Frenštát p.R. se nachází o poznání menší Červený kámen (690m).

Toho 0,5km sledujete asfaltku až k rozcestí Na Pekliskách, BUS (568m), kde žlutá značka po celkových 4,5km končí. Stojí tu hospůdka, kde můžete posedět a vyčkat třeba na vyprávění turistů jdoucích 6km po zelené z Pusteven anebo se v příhodnou dobu vydat 2km po druhé zelené na vlak do Kunčic p.O.