Oldřichovice, u vodárny (400m) – Malý Javorový, sedlo (760m) – Javorový, hor. st. lanovky (886m) – Javorový, tur. ch. (946m)

Zelená trasa o délce 3,5km stoupá na oblíbený Malý Javorový, kde se stále něco děje. Typické pro výstup na tento poměrně svažitý kopec je hojné užití serpentin. Cestou můžete zkouknout asi poslední sedačkovou lanovku v republice a během finálního výstupu sjezdovkou navázat oční kontakt s hraničním pásmem Velké Čantoryje. Malý Javorový je na turisty připraven. Můžete zaplout do chaty, v níž seděl i císař a prezident, posedět venku na lavičkách nebo jen tak v trávě a pozorovat paraglidisty.

* * *

Historie vsi Oldřichovice sahá až do počátku 14.stol., kdy je v latinském prameni nazvána Ulrici villa. Název vsi je podle všeho odvozen od osobního jména německého lokátora Ulricha (Oldřicha), který ji založil. Oldřichovice byly součástí komorních statků. V roce 1619 měly 45 usedlostí. Z roku 1702 je známo nejstarší obecní pečetidlo s vyobrazením žebřiňáku. Koncem 18.stol. vznikla v obci evangelická škola, kam chodilo v roce 1845 dokonce 337 žáků a ves měla celkem 1253 obyvatel. Přestavbou budovy školy pak vznikl roku 1869 kostel Slezské církve evangelické augsburského vyznání. Podle rakousko-uherského sčítání lidu v roce 1900 měla obec 1868 obyvatel, z toho 1836 Poláků, 20 Němců a 1 Čecha. Nacházelo se zde 230 domů. V hospodářstvích bylo evidováno 65 koní, 650 kusů skotu, 14 ovcí a 503 prasat. V Oldřichovicích je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO). Ves byla v roce 1980 přičleněna k Třinci. Na evangelickém hřbitově najdete hřbitovní kapli z roku 1886 a památník obětí 1.sv. války. Památník 2.sv. války byl kvůli stavbě obchvatu v roce 2013 přemístěn k základní škole. Dřív stával na místě popravy 5 Poláků, kteří sem byli dovezeni z Osvětimi a oběšeni 9.6. 1944 za účelem zastrašení místních občanů. Popravy se musely zúčastnit celé Oldřichovice. To vše v důsledku události z 10.5. 1944, kdy byl na Záhůří ve svém domě přepaden a zastřelen, snad partyzány, místní hajný německé národnosti Jan Josiek. V odvetu byla na louce rolníka Jana Trombika postavena německými fašisty šibenice. Němci chtěli oběsit oldřichovické občany polské národnosti, ale na příkaz Ortsgrupenleitera Stoveho, na jehož pile (kterou sebral židovské rodině Fischgrundovým, kterou poslal do koncentráku) pracovali především Poláci. Celkem padlo za oběť 2.sv. války 23 občanů Oldřichovic. Na jejich památník se složila celá ves.

Nedaleko od evangelického kostela v Oldřichovicích v místní části Podgruň visí na sloupu elektrického vedení cedule turistického rozcestníku Oldřichovice, u vodárny (400m). Hroty směrovek ukazují 6km k turistické chatě Ostrý (modrá), 3,5km k turistické chatě Javorový (zelená) a 4,5km k vlaku do Vendryně (zelená). Vaše zelená směřuje na úzkou vedlejší silnici, která si vyšlápne na most přes řeku Tyru, na druhém břehu odbočí doleva a rovinkou podél vody prošlapává stezku k úpatí Malého Javorového (947m). Trasa se stáčí do lesnatého úbočí a hned od první chvíle nastoluje ostré stoupání. Někdy jde pěšina proti svahu, někdy po vrstevnici. Z první takové vrstevnice spatříte dík padlým stromům horocelek hraničních Slezských Beskyd v pásmu Čantoryje. Ač zatím nejste moc vysoko, shlédnete část Oldřichovic a horizontální pruh lesa, který je odděluje od středové části Jablunkovské brázdy při řece Olši. Osídlení údolí se táhne mezi pastvinami do úbočí kopců, nejvýše nalevo u Vendryně. Výhledu dominuje výrazně stoupající bok polské Malé Čantoryje (866m), přecházející přes hřbet do nejvyšší Velké Čantoryje (995m) s rozhlednou. Před ní stojí Prašivá hora (542m). Čantoryje klesá do Beskydského sedla a dál toho kvůli bočnímu hřebeni Polední (672m) – Loučka (835m) není z hlavního hraničního hřebene vidět. Vyčuhuje potom až Velký Stožek (978m).

Lesní stezka se smýkne jako had do první krátké smyčky a vychází na úboční asfaltovou cestu. Dík nižším stromům odtud můžete nakouknout do protějšího svahu Velkého Kozince (752m). Stezka pokračuje do břehu nad cestou a pouští se do několikanásobné serpentýny, jež vám usnadní výstup. Střední úhel stoupání nakonec přestane klikacení potřebovat a za chvíli už vybíhá na druhé úboční cestě. Sklad dřeva tu měl být označen rozcestníkem Javorový, pod lanovkou (760m) či Malý Javorový, sedlo (760m), ale žádný tu teď není. Co se týče prošlé trasy, za sebou byste měli mít 2km. Ze strany sem pak ještě přibíhá 1,5km dlouhá žlutá značka z Tyry.

Další úsek zelené značky má být 1km dlouhý a vyvede vás k horní stanici sedačkové lanovky. Poněkud výraznější stoupání je tvořeno kamenitou přímou svážnicí v zarůstajícím průseku, která se však při využití bídně značených klikatících se chodníčků může natáhnout. Zejména když se v posledním oblouku pod lanovkou zakoukáte mezi stromy, jak se tam míhají projíždějící sedačky. Horní stanice lanovky z Oldřichovic je umístěna v mírném svahu na rameni Malého Javorového a byla budována mezi lety 1955-1957. Patří tak mezi nejstarší lanovky v ČR a možná je u nás už jediná sedačková. Samotnou dráhu vyrobil národní podnik Transporta Chrudim na přelomu let 1954 a 1955. Původně měla být dodána do Sarajeva, ale vzhledem k tomu, že ji zákazník nepřevzal, bylo pro lanovku určeno nové působiště a provozovatelem se staly Československé státní dráhy. Jednalo se o první poválečnou lanovku vlastní chrudimské konstrukce. Jednoduchou konstrukci neodpojitelných jednomístných sedaček vyráběla Transporta bez jakékoliv modernizace až do začátku 80.let 20.stol. Lanovka se rozjela 7.7. 1957 a do privatizace v roce 1996 na ní byla provedena jediná částečná rekonstrukce. V roce 1997 byly vyměněny sedačky a kladkové baterie, v roce 2008 proběhla výměna dopravního lana. Od roku 2004 se uvažuje o výstavbě nové lanovky v mírně odlišné a prodloužené trase, ovšem někteří majitelé pozemků se nedohodli s městem na odkupu pozemků, pročež byl tento projekt zatím odložen. Co se týče technických parametrů, jedná se o osobní visutou jednolanovou dráhu oběžného systému s pevným uchycením jednomístných sedaček, kterých je 120. Lanovka je dlouhá 1,31km, vodorovná délka činí 1,28km a převýšení 429m. Dopravní rychlost je 2,25 m/s, jízda trvá 9,7min. a hodinová přepravní kapacita v jednom směru je 364 cestujících. Dráha stojí na 27 podpěrách, z toho 2 jsou tlačné. Provozuje se celoročně, odjezdy jsou každou hodinu. Za poplatek si můžete vyvézt i bicykl.

Mírné stoupání stezky vás vede pod 300m dlouhý lyžařský vlek. V důsledku rozsáhlého mýcení lesa podél sjezdovky je už v tuhle chvíli vidět 0,5km vzdálený vrchol Malého Javorníku (947m) s vysílačem a turistickou chatou. Dřív tu přitom ještě visel ukazatel Javorový, hor. st. lanovky (886m). Ušlapanou trávou se vydáte vstříc relativně náročně stoupající sjezdovce. Po levé ruce máte Ostrý, po pravé šírou ostravskou pánev. Vystoupáte-li až pod chatu a ohlédnete se, otevře se před vámi půlkruhové panorama, jež zahrnuje město Třinec s nepřehlédnutelným areálem železáren, přilehlé česko-polské podhůří, úvodní kopečky Slezských Beskyd kolem Vružné (530m), Ostrého vrchu (709m), polské Jasieniowe (521m) či Grodziska (550m), poznáte Czantorii Małou (866m) a Čantoryji Velkou (995m), trošku hůř je odtud vidět horský výběžek Loučky (835m), více doleva se nachází závěr hraničního masivu po Młodou Góru (834m), údolí řeky Olše až kamsi po Bukovec, osamocený kopec Girová (840m), vzdálené slovensko-polské příhraniční hory u Veľké Rače (1236m) a samozřejmě Javorovému nejbližší vrch Ostrý (1044m).

Dominantou vrcholu je 40m vysoký vysílač, jenž zajišťuje distribuci rozhlasového signálu pro město Třinec a okolí. Pokrývá především západní část Moravskoslezského kraje. Kromě rozhlasového vysílače a ostatních radioreléových spojů jsou zde umístěny i základnové stanice mobilních operátorů. Další stavbou na Malém Javorovém je stanice Horské služby nad těžkou, 700m dlouhou sjezdovkou, odkud v letní sezóně startují paraglidisti a je z ní pěkný výhled na Třinecko. Též okolí stanice HS nabízí výhledy, a to na Javorový (1032m), řadu jeho rozsoch spadajících do údolí, konkrétně Podgrúň (710m) a Gutský vršek (742m), na protáhlý kopec Godula (738m) či hřebenovku Prašivé (843m), okolí Frýdku-Místku apod. Nejvýznamější je však pro turisty turistická chata Javorový. V přízemí budovy je umístěna stylová restaurace s velkými okny, skrz které můžete za pěkného počasí obdivovat jak blízké Slezské Beskydy, tak vzdálenější Oravské Beskydy, Malou Fatru, ale i Roháče a Vysoké Tatry. Chata na Malém Javorovém je nejstarším objektem tohoto typu v Těšínských Beskydech. Postavila ji těšínská odnož německého turistického spolku Beskidenverein a 23.5. 1895 ji otevřela veřejnosti pod názvem Erzherzog-Friedrich-Schutrhaus podle svého mecenáše, těšínského arciknížete Bedřicha Habsburského. Už 8 dní po otevření byl zaznamenán tisící návštěvník. V chatě bylo možno se ubytovat ve dvou- a šesti-lůžkových pokojích. Restaurace měla kapacitu 90 osob. Chata Javorový ve své historii přivítala i řadu významných hostů. Například v roce 1912 ji navštívil T.G. Masaryk s dcerou Alicí a v roce 1915 poslední rakouský císař Karel I. Přes mnohé stavební změny se jedná o nejstarší stojící horskou turistickou chatu v okrese Frýdek-Místek. Můžete tu dobít elektrokolo nebo se pro štěstí dotknout kovové plastiky dlaně z dílny Třineckých železáren.

Na Malém Javorovém nemusí vaše cesta končit. Sejdete-li po asfaltové cestě do sedla pod chatou, narazíte na rozcestník Javorový, tur.ch. (946m). Od něj se odpoutávají tři barvy značek. Modrá se klikatí 5km do třinecké místní části Guty nebo stoupá 1,5km na Javorový. Zelená odchází 7km do obce Řeka anebo nazpět 3,5km do Oldřichovic, potažmo 8km do Vendryně.