Velká Lhota rozc., BUS (620m) – V Javoří – Pod Spinou (560m) – Na Horách, BUS (545m) – Kůtiska, ČSAD (460m)

Mezi údolím Rožnovské Bečvy a Bystřičky se rozkládá členitý hřeben plný lučin, lesů a skrytých osad. Trasa začíná ve Velké Lhotě, kde stojí ojedinělý dřevěný kostel, a po 10km končí v obci Vidče. Modrá značka vede převážně terénem, silnici spíše míjí a protíná. Náhradou za náročnost terénu jsou pak četné výhledy do všech stran, nejčastěji na Veřovické vrchy.

* * *

Na start trasy, do obce Velká Lhota, se můžete dostat několika způsoby: Navázat na hřebenovku se skálou Medůvka (8km); přijít od Valmezu po některé ze značených stezek (cca 6km); vyjet z téhož směru dlouhý náročný kopec nebo použít autobus (cca 8km); či zdolat silnicí modře značený úsek od hráze přehrady Bystřička (3km).

První zmínka o Velké Lhotě neboli Hrubé Lhotě pochází z roku 1374. Obec byla mnohokrát zpustošena, zvláště ve třicetileté válce a za povstání Valachů v roce 1621. Tradici tu má písemnictví a domácká výroba perleťových dýmek či obušků. Od roku 1980 patří k obci také Malá Lhota. Cennou památkou je dřevěný kostel z roku 1783 bez věže s pozoruhodným interiérem a jednotným vybavením z roku 1839. Postaven byl po vyhlášení tolerančního patentu a dlouho byl i jediným evangelickým na katolickém panství Žerotínů. Proto bylo k jeho stavbě vybráno poměrně nepřístupné místo. Objekt má mansardovou střechu – podle tradice kopírující střechu zámku na Krásně (část Val. Meziříčí) – nad obdélnou srubovou lodí, která má na obvodu galerii přístupnou po dvou schodištích. V letech 1875-95 v něm působil evangelický farář Jan Karafiát, autor známé knihy Broučci (1876).

V horní části obce, hned vedle kamenného kříže, visí na stromě rozcestník Velká Lhota rozc., BUS (620m), u něhož končí modrá značka vedoucí od Jarcovské guly (9,5km), ale také tudy prochází značka žlutá, k níž však navigace zcela chybí. Značky na sloupech jsou naštěstí jasné a vedou úzkou asfaltkou příkře dolů (průjezd je zde zakázán). Ta po pár stech metrech ústí do ohybu silnice, kde se již objevují také modré značky. Máte-li chuť, sjeďte si ještě o kus níž k rozcestníku Velká Lhota, host., k němuž to jsou od hráze Bystřičky 3km. Pak se ale vraťte zpátky a jeďte po oné silnici stále do kopce. Kousek za ohybem narazíte vpravo u cesty na výše zmiňovaný dřevěný evangelický kostel. Také zde stojí tabule naučné stezky (vede z Valmezu k hrázi Bystřičky), která pojednává o tamním pobytu Jana Karafiáta.

V okolí kostela se modrá značka poněkud ztrácí, tak se nedejte zmást a stále sledujte hlavní silnici. Jak stoupáte výš a výš kolem ohrady pro koně, otevře se vám za zády pohled na dolík plný rodinných domků a zalesněné svahy protějšího hřebene. Za chvíli znovu v ohybu silnice odbočíte vpravo na úzkou asfaltku, jež je lemována stromy. Stojí tu pár stavení a z rozcestí mezi loukami se otevírá široký výhled zpět i dopředu. Zvlášť dobře je vidět Rožnov, celý Radhošť, naproti kus Veřovických vrchů a vzadu na obzoru část Ondřejníku.

Poslední desítky metrů mírného stoupání řídkým lesíkem vystřídá klesání s četnými výhledy skrze louky, na nichž se popásají stáda krav a ve stráni se krčí sem tam nějaký domek. Perfektně je odtud vidět například celé Zubří a někde by tu měl také stát ukazatel V Javoří s informací, že jste ušli už 2km.

Úzká vozovka sleduje vrstevnici, avšak značka, úzkostlivě kopírující hřeben, vás svede nalevo do lesíku, kde musíte kamením a zlámanými střešními taškami překonat převýšení několika metrů, načež se po trávě pustíte dolů do sedla a znovu vyšlapanou luční stezkou nahoru do kopce. Seshora shlédnete zdolanou část trasy, včetně vyčnívajícího Ostrého vrchu (672m) vlevo a vysílač na Vrchu Hůra (691m) vpravo.

Cesta se poté noří do stínu lesa. Úzká stezka mírně klesá, brzy přejde do širší štěrkové a po pár desítkách metrů do normální asfaltové silnice. Tato lokalita se v mapě nazývá Videčské paseky. Netrvá dlouho a modrá šipka mění směr. Odbočuje doprava mezi dvě ohrady z drátu pod elektrickým napětím, lomí se podél jedné z nich a travnatým terénem míří vzhůru, doprostřed louky označené velkým balvanem. Jmenuje se to tu Na Spině a z výšky 560m.n.m. se otevírá kruhový rozhled na vše, co bylo dosud odhalováno jen po částech.

Následuje mírný sjezd z louky do lesíku, na jehož druhé straně stojí dřevěná kaplička a u ní na stromě cedulka Pod Spinou (550m). Z Velké Lhoty to sem bylo 5,5km daleko. K příštímu rozcestí zbývá 1km po normální asfaltce, která se jen přehoupne přes malý kopeček a vjíždí do obydlené oblasti s rozcestníkem Na Horách, BUS (545m). Šipka vlevo naznačuje 2km vzdálený cíl.

Značka odbočuje v pravém úhlu mezi domky, aby pak vedla dlouho lesem. Úzká zanedbaná pěšina rychle klesá přes kořeny i vymleté koryto plné kamení, aby poznenáhlu vyústila do louky nad obcí Vidče. Hezký výhled na celou obec si můžete vychutnat třeba z lavice poblíž kamenného kříže anebo sjet dolů, na silnici odbočit vpravo a vystoupat ulicí poslední kopec, na jehož konci je umístěn ukazatel Kůtiska, ČSAD (460m).