<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Morávka, střed, BUS (450m) – Morávka, ch. České srdce (453m) – Údolí Velkého Lipového (487m) – Ropička, tur.ch. (900m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Krásná procházková trasa, kterou není nutné dotáhnout do konce, pokud se chcete projít třebas jen s kočárkem. Víc než půlku tvoří asfalt a pohodové stoupání, zbytek je náročnější lesní stezka vrcholící u turistické chaty. Zelenou trasu údolím Velkého Lipového o délce 5,5km lze též kombinovat s okolními trasami vedoucími zpět na Morávku.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Typicky horská obec <b>Morávka</b> leží na horním toku stejnojmenné řeky, skládá se ze 16 částí a zaujímá největší katastr ze všech obcí v Beskydech. Vznikla pod vedením hraběcího rodu Bruntálských z Vrbna kolem roku 1615, kdy toto území osídlovali pastevci se stády ovcí a koz. Prvním písemnou zmínkou o obci je urbář Frýdeckého panství z roku 1636, jímž přešla do rukou Oppersdorfů. Roku 1708 získala vesnici hrabata z Pražma a posledními šlechtickými vládci Morávky byli jakožto majitelé celého těšínského knížectví v letech 1797-1918 Habsburkové. Horský terén předurčil i charakter zaměstnání velké části obyvatel osad, kteří se živili pasekářstvím, salašnictvím a těžbou dřeva k výrobě dřevěného uhlí. Prvním velkým ohrožením integrity byl polský zábor v roce 1938, kdy se jen díky úsilí českých vyjednavačů podařilo zachránit oproti původní představě Poláků alespoň větší část území obce. Následujích 6 let nacistické okupace pak tvoří nejtragičtější kapitolu v historii Morávky, která se kvůli své poloze stala významným místem na mapě českého odboje (převaděčství, podpora partyzánů) a řada jejích obyvatel za to zaplatila životem či podlomeným zdravím v důsledku věznění. Druhý velký zásah zažila obec při stavbě přehrady (1964), kdy byla část vsi zatopena a mnoho lidí vysídleno. Dnes patří Morávka k vyhledávaným výletním místům. V katastru obce se nachází 2 přírodní rezervace, 1 přírodní památka, několik památkově chráněných stromů a 3 naučné stezky. Dochované stavební památky jsou dokladem vztahu místních obyvatel ke křesťanským hodnotám – téměř každé údolí ukrývá nějaký ten kamenný či dřevěný kříž nebo aspoň obrázek s náboženskou tématikou. 2.sv. válku zde připomíná několik památníků a pamětních desek. Významnou událostí byl i dopad meteoritu Morávka dne 6.5. 2000.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Na počátek trasy se dostanete snadno autobusem, neboť se nachází přímo na zastávce Morávka, střed, hned vedle parkoviště u obecního úřadu. Narazíte tu na info panel Naučné stezky Prašivá s textem o obci a mapu Morávky, na kterou je přimontovaný ukazatel <b>Morávka, střed, BUS (450m)</b>. Modré a zelené směrovky ukazují 1km ke společnému rozcestí, načež se rozbíhají k turistickým chatám na Kotaři (modrá 3,5km) a na Ropičce (zelená 5,5km). Lze si tak klidně naplánovat hezký, 11km dlouhý okruh.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zeleno-modrá značka se vydává po chodníku k hotelu Morávka, přejde silnici a zahne do boční ulice mezi domy, kudy se rovinkou dostane k řece. <b>Řeka Morávka</b> odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a její horní tok leží na území, jež patří ke srážkově nejbohatším v ČR. Tím pádem je Morávka znatelně vodnatější než nížinné toky o srovnatelné ploše povodí a má výrazné výkyvy průtoku v závislosti na počasí. Morávka je 29,6km dlouhá, plocha jejího povodí čítá 149,3 km2, pramení v úbočí Sulova pod Bílým křížem a odtéká do Baltského moře.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Za mostem odbočíte vpravo a rovinkou mezi rodinnými domy kráčíte vstříc atypickému dřevěnému pensionu s výhledem na Kyčeru u Morávky (834m) a Slavíč (1055m). Při ohlédnutí můžete spatřit také Kotař (861m) či za stromy schovaný Travný (1203m). Chata České srdce bývala levným pensionem s restaurací, ale už je léta zavřená. U jejího plotu stojí rozcestník <b>Morávka, ch. České srdce (453m)</b>, odkud modrá značka vyšlapává 2,5km na Kotař a vaše zelená pokračuje mírným stoupáním 2km do údolí Velkého Lipového.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Jen co přejdete mostek přes potok Velký Lipový a hodíte okem na kamenný <b>kříž</b> z roku 1949, začne se krajina otevírat do téměř alpské scenérie s podkovou hor obklopujících údolí. Kvůli stromům u potoka se výhledy soustředí zatím jen na bok Kyčery u Morávky (834m) a hřebenový Příslop (946m) v čele údolí. Poté však znova překročíte potok a teď to začne... Horské louky, pasoucí se zvířata, sem tam stavení, dřevěné chalupy, mírně stoupající silnička a u cesty kamenný <b>kříž</b> z roku 1990. Nad hospodářstvím po levé straně úzké asfaltky se vypíná hora Lipí (902m), ta hřebenem navazuje na nevýraznou oblinu Ropička (918m), pod níž se nachází konec této trasy, směrem doprava v čele údolí je to dále podobně tvarovaný Příslop (946m), v nejvzdálenějším bodě ční vrchol Velký Lipový (999m) a po pravé straně se za potokem vypínají zalesněné svahy Kyčery u Morávky (834m), jež je bočním ramenem Velkého Lipového. Nahoře na hřebeni Ropičky se po polském záboru Těšínska v roce 1938 nacházela státní hranice. Tam končil i Protektorát. Když se potom otočíte, spatříte část mohutné hory Travný (1203m), v jejímž úbočí měli za 2.sv. války bunkr partyzáni. Vidět je trávenský předvrchol Obora (709m), za ním lysohorská rozsocha s dvouvrším Kykulka (996m) – Muroňka (966m) a odběhlou Kyčerou (906m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Pomyslné centrum údolí Velkého Lipového tvoří zástavba na soutoku Velkého Lipového potoka s Mražokem. Tady přejdete most a odkloníte se po značce k východu. Na sever proti proudu Mražoku se sice ještě nachází nějaké domy, ale krom bílého <b>křížku</b>, co vypadá jak náhrobek, tam nic zvláštního není.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Středně stoupající asfaltka se stahuje mezi dvě horské vrásy a uzavírá se světu. Po chvíli jde vidět už jen vpřed do sedla (925m) pod Velkým Lipovým (999m), v němž se střetá hřebenová červená značka se žlutou z Morávky – Lipového. No a vrcholek je v určitý moment vidět též. Rozloha travnatých ploch podél cesty se postupně snižuje ve prospěch lesa, klesá počet lidských sídel, objeví se poslední sakrální stavbička v podobě <b>mariánského obrazu</b> a s posledním výhledem na hřeben potkáte rozcestník <b>Údolí Velkého Lipového (487m)</b>. Za sebou máte celkem 3km. Do cíle zbývá 2,5km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Řídce rozesetá stavení dávají naději, že se zatím půjde po dobré používané cestě, ačkoliv úhel stoupání již naznačuje brzký konec. V samém závěru údolí, možná spíš už na úpatí Příslopu, přejde cesta do velké serpentiny a přetíná pozemky dvou horských chalup. Té spodní se říká U Šuláků a je známá tím, že se tu mezi lety 1979-1980 natáčel seriál Přátelé zeleného údolí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V „Zeleném údolí“ se zelená značka začíná odpoutávat od silnice. Do serpentiny již nevstoupí a krátí si to zhurta stoupající pěšinkou přímo proti zalesněnému svahu. Dalšího oblouku cesty se dotkne jenom na pár kroků a hned zas odbočí doprava na lesní svážnici. Ze středního stoupání se rychle stává ostré. Na 600m vzdálenosti překonáte asi 145m převýšení bez výhledů, načež se ocitnete v prameništi jedné ze zdrojnic Velkého Lipového potoka. Zde se také úbočí Příslopu výrazně lomí. Cca 800 m.n.m. překročíte lesní asfaltku a táhlým zmírňujícím se způsobem vystoupáváte posledního 1,1km do sedla pod Ropičkou. Pěšina se zužuje, lesní porost lokálně řídne, potkáte vyzděný <b>Ztracený pramen</b> s vývěrem z trubky a krátce nato vstoupíte do <b>Přírodní rezervaci Ropice</b>. Ta chrání komplex přírodě blízkých lesů, tvořených převážně bučinami se starými doupnými stromy, a stanoviště původního beskydského smrku. Rezervace byla vyhlášena 12.1. 2011 a má celkovou rozlohu 254,35ha.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V rámci rezervace nabídne turistický chodník výhledovou mezeru s pěkným pohledem na podkovu Travného (1203m) či na Lysou horu (1324m) s vysílačem a její výraznou rozsochu Malchor (1219m). V náznacích mezi stromy prosvítá též údolí řeky Morávky i hřebenový vrchol Lipí (902m). Na tomto místě zároveň ukáže zelená šipka na stromě odbočení vpravo na vedlejší chodník a mírným stoupáním záhy vyběhnete na hřebeni pod vrškem Ropička (918m) se stejnojmennou chatou.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Původní <b>turistická chata Ropička</b> byla postavena polským turistickým spolkem Beskyd v letech 1911-1913. Otevřena byla 16.6. 1913, avšak brzy nato, v noci ze 3. na 4.4. 1918, vyhořela. Současná Bezručova chata byla postavena Klubem československých turistů, odborem Slezská Ostrava. Základní kámen byl slavnostně položen 25.5. 1924 a 5.10. téhož roku byla chata otevřena. Od 60.let až po 80.léta 20.stol. prošla chata „socialistickým“ vývojem, kdy zejména její interiér se tomuto období silně přizpůsobil. Přelom století znamenal pro chatu Ropička vůbec nejtěžší epochu. Chata byla ne příliš úspěšně provozována různými nájemníky, kteří ji postupně dostali do žalostného stavu. V roce 2008, z titulu srdečního vztahu za pomoci ryze soukromých finančních prostředků, začala celá série oprav a nastartovala se její nová éra. V okolí chaty a části přízemí je prostor určený pro turisty, zbytek slouží komerčním účelům, aby si tak vydělala na svůj provoz, obnovu a další rozvoj. Chatu je možné si pronajmout. Její kapacita činí 30 lůžek. Dojezd sem je možný na základě povolení.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Rozcestník <b>Ropička, tur.ch. (900m)</b> vyznačuje směr pro pokračování zelené turistické trasy do Komorní Lhotky (5,5km) a červenou hřebenovku z Prašivé (6km) či Kotaře (2km) pod Velký Lipový (2km) a Slavíč (10,5km). Za sebou máte podle něj 6km – ono je to totiž podle mapy 5,7km a na směrovkách se to různě zaokrouhluje.</p> </font></div>
Aktuálnost k 02/2023
