<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Jezerné, BUS (560m) – Jezerné, rozc. (570m) – Pod Kotlovou (820m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Ať už jste přijeli za lyžováním nebo jen tak na výlet, vyšlápněte si na krátkou procházku do údolí Jezerného. Klidně i na kole nebo s kočárkem. Žlutá značka vás povede mimo Karlovice do hloubi lesů k Jezeru, v němž podle pověstí žijí draci. Dál na Kotlovou už to ale jde jen pěšky (drsným stoupákem). Celková délka trasy je 3,5km.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Žlutá turistická trasa začíná u hlavní silnice z Velkých Karlovic na Soláň, nedaleko autobusové zastávky Jezerné, naproti ski areálu Jezerné. Ukazatel <b>Jezerné, BUS (560m)</b> je umístěn hned na odbočce úzké asfaltky a ukazuje 0,5km po žluto-zelené značce na rozcestí a po samotné zelené 2km k vlaku do Velkých Karlovic. Cesta sleduje tok Jezerního potoka a středně nebo volně stoupá mezi kopce. První zastávkou vám může být stylová dřevěná Hospůdka v Jezerném a druhou směrovky <b>Jezerné, rozc. (570m)</b>, kde zelená značka odbočuje doleva a míří 3,5km na Čarták. Žlutá značka pokračuje rovně 3km pod Kotlovou.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Mírné stoupání asfaltky vás vede řídkou zástavbou do malebných zákoutí mezi Bzovým (722m) nalevo a Oslovým (741m) napravo. Zděné domy se střídají s dřevěnicemi, políčka a zahrádky s horskými loukami. Až po zákaz vjezdu pod Jezerem ujdete touto krajinou kilometr a půl. Nato se úhel stoupání výrazně zvedne. V lesním úseku obkrouží cesta jednu ze dvou kamenitých bystřin tekoucích z Jezera a po chvíli již vyjdete u dřevjanky stojící na břehu kalné vody.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Karlovské jezero, častěji nazývané pouze <b>Jezero</b>, vzniklo sesuvem půdy, při kterém zřícené balvany zahradily cestu Jezernímu potoku a způsobily vytvoření přírodní nádrže. Geologové odhadují, že se tak stalo asi v 16.-17.stol., kdy zde ještě stával původní prales. Okolní krajina byla osídlována až počátkem 18.stol. Severní část Jezera tvoří mokřad, který je převážně zarostlý rákosem. Západní strana přechází v lesní porost, v jižní části stojí dvě usedlosti. Délka jezera činí zhruba 230m a šířka se pohybuje mezi 60-80m. Jižní část vodní plochy mezi domy má šířku asi 25m. Zajímavě vypadá jihozápadní břeh Jezera, kde lze spatřit skalní útvary s balvanovým mořem. Zde byly zjištěny magnetické anomálie, jež podtrhují zvláštnost celého místa. Karlovské jezero je opředeno mnoha pověstmi a legendami. Místo zapůsobilo i na Karla Jaromíra Erbena, který mu zajistil proslulost díky pověsti Karlovské jezero v knize Národní pohádky. Pověst praví, že se místnímu chalupníkovi při kosení louky zjevil černokněžník a nabídl mu nesmírné bohatství, když mu pomůže vylákat z jezera dva draky a přeletět s nimi na místo, které mu určí. Chalupník se sice draků velmi bál, ale peníze potřeboval, proto souhlasil. Černokněžník ho odvedl k Jezeru, tam vylákal zaříkáváním dva draky, osedlal je lýkovými ohlávkami, každý z mužů nasedl na jednoho draka a vydali se na cestu. Letěli hodiny a hodiny nad lesy, poli i městy, až konečně dosedli na náměstí jednoho velkého města v poušti. Zde černokněžník oba draky zabil, jejich maso rozporcoval a draze rozprodal místním obyvatelům. Pak chalupníka bohatě odměnil, přivolal černého kozla, na kterého chalupník nasedl, a kozel jej odnesl zpět na jeho louku ve Velkých Karlovicích. Chalupník dosekal louku, a protože se již smrákalo, vydal se domů. Jak hrozné bylo jeho zjištění, že jej žena postrádala celý rok! Jiné pověsti praví, že kamennou strouhu vyhloubil ďábel, když se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. A čerti, co mu pomáhali, udělali svými drápy a řetězy rýhy a útvary v okolních balvanech. Podle další pověsti zase sídlil v Jezeře mocný vodník atd. Mimo draků a vodníka žijí v Karlovském jezeře také raci (kříženci raka říčního a raka bahenního) či škeble rybniční.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Od zadní části Jezera vybíhá do lesů několik svážnic. Žlutá stezka opouští zpevněnou cestu a vydává se zdolávat hřbet jedné z mnoha rozsoch v kotli vrchu Kotlová (869m). Na vzdálenosti 1,4km tu musíte překonat výškový rozdíl 190m, což není málo. Stoupání začne být záhy příkré, kamenité a dává pěkně zabrat. Výhledy nejsou prakticky žádné – lesnatý jezerní kotel vás zcela obklopí. Až tak posledních 300m trasy brutální stoupák postupně zmírňuje a stáčí se lehce doleva do malého sedýlka při rozcestí <b>Pod Kotlovou (820m)</b>. Odtud žlutá značka pokračuje na Horní Bečvu (4,5km), stejně jako zelená (4km), zelená míří též na Prostřední Bečvu (5km), modrá na Hutisko (6,5km) a do karlovského údolí Miloňov (7km), no a červená hřebenová magistrála vede jednak k turistické chatě na Třeštík (9,5km) a jednak k hostinci na Čarták (4,5km). Poblíž rozcestníku se rovněž nachází nepravidelně otevřená občerstvovna zvaná Valašské okénko Na Kotlové, jež je situována v původní malebné horské usedlosti.</p> </font></div>
Aktuálnost k 12/2020
