<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Kořené, rozc. (590m) – Papradná, rozc. (504m) – Všemina, hot. (400m) – Všemina, BUS (?) - U Syrákova (520m) – Syrákov, rozc. (565m) – Syrákov, motorest, BUS (480m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>8,5km dlouhá žlutá trasa tvoří půlkruh kolem obce Všemina a je to spíš taková spojnice mezi dílčími cíli, než že by dávala smysl jako celek. Stezku tvoří z půlky asfalt, z půlky lesní nebo polní cesty. Začíná se v lese a přes lokálně významné poutní místo na Papradné sestupujete k vodní nádrži, upravené za dob působení JZD Slušovice na relaxační areál. Tady se můžete okoupat a pokračovat do vsi, odkud vás značky vyvedou výrazným stoupáním do prosluněných pastvin s výhledem na archeologické naleziště Hrádek. Nejlepší výhledy se otevírají už z první části výstupu, načež budete muset trochu hledat značení, až tedy nakonec sestoupíte do horského sedla Syrákov. Trasa je zdolatelná i na horském kole.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Kořené je nenápadné rozcestí mezi Kopřivnou a Chléviskama, v oblasti Hostýnských vrchů, která spadá do Přírodního parku Vizovické vrchy. Žlutá turistická trasa přímo navazuje na červenou značku ze Syrákova (4km) přes Kopřivnou (1km) na Baťkovou (2km) a pouze po ní se tím pádem dostanete na start. Úvodní úsek na Papradnou měří 2km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Od <b>Kořené, rozc. (590m)</b> se vydáte úbočím bezejmenné kóty (592m) na západ, po rozbité svážnici lesem zvolna dolů k osadě Papradná. Po cca 850m dorazíte na novodobé poutní místo. Symbolizuje ho zděná <b>kaple nad pramenem</b> a dřevěná <b>skulptura Madony</b>. Podle pověstí stávala na trojmezí liptálské, trnavské a všeminské farnosti odjakživa dřevěná ohrádka, v níž byl umístěn obrázek Panny Marie. Zděná kaple se na Papradné datuje od roku 1952, kdy se ji rozhodli postavit místní pasekáři, manželé Božena a František Škrabanovi. Zakoupili materiál, oslovili svého synovce, zednického učně Lubomíra Kalivodu a ten jim ji ještě téhož roku postavil. Hotové dílo pak tajně, aby se o něm nedozvěděli komunisté, s vyloučením veřejnosti vysvětil farář Josef Strakoš. Manželé Škrabanovi se o kapli dlouhá léta starali, načež údržbu přenechali manželům Smetanovým. Kaple však posledních 20 let chátrala. V roce 2005 se trnavský starosta Josef Gajdošík spolu s místními lidovci rozhodl vystavět na Papradné kapli novou. Přitom byla také vyčištěna a zastřešena místní studna a instalováno posezení. Kaple má malý zvon a zajímavostí je, že socha Panny Marie s Ježíškem pochází z Říma, odkud ji objednal trnavský farář Emil Matušů. Nová kaple byla vysvěcena 20.8. 2006.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Trasa pokračuje rovinkou na osadu, jež se rozkládá u bezejmenné kóty (525m). Papradné dominuje ranč, u něhož se značka krátce ztrácí a cesta se rozděluje, ale ono je úplně jedno, kterou z cest se vydáte, protože se za chvíli stejně spojují a ústí do úzké asfaltové silnice. Značka vede oficiálně po té nalevo. Volným až středním stoupáním překlenete tři hřebenové hrbolky bez výhledu, až se dostane k vysílači u jakési zabordelené ruiny. Tady stojí ukazatel <b>Papradná, rozc. (504m)</b>, odkud se vyděluje zelená značka na Trnavu (1,5km) a Podkopnou Lhotu (3km), zatímco žlutá zahýbá doleva k hotelu Všemina (0,5km).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zprvu kamenitá lesní cesta klesá v doprovodu žlutých značek spletí svážnic středně dolů a vybíhá u hotelu Všemina. Před hotelem je umístěna velká mapa a cedule <b>Všemina, hot. (400m)</b>. Odtud značka pokračuje 2km do centra obce, a to po asfaltce, jež pozvolným klesáním obkružuje retenční <b>vodní nádrž Všemina</b>. Nádrž se nachází v dolíku mezi zalesněnými svahy Papradné, Sobolice (515m) a Miluchova (506m), má plochu necelých 5ha a je napájena potokem Všeminka. Zbudována byla za účelem snížení průtoku při zvýšených srážkových úhrnech a k ochraně obce před povodněmi. Od výstavby tříhvězdičkového Hotelu Všemina v roce 1984 je využívána především rekreačně. Během léta má jednu z nejčistších vod mezi přírodními koupališti na Zlínsku. Nádrž je rozdělena hrází na dvě části – menší písčitou a bahnitou, a větší dlážděnou. Břehy jsou travnaté a skýtají možnost dalšího rozptýlení. V roce 1990 v tomto reprezentativním odpočinkovém areálu bývalého JZD Slušovice nocoval při své návštěvě Československa i podnikatel Donald Trump.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Asfaltka se stáčí ke spodní hrázi a po příjezdovce míří mírným klesáním do centra obce <b>Všemina</b>. První zmínka o existenci osady Všemina pochází z roku 1373 a je obsažena v zápisech Zemských desek olomouckého kraje. Osady Slušovice, Neubuz, Dešná a Všemina, jež tvořily samostatný statek (správní okrsek), koupil toho roku Ješek ze Šternberka, pán na Lukově. Ves se tak stala součástí lukovského panství a v něm setrvala až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848. V čele obecní samosprávy stál od 17.stol. fojt, o jehož existenci se poprvé dozvídáme ze soupisu Valachů z roku 1644. K roku 1724 tvořilo Všeminu 32 usedlostí, z nichž 11 bylo podsedků. Za hospodaření fojta Václava Kučery si obec pořídila pečetní typář, což je mosazný kotouč s osmihranným železným držadlem, v jehož pečetním poli je zobrazen jehličnatý strom vyrůstající z návrší a text "pecet dedini Fosemini ano M728" (pečeť vsi Všemina roku 1728). Usedlost fojta Kučery byla nadto stanovena novým zákupním fojtstvím (tzn. úřad fojta nebyl dědičný). Dalšími fojty byli Martin Gajdošík, Jan Kučera, Jiří Kučera, Jan Kučera a Josef Kučera. Poslední fojt se jmenoval Jan Chmelařský a po něm se správy zákupního fojtství ujala sama vrchnost. Je pravděpodobné, že opuštěná usedlost fojta Chmelařského se stala základem vzniku vrchnostenského dvora, zmíněného v tereziánském katastru. Panský dvůr fungoval až do roku 1789, kdy ho vrchnost prodala bez robotních povinností bratrům Jiřímu a Kristiánovi Seidlovým. Počátkem 19.stol. vedla Všemina dlouholetý spor s obcí Neubuz o hranice katastru a les Títěž, který nakonec prohrála pro nedostatek důkazů o držbě. V roce 1878 byla ve vsi otevřena hospoda, v lednu 1890 škola a k roku 1911 je datován mlýn s pilou. Všemina je typická zemědělská obec položená v chudém hornatém kraji. Obecní majetek tvořily menší výměry polí, luk, pastvin a lesů, školní budova, hasičská zbrojnice a z obecních zaměstnanců jsou uváděni jen hajný (1935), strážník (1938), ponocný (1939) a pokladník (1945). V roce 1931 koupila Všemina od majitele lukovského velkostatku hraběte Josefa Silerna necelých 53ha lesa za 80tis.Kčs, na což si půjčila u občanské záložny ve Fryštáku. Elektrifikaci občané dlouho odmítali, došlo k ní ve dvou etapách až v letech 1938 a 1940. Od roku 1940 začala obcí projíždět autobusová linka Slušovice – Vsetín. 2.sv. válka se v obci projevila až v jejích posledních měsících, kdy se zde připravovaly německé jednotky před nasazením na frontu. Vojenské hlídky byly rozmístěné též po okolních obcích a jejich přítomnost způsobila kratší přestřelku s vojáky přicházející československé brigády. Od roku 1952 probíhal nevybíravý "nábor" místních zemědělců do JZD. Jelikož však další 4 roky nevyvíjelo JZD žádnou aktivitu, byl lidovým soudem v Gottwaldově jmenován do Všeminy opatrovník. Ten teprve v roce 1959 docílil alespoň rozorání mezí a svod dobytka do kravína. Dne 25.11. 1971 pak došlo ke sloučení JZD Všemina s JZD Slušovice. Na území obce byly zjištěny archeologické stopy hradiště lidu púchovské kultury. Zajímavostmi Všeminy jsou vodní nádrž, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého (1784) či památník sv. Huberta na Kršli (2011).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Značka přichází k hlavní silnici, nalevo vidí kostel a vpravo autobusovou zastávku. Vy však musíte rovně přes cestu k maskovanému rozcestníku <b>Všemina, BUS</b>, jehož žluté směrovky ukazují 4km k cíli. Předposlední úsek o délce 3km je ovšem nejnáročnější. Nevalně značená trasa odbočuje doprava nad hospodu a úhel jejího stoupání vás rozhodně nešetří. Asfaltka se po chvíli rozdrolí na kamenitou polňačku a pokračuje do luk s elektrickými ohradníky. Horský celek vymezený údolími Všeminky a Lutoninky je součástí Vizovické vrchoviny, no žádný konkrétní název nemá. Zdolávaný kopec nabízí pohled doleva na protější svahy Kopřivné (625m) a Sobolice (515m), což je ta s vysílačem, dále na spodní část Všeminy pod Miluchovem (506m) a průzorem údolí Všeminky dohlédnete až na Tlustou horu (458m) u Zlína. Když se otočíte, spatříte též dva menší zalesněné vršky bez názvu (443m, 440m). Ve skutečnosti jsou to vlastně 3 vršky a jsou spojeny plytkými sedly. Jedná se o archeologickou lokalitu, <b>výšinné hradisko</b> o rozloze asi 0,3ha zvané Hrádek. O Hrádku neexistují žádné historické záznamy. Znám je pouze díky tomu, že se na poli v trati Zlatná v jeho blízkosti začaly v 80.letech 19.stol. nacházet zlaté keltské mince. Tehdy bylo hradiště mylně určeno jako středověké. Později bylo na základě nálezu keramiky a železných nástrojů předatováno do konce laténu a do období púchovské kultury (konec 1.stol. př.n.l.). Železné předměty byly nalezeny amatérským hledačem za pomoci detektoru kovů. Šlo o výhňovou lopatku, kladivo, dláto s tulejí a sekeru s tulejí. Při následném povrchovém průzkumu pracovníků Ústavu památkové archeologické péče Zlín Jany Langové a Jiřího Kohoutka na temeni kopce bylo pomocí detektoru kovů nalezeno 13 dalších železných předmětů a menší depot pracovních nástrojů. Depot je schránka ukrytá v zemi pro případ nouzového použití. Její nevyzvednutí svědčí o katastrofické události, po níž bylo místo definitivně opuštěno. Tento konkrétní depot na Hrádku obsahoval dlouhou kosu s odlomeným hrotem, radlici s tulejí, 2 objímky a drobnou skobu. Hromadný nález se nacházel v jílovité půdě bez známek kulturních vrstev a byl překryt menšími pískovcovými kameny. Během následujících let bylo na lokalitě vyzvednuto ještě několik dalších železných předmětů (dlátko, průbojník, hřebík). V roce 1988 byl Hrádek u Všeminy zkoumán archeologem Milošem Čižmářem, který tu položil 3 sondy. Na vnitřní ploše hradiska byla odkryta kulturní vrstva se zlomky keramiky. Na jihovýchodním obvodu vrcholové plošiny byly objeveny stopy po umělé terasovité úpravě skály, do které bylo zapuštěno několik kůlových jam. Na severovýchodě byla zachycena fortifikace s mocnou propálenou vrstvou svědčící o požáru. Na Zlatné se podařilo najít celkem 12-20 kusů keltských zlatých mincí datovaných do pozdního laténu. Reálný počet mincí bude ale pravděpodobně vyšší. Není totiž jisté, jak se mince do okolí dostaly, zda například nebyl nějaký depot nevědomky rozorán a část mincí si neodnesl nálezce, nebo jestli šlo o více skrýší různých obyvatel sídliště. Separované archeologické nálezy by svědčily spíše o sporadickém osídlení. Lokalita však byla v letech 1992-1993 narušena nelegálními výkopy.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Postupným stoupáním k vrcholové homoli (484m) se výhledy stáčí spíše k hlavnímu hřebeni s Oškerovými Pasekami a bezejmenným vrchem (578m) u Syrákova. Pořád jsou ale vidět i Všemina, Hrádek, Miluchov, Sobolice, Kopřivná nebo vzdálenější hřbet Kopné (674m) a Humence (703m). Výhledů je tu zkrátka hodně. S blížícím se zátylkem kopce se úhel stoupání sníží na střední a cesta se vidlicově dělí. Značka pokračuje rovně vzhůru a dostoupává na hřbet s rozlehlou horskou loukou. Tady značka mizí. Místo nabízí kruhový výhled odpovídající nevalné nadmořské výšce. Důležitý je zejména pohled na vykouslý vrcholek (578m) ve směru trasy, na vrchlíky kopců nad Všeminou a partie Hostýnských vrchů za nimi. Hodně v dáli lze opět zahlédnout i Tlustou horu nad Zlínem s navazujícím hřebenem Vizovických vrchů.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Trasa pokračuje travnatou pěšinou bez značek. Lokalita se nazývá Miklena a její nejvyšší kóta má 475m.n.m. Jinak je to ale skoro rovina. Musíte dojít až na nejzazší konec hřebenové louky, kde stezku vcucne les. Svážnice se stáčí k východu, chvíli volně stoupá proti úbočí zalesněného kopce, načež si krátce mákne a je nahoře. Na zploštělém vrcholu v přítomnosti ukazatele <b>U Syrákova (520m)</b> se žlutá turistická značka z Kořeného (7,5km) potkává s červenou značkou z Vizovic (8km), aby nyní společně přeběhly na 0,5km vzdálené rozcestí <b>Syrákov, rozc. (565m)</b>. Lesní cesta je tu zúžená četnými kalužemi a nejinak tomu bude ani poté, co žluté směrovky zavelí ostře doprava. Zatímco žlutou značku teď čeká posledního 0,5km k motorestu na Syrákově, červená značka míří opačným směrem do sedla Hranice (1km).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Volné klesání svážnicí přidá vbrzku na obrátkách, jen co zahlédnete pár chalup, údolí Jasenné a hřebenovku Vizovických vrchů s dominantní Doubravou (676m). Šotolinová stezka vybíhá na Syrákov zpoza autobusové zastávky a musí přejít rušný silniční tah Vsetín – Vizovice. Poslední rozcestník <b>Syrákov, motorest, BUS (480m)</b> stojí totiž v protějším svahu pod motorestem a může vás poslat dál po modré do Jasenné (2km) nebo po žluté na Vartovnu (3km).</p> </font></div>
Aktuálnost k 07/2020
