Držková, rozc. (365m) – Držková, ČSAD – Držková, autokemp (395m) – Májová, rozc. (395m)
Pokud se motáte v kopcích kolem Držkové a máte horší orientační smysl, může vám žlutá značka skrz obec třeba pomoct. Spojuje totiž dvě významná turistická rozcestí. Dlouhá je jen 1,5km a sleduje silnici. Zdolatelná je tedy jakkoliv.
* * *
Držková je malá horská obec ležící na soutoku Dřevnice a Držkovského potoka. Svůj prapůvodní název Držkova Lhota získala odvozením od jména zakladatele – Držek je zkráceně Držislav a Lhota jako lhůta, po kterou obec při svém vzniku byla zproštěna daní. První zmínka o vsi pochází z roku 1391, kdy Ješek ze Šternberka, pán na Lukově, zapsal do moravských zemských desek jakési Bolce věnem 80 hřiven na Dolní a Horní Držkové s vyloučením lesů. Dolní Držková ležela v místech dnešní obce a Horní Držková v lokalitě Na Německých. Horní Držková zanikla pravděpodobně v důsledku požáru roku 1437. Krom těchto dvou je zde k roku 1446 zmiňována ještě ves Zdislavov v místě nynějších Pasek. Zdislavov neboli Zdislavova Lhota je naposledy zmiňována roku 1516. Údajně na ní měl stát kostel a hřbitov. Držková byla součástí lukovského panství a dění v ní se často s hradem pojilo, ať už místní muži bránili Lukov během obléhání, nebo se účastnili valašského povstání. Sám Albrecht z Valdštejna s oblibou jezdil do držkovských lesů lovit. Třicetiletá válka zanechala obec v troskách. Dva grunty zanikly, když je majitelé opustili. Až do roku 1711 bylo navíc Valašsko pustošeno nepřátelskými vpády Tatarů, Turků, Kuruců a Maďarů. Vsi byly zapalovány, starší obyvatelé vražděni a mladí unášeni do otroctví. Významným byl pro Držkovou rok 1785, kdy zde založil sklář František Schreiner sklářskou huť, kvůli které se sem přistěhovalo asi 20 německých rodin. Chudá obec proslula podomáckou výrobou všemožných dřevěných výrobků (troky, lopaty, hrábě, kosy, topůrka, nábytek, dětské hračky atd.), těžbou dřeva, v mílířích se pálilo dřevěné uhlí a v horní části obce je doložena salašnická činnost. Počátkem 20.stol. začala výroba dřevěniny ztrácet na významu na úkor práce ve zlínských Baťových závodech. Největšími památkami v Držkové jsou replika zvonice z 18.stol. a soukromé Muzeum dřevěného porculánu, dále kaple sv. Václava, zachovalá valašská dřevěnice Slovákova chalupa a 3 skalnaté přírodní památky.
Žlutá značka se započíná na úpatí kopce Vančice (510m), asi 200m od autobusové zastávky v centru Držkové. V rámci rozcestníku Držková, rozc. (365m) byste si přečetli o červené značce ve směru do Vlčkové (2km) a na Tesák (7,5km) nebo o modré, co jde kousek spolu se žlutou, ale pak to lomí nahoru Pod Kopnou (3,5km). Těch 200m do centra je v podstatě mírné klesání po asfaltu, no a tam potom u hlavní silnice visí cedule Držková, ČSAD. Další úsek je pak dlouhý 1,1km.
Pomyslné centrum obce leží u soutoku Dřevnice a Držkovského potoka. Nachází se zde obecní úřad, pomník 4 partyzánům padlým v Držkové v letech 1944-1945 a soukromé Muzeum dřevěného porculánu. Stálá expozice ručně vyráběného dřevěného nádobí byla otevřena v roce 2011. Přibližuje dřívější život obyvatel, pro něž se hlavní obživou stala práce v lese a podomácká výroba dřevěného nářadí a náčiní, lidově zvaná "dřevěnina".
Žluto-modré značky sledují hlavní silniční tah proti toku Držkovského potoka a mírným stoupáním se dostávají ke shluku místních památkových objektů. Je tu kaple sv. Václava, jejíž vnitřní zařízení, výzdoba a sochy byly pořízeny ze sbírek a darů občanů a rodáků obce. Vysvěcena byla 31.8. 1930 spolu se zvonem ze zvonařství Manoušek v Brně. V kapli je uložen relikviář s ostatky sv. Václava a dalších 11 svatořečených panovníků, ostatky sv. Víta, sv. Floriána, sv. Urbana, sv. Maxima, sv. Jukunda a sv. Fortunáta. Mše se tu konají jen párkrát za rok. Mnohem zajímavější je dřevěná hranolová zvonice z poloviny 18.stol., jejíž vznik reagoval na příkaz Marie Terezie ohledně požární bezpečnosti. Oproti jiným valašským zvonicím byla tato zvláštní svým tvarem i velikostí. Šlo o trámovou konstrukci s deskovým opláštěním, jako krytina sloužil štípaný šindel. Původní obecní zvon o hmotnosti 48kg byl zabaven pro válečné účely v roce 1916. Podle pověsti v něm bylo zalito i zlato a stříbro. Krom požárních poplachů se tu zvonilo při živelných nebo válečných událostech a v případě velkých bouřek. Věřilo se totiž, že zvuk zvonů rozežene mraky. Ještě za 2.sv. války byl z obecních prostředků najímán za 200 korun ročně zvoník, který odbíjel pravidelně 3x za den. Stará zvonice však chátrala a jejímu stržení v roce 1970 nezabránilo ani zapsání na seznam památkově chráněných objektů. Není zcela jisté, kde stará zvonice stávala. Původní lokace nejspíš padla za oběť regulaci potoka a úpravám silnice. Zvonice uprostřed vsi se však tak vryla do paměti občanů, že se z jejich iniciativy začala v roce 1998 stavět nová – věrná kopie podle dochovaných fotografií. Projekt zhotovil architekt Ing. Jaroslav Ševčík, tesařské práce provedl Antonín Horsák z Držkové, zednické práce Josef Minařík z Kašavy a ošindelování firma Ivana Bednaříka z Držkové. Slavnostně bylo dřevěné zvonici požehnáno v neděli 11.7. 1999. Na zvonici visí dva svaté obrazy, podobně jako na té původní. Nejsou to ale ty z roku 1999, neboť ty podlehly povětrnostním vlivům. Ty dnešní namalovala v roce 2017 starodávnou technikou podmalby na sklo Leona Machálková z Holešova. Ani zvon není ten z roku 1999. Ten zněl prý jak údery kladiva do kovadliny, pročež se rozhodlo o sbírce na odlití nového. Elektricky poháněný zvon sv. Marka byl odlit v dílně rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova dne 23.8. 2018. Požehnání proběhlo 2.9. 2018. Od tohoto roku se zde také pravidelně zvoní, a to ve 12:00 a 18:00.
Jakmile skončí obecní chodník, budete muset opatrně po úzké krajnici frekventované silnice. Střední stoupání vás vyvede za ceduli obce, kde stojí kamenný kříž. O něco dál visí na lampě ukazatel Držková, autokemp (395m) se směrovkou 0,2km na Májovou. Jen co značka obejde zchátralý kemp, odbočí z frekventované silnice na úzkou asfaltku a zakrátko už finišuje na osadě Májová s cedulí Májová, rozc. (395m). Odtud můžete pokračovat po zelené značce na Držkovské polesí (3,5km) nebo pod Skály (2km).