<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Veřovice, ŽST (452m) – Veřovice, hájenka (505m) – Padolí (550m) – Pod Kamenárkou (655m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Obec, jež dala jméno celému masivu Veřovických vrchů, je výchozím bodem pro žlutou trasu o délce 3,5km, která vede 2,5km po asfaltu proti toku řeky Jičínky a jen necelý 1km intenzivně stoupá lesem. Vhodná je pro každého, kdo míří na hřeben, ale potřebuje se z jakéhokoliv důvodu vyhnout Velkému Javorníku. S ohledem na ten poslední 1km je schůdná pouze pro pěší. Výhledy příliš neoplývá, bez zajímavostí přesto není.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Obec <b>Veřovice</b> byla založena před rokem 1411 za pánů z Kravař, jimž patřila panství Štramberk a Nový Jičín, a z hospodářských důvodů podporovali kolonizaci Podbeskydí. Za půdou sem přišel také bezzemek Werner se svou početnou rodinou a u pramene Sedlnice na lokalitě V Potocích založil osadu Wernersdorf neboli Verneřovice. První písemná zmínka o vsi Wiermeřovicz pochází z roku 1411, kdy je uváděna jako součást panství Štramberk v souvislosti s udělením práva na odúmrť. Oblastní šlechta se však klonikla k husitství, což během husitských válek vedlo krále Zikmunda Lucemburského k plenění jejich majetků. Když roku 1434 zemřel bezdětný Jan Jičínský z Kravař a zadlužený majetek měl připadnout jeho sotva narozenému bratranci, prodal Lacek I. z Kravař, pán na Helfštýně, část panství bývalým husitským hejtmanům Janovi a Vilémovi Puklicům z Pozořic. Ti následně se svým příbuzným Bočkem Puklicem podnikali ze Štramberka loupeživé výpravy do zbídačených východomoravských a slezských vsí. Vydrancovali a zničili i Verneřovice, což osadníky donutilo přestěhovat se blíž k dnešnímu centru obce, na břeh říčky, jíž pojmenovali Tyča (podle města Neutitschein = Nový Jičín). Mezi lety 1471-1523 měnilo štramerské panství majitele, až jej nakonec získali Žerotínové a připojili jej k Novému Jičínu. Po bitvě na Bílé hoře (1620) připadlo panství Nový Jičín jezuitům, ale když byl roku 1773 jezuitský řád zrušen, město se osamostatnilo a Veřovice připadly C.K. Tereziánské vojenské akademii ve Vídni, vychovávající důstojníky pro rakouskou armádu. Obec řídil nejbohatší sedlák, jemuž se říkalo fojt. Prvními fojty byla zakládající rodina Wernerů, poté rod Besedů a naposled rod Urbanovských. Teprve po roce 1700 se k fojtovi začali volit purkmistr a přísežní, kteří se starali o pořádek v obci či smluvní dodávky a nařízené panské služby. Veřovický fojt musel vrchnosti ročně dovážet 2 desetivědrové bečky vína ze Znojemska. Během mobilizace 28.7. 1914 narukovalo do armády přes 300 veřovických mužů, z nichž 60 padlo. Zrekvírovány byly zemědělské přebytky, chrámové zvony i cínové píšťaly z varhan, zůstal pouze umíráček. Naopak přivezeno sem bylo 40 ruských zajatců, kteří se ubytovali v hájovně, a asi 150 polských uprchlíků od Přemyšle. Ti tady pobývali celý 1 rok. Na památku vyhlášení Československé republiky byla před farním mostem zasazena lípa svobody a před ní 28.10. 1923 vybudován kamenný pomník. Dalšími památkami v obci jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie (1854), u něj lidová pískovcová socha zvířete s dětskou hlavou v tlamě, celkem jsou tu 3 válečné pomníky a několik křížů na rozcestích. Původní litinové kříže u cesty na dolním konci Veřovic a na horním konci u rozcestí do Padolí zchátraly a byly roku 1893 vyměněny za kamenné.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Velký zásah do rozvoje obce znamenala stavba železnice. Veřovický úsek se začal vyměřovat v letech 1886-1887, zprovozněn byl 1.5. 1888. Úsek <b>tratě z Frýdlantu n.O. do Valašského Meziříčí</b> vznikl jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda. Severní dráze z Kojetína do Bielsko-Biała byla totiž prodloužena koncese a tím i monopol na železniční spojení přes Moravu, současně jí ale byla uložena povinnost vybudovat síť spojení s Haličí (rozlehlý region na obou stranách polsko-ukrajinské hranice s městy Krakov a Lvov), které budou vedeny rakousko-uherským vnitrozemím paralelně s důležitou spojnicí Vídeň – Krakov, jež vedla nepříjemně blízko pruského území a v případě další války by mohla být přerušena. Právě na nádraží ve Veřovicích se tato hlavní trať setkává se 7km dlouhou vedlejší <b>tratí Veřovice – Štramberk</b>v</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Poblíž cihlové nádražní budovy visí na stromě rozcestník <b>Veřovice, ŽST (452m)</b> s jedinou žlutou směrovkou ukazující přes přejezd k plotu soukromého domu, kolem něhož po úzkém chodníčku přejdete k 150m vzdálenému podchodu. První úsek trasy je jinak 1,5km dlouhý. Před sebou vidíte oblé kopce Dlouhá (859m), Krátká (767m) a bezejmenný (766m) v hřebeni Veřovických vrchů. Jen co projdete podchod pod tratí, spatříte přes louku také Velký Javorník (917m), nejvyšší bod celého tohoto horského celku. Právě výrazným údolím mezi Velkým Javorníkem a Dlouhou zanedlouho vystoupáte až na sedlo mezi nimi.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hned za podchodem odbočíte vpravo a po rovné vyšlapané stezce kolem kolejí se přesunete k podjezdu, kde seběhnete na úzkou asfaltku a vydáte se ulicí doleva. Mírné stoupání proti proudu říčky Jičínky si můžete zpestřit třeba hledáním nenápadného <b>sakrálního objektu</b> za plotem jedné ze zahrad nalevo. Jde o drobnou schránku s figurou Panny Marie stojící na tyči mezi tújemi. Brzy nato projdete chatovou periferii obce a zamíříte k lesu.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zvolna stoupající silnička lemuje koryto Jičínky plné kamenných <b>přehrážek</b>. První hrazenářské úpravy v zastavěné části Veřovic probíhaly v letech 1938-1946. Horní tok směrem na Padolí byl upravován až v roce 1968, kdy se zde zbudovaly kamenné lapače splavenin. Přehrážky slouží k zachycení hrubých splavenin, převážně štěrku či dřeva a zabraňují jejich transportu či akumulaci níže po proudu. Jejich konstrukce je tížná, vysoké jsou 3m a pod každou z nich se nachází vývar s předprahem, jenž tlumí energii vody přepadající přes přelivnou hranu při velkých průtocích. V tělese přehrážky naleznete tzv. okna, která slouží k odvodnění prostoru nad přehrážkou při běžných průtocích. Jakmile se okna ucpou splaveninami, musí dojít k jejich odtěžení. Úpravy tak řeší protierozní a protipovodňovou ochranu území, obyvatel a jejich majetku.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Nad okrajem obce potkáte první malé zastřešené odpočívadlo a po něm druhé větší, jež stojí u skladu dřeva poblíž hájenky. Opodál na stromě visí cedule <b>Veřovice, hájenka (505m)</b>. Místa znalí sportovci tu odbočují na neznačenou pěšinu k vrcholu Javorníka, zatímco žlutá turistická trasa pokračuje 1km do Padolí. Oranžové směrovky cyklotrasy ukazují 12,5km do Frenštátu či 11km do Hostašovic.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Mírné stoupání pomalu přechází do středního a cesta se zákazem vjezdu vstupuje plně do lesních hvozdů. Po nějakých 550m narazíte na další zajímavost. Jde o lokalitu Padolí, kde byl 9.7. 1935 dokončen studentský tábor pro 100 osob. Na Jičínce, pár metrů od něj, bylo navíc vytvořeno <b>přírodní koupaliště</b>, jehož hráz je dnes sice už trošku zchátralá, ale svoje kouzlo pořád má. Silnice pokračuje ještě chvili mírně do kopce k mostku, kde potkává rozcestník <b>Padolí (550m)</b>. Do cíle v sedle pod Kamenárkou zbývá poslední 1km. Kdo má cestu pouze na Velký Javorník, může využít i modré turistické značky o délce 2,5km, která jej tam zavede. Na vrchol míří i stávající asfaltka.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Žlutá značka uhýbá po pár metrech doprava pod cestu, krátce ji jakoby podchází, poté však přejde mostek přes Jičínku a začne zostra stoupat lesem proti svahu. Pěšina se smýká kostrbatým terénem, na první rovince se stáčí doprava a středním sklonem obchází střechu jakési chaty u potoka. Následuje druhý ostrý stoupák, křížení s úboční asfaltkou a středně stoupající travnatá svážnice. V tuto chvíli vám zbývá do cíle už jen necelých 300m.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Poslední úsek trasy je díky nízkému porostu zároveň nejvýhledovější, takže se těšte na vršek Kamenárky (862m) či přes stromy prosvítající Dlouhou (859m). Hlavně se však postupně objevuje dominantní Velký Javorník (917m) s vyčnívající špičkou tamní rozhledny. Od finálního rozcestníku <b>Pod Kamenárkou (655m)</b> pak spatříte ještě oblouček Malého Javorníku (838m) či Kyčeru (875m). Za sebou máte nyní 3,5km a před sebou výběr – buď pokračovat po červené 0,5km k prameni Jičínky, 3km na Velký Javorník, nebo 13km do Hostašovic. Je to jen na vás.</p> </font></div>
Aktuálnost k 04/2019
