<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Kotař, tur. ch. (795m) – Morávka, ch. České srdce (453m) – Morávka, střed, BUS (450m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Rozsochatý horský celek s nejvyšším bodem Ropice charakterizuje množství turistických chat, mezi nimiž lze všelikými způsoby putovat a užívat si ne příliš náročnou turistiku. U jedné z chat začíná 3km dlouhá modrá sestupovka, která vás po vykonané túře elegantně vrátí do údolí a ještě vám cestou nabídne několik výhledů. Šotolinová stezka slouží pro příjezd terénních aut na chatu, sjízdná je i pro horská kola, ale velký provoz tu nečekejte.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Uprostřed hřebene mezi Prašivou a Ropicí stojí v sedle pod vrškem Lipí (902m) turistická <b>chata Na Kotaři</b>. Jako první se o stavbu chaty v této lokalitě zajímal na přelomu 19./20.stol. německý turistický spolek Beskidenverein prostřednictvím své sekce v Ratiboři. K realizaci však nikdy nedošlo. Hospodu pro horaly z okolních chalup tu postavil teprve František Pavlas z Morávky č.p. 31. O hostinskou koncesi pro svou útulnu č.p. 537 si zažádal 13.7. 1921, vyhověno mu bylo o rok později, jenže 24.9. 1927, po pouhých 5 letech provozu, lehnul jeho podnik náhle popelem. Pavlas proto roku 1929 startuje výstavbu nového objektu podle projektu frýdeckého zednického mistra Richarda Zedníčka. Ten pak 22.9. 1930 prodává manželům Marii a Hynkovi Gřundělovým z Malého Lipového č.p. 39. Jelikož i tato útulna 9.8. 1934 po zásahu bleskem shořela, pouští se bývalý ostravský havíř Gřunděl do výstavby zcela nového dřevěného objektu podle plánů architekta Bohuslava Bártka z Frýdku. Gřundělova chata byla zkolaudována 8.7. 1936 a bez výraznějších stavebních změn stojí na svém místě dodnes. Uvnitř se nachází celkem 32 lůžek v 6 pokojích, společné sociální zařízení v patře, jídelna a venkovní posezení. Z terasy se otevírá krásný výhled na Lysou horu (1323m), kus podkovy Travného (1203m) i vršík Obora (709m) při jeho úpatí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Na travnatém plácku před chatou, jenž je pouhým fragmentem dříve rozsáhlé horské pastviny, stojí tyčový rozcestník <b>Kotař, tur. ch. (795m)</b>. Červená hřebenová trasa odtud vede 3,5km na severozápad k chatě Prašivá, 2km na jihovýchod k chatě Ropička či 12,5km k chatě na Slavíči. Po modré značce byste sestoupili 5km do Komorní Lhotky nebo 2,5km na Morávku k chatě České srdce.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Vaše modrá trasa míří nejdřív zvolna proti úpatí zalesněného Lipího, po pár krocích však odbočí doprava na stezku, která slouží také jako příjezd pro terénní auta. Mírně zvlněným úbočím překonáte asi 600m dlouhý úsek nad údolím Malého Lipového potoka. Zarůstajícími průseky lze stále ještě občas zahlédnout okolní horské masivy Travný (1203m), Lysou horu (1323m) s výrazně předsunutou rozsochou Malchoru (1219m), Kykulky (996m) a Kyčery (906m), část Ondřejníku se sedlem u chaty a vršek Ondřejník (890m) či samotnou Prašivou (843m) s předvrcholem Malá Prašivá (707m). Že už jste překonali údolí, poznáte snadno podle toho, že se nad vámi nezvedá ostrý svah, ale jste znova na hřebeni a scházíte zvolna dolů. Nejedná se však o hlavní hřeben, nýbrž o boční rameno Lipího.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zakrátko se objevíte na křížení stezky s vrstevnicovou silničkou, odkud získáte docela pěkný výhled na hlavní horský hřeben. Nad širokým obloukem údolí Velkého Lipového potoka se zvedají svahy nevýrazných hřebenových vrcholků s dominantním Velkým Lipovým (999m) uprostřed, za nímž se přikrčuje vrchlík Ropice (1083m). Směrem doleva k vám spatřujete obliny Příslop (946m), Ropička (918m) i kousek úbočí Lipího (902m). Směrem doprava spadá hřbet Velkého Lipového na Kyčeru u Morávky (834m) a za ní se naznačuje bok Slavíče (1055m). Rozcestí projdete rovně a vzápětí zahájíte střední klesání. Zalesnění hory místy řídne, takže se párkrát rozhlédnete směrem k masivům Lysé hory a Travného, do údolí Morávky, na okolní vršky Mituří (859m), Kyčeru u Morávky i Velký Lipový.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Nato přijde krátká rovinka při kótě 601m a rychlý sešup na vyhlídkové místo zvané Vyhlídka nad jízdárnou. Jde o louku s výhledem na Travný a Lysou horu, kde byla v rámci projektu Naučná stezka Prašivá umístěna panoramatická mapa s podrobnými popisky. Široká šotolinová stezka poté sbíhá středním sklonem přes ostrou serpentýnu na periferii Morávky, kde naráží na pension s hospůdkou Jízdárna. Z této lokality máte opět možnost pohlédnout nahoru na Velký Lipový, Příslop a Ropičku. Mimochodem <b>Jízdárna</b> býval před rekonstrukcí obyčejný hospodářský statek, jehož předchozí majitel Antonín Bystřičan zásoboval v letech 1955-1965 jednou týdně koňským povozem turistickou chatu Na Kotaři potravinami, pivem a limonádou.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Modré značky u Jízdárny mizí, což vás může svádět k pokračování rovně po stezce. I tamtudy se dá sice jít, ovšem správně byste měli odbočit na terasu Jízdárny a ve dvoře navázat na příjezdovou komunikaci. Úzká asfaltka s výhledem na úpatí Travného klesá středním tempem mezi první domy, kde potkává rozcestník <b>Morávka, ch. České srdce (453m)</b>. Do cíle zbývá už jen 0,5km, jenž máte společný se zelenou značkou mířící 6,5km na Velký Travný, případně opačným směrem k 5,5km vzdálené chatě Ropička. Samotná chata České srdce, stojící hned vedle rozcestníku, bývala levným pensionem s restaurací. Posledních pár let je ale zavřená.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Trasa vás nyní vede rovinnatým údolím řeky Morávky, kterou také v určitém okamžiku přejdete po mostě. Poslední výhledy směřují přes stromy zpátky ke Kyčeře u Morávky (834m), na Slavíč (1055m) a na Travný (1203m). No a jakmile dorazíte k hlavní silnici, při pohledu doleva na autobusovou zastávku spatříte už i finální ukazatel <b>Morávka, střed, BUS (450m)</b> s pokračováním zelené značky 6km na Travný.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Typicky horská obec <b>Morávka</b> leží na horním toku stejnojmenné řeky, skládá se ze 16 částí a zaujímá největší katastr ze všech obcí v Beskydech. Vznikla pod vedením hraběcího rodu Bruntálských z Vrbna kolem roku 1615, kdy toto území osídlovali pastevci se stády ovcí a koz. Prvním písemnou zmínkou o obci je urbář Frýdeckého panství z roku 1636, jímž přešla do rukou Oppersdorfů. Roku 1708 získala vesnici hrabata z Pražma a posledními šlechtickými vládci Morávky byli jakožto majitelé celého těšínského knížectví v letech 1797-1918 Habsburkové. Horský terén předurčil i charakter zaměstnání velké části obyvatel osad, kteří se živili pasekářstvím, salašnictvím a těžbou dřeva k výrobě dřevěného uhlí. Prvním velkým ohrožením integrity byl polský zábor v roce 1938, kdy se jen díky úsilí českých vyjednavačů podařilo zachránit oproti původní představě Poláků alespoň větší část území obce. Následujích 6 let nacistické okupace pak tvoří nejtragičtější kapitolu v historii Morávky, která se kvůli své poloze stala významným místem na mapě českého odboje (převaděčství, podpora partyzánů) a řada jejích obyvatel za to zaplatila životem či podlomeným zdravím v důsledku věznění. Druhý velký zásah zažila obec při stavbě přehrady (1964), kdy byla část vsi zatopena a mnoho lidí vysídleno. Dnes patří Morávka k vyhledávaným výletním místům. V katastru obce se nachází 2 přírodní rezervace, 1 přírodní památka, několik památkově chráněných stromů a 3 naučné stezky. Dochované stavební památky jsou dokladem vztahu místních obyvatel ke křesťanským hodnotám – téměř každé údolí ukrývá nějaký ten kamenný či dřevěný kříž nebo aspoň obrázek s náboženskou tématikou. 2.sv. válku zde připomíná několik památníků a pamětních desek. Významnou událostí byl i dopad meteoritu Morávka dne 6.5. 2000.</p> </font></div>
Aktuálnost k 10/2018
