<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Horní Lomná, koup., BUS (580m) – Přelač, BUS (681m) – Muřinkový vrch, kaple (940m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Nejkratší cesta ke kapli pod Muřinkovým vrchem z české strany státní hranice vede údolím Přelače a dál ostře stoupá lesem po úbočí hory. Není dlouhá, měří jen 3,5km, zato vám dá ve své druhé polovině slušně zabrat. Popisovaná žlutá trasa má jasný cíl, a to dostat vás bez okolků nahoru, aniž by vás cestou zdržovala významnými výhledy. V cíli vás ale odměnou čeká kromě známé poutní kaple ještě pramen pitné vody, slušný výhled na výseč Beskyd a lavičky zvoucí k odpočinku.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">První listinná zmínka o obci <b>Horní Lomná</b> pochází z roku 1596, kdy těšínský kníže Adam Václav přiznává jablunkovským měšťanům právo na pastviny v údolí Lomné. Kolem roku 1690 se tu dolovala železná ruda. Jako obec byla Lomná oficiálně ustanovena kolem roku 1730. Prvními osadníky se stali obyvatelé okolních obcí (Písek, Bukovec, Střítež, Smilovice). Největšího hospodářského rozkvětu dosáhla Lomná v polovině 18.stol. v souvislosti s rozvojem karpatského pastýřství, kdy na místě bývalých salaší a zimovisk vznikají celá horská hospodářství s pasoucími se stády hovězího dobytka. S vybudováním cesty do Jablunkova se místním otevřela nová perspektiva v oblasti těžby dřeva pro nedaleký hutní průmysl. K roku 1843 bylo v obci evidováno již 58 usedlostí s 815 obyvateli, což je víc než 2x tolik co dnes. Většina Lomňanů se živila zemědělstvím či námezdní prací v lese. Horské svahy však byly kamenité, chudé na úrodu, daly se tu pěstovat akorát brambory, zelí a oves. Z méně hodnotného dřeva se v obci vyráběl potaš (lidově salajka), produkt užívaný ve sklářském, chemickém a mydlářském průmyslu. První škola v obci vznikla roku 1870 ve staré budově, sloužící dříve pohraniční stráži a později k ustájení dobytka. První zděnou školu s věžičkou postavili občané až v roce 1888, pro malý počet žáků byla ale k 29.6. 2001 zrušena. V roce 1900 se obec rozdělila na Horní a Dolní Lomnou. Mezi světovými válkami začali do údolí Lomné proudit první turisté, což vedlo k budování nových turistických chat, podnikových rekreačních středisek, v roce 1954 zavedla obec elektrické pouliční osvětlení a od roku 1966 jezdí do obce i autobusová linka. Mezi lety 1975-1989 byla Horní Lomná součástí města Jablunkov, nyní je však opět samostatná. Obec se může chlubit několika významnými přírodními rezervacemi, z nichž nejcennější je prales Mionší. Nejvýznamnější kulturně-historické památky byste našli shromážděné v centru obce. Jsou jimi „zázračný“ kříž z roku 1833, u něhož se ve svátky Nalezení a Povýšení Svatého Kříže konají poutě, dále kostel Povýšení Sv. Kříže z roku 1896, „zázračný“ pramen, umělá lurdská jeskyně z roku 1970 a křížová cesta z roku 1995.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Žlutá trasa pod Muřinkový vrch začíná na točně s rozcestníkem <b>Horní Lomná, koup, BUS (580m)</b>, odkud vede také zelená pod Malý Polom (5km) nebo žlutá na Lačnov (3km). K nejbližšímu ukazateli v údolí potoka Přelač je to 1,5km daleko. A protože Přelač ústí do říčky Lomné jen pár metrů od točny, vydejte se rovinkou k nejbližšímu mostu a silnicí pokračujte proti jeho proudu.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Mírným stoupáním dorazíte na Dolní Přelač, nato stoupání přejde do střídavého mírného až středního sklonu a potkává krátce po sobě upravené prameny Přelač a Na Přelači. Zatímco dlouhý horský hřbet po levé straně cesty má příkré zalesněné svahy, svahy vpravo jsou trošku mírnější, travnaté, slunné a obydlené. Krajina se nemění dokonce ani na Horním Přelači, kde se nachází autobusová točna s rozcestníkem <b>Přelač, BUS (681m)</b>, odpočívadlem a informační tabulí Lesů ČR. Ta pojednává o <b>potoce Přelač</b>, který pramení v oblasti pod Velkým Polomem v nadmořské výšce asi 960m a je charakteristickou horskou bystřinou s vysokým podélným spádem, rozkolísanými průtoky v průběhu roku a většinou rychlým průběhem povodní. Z důvodu ochrany před povodní s důrazem na ochranu souběžně jdoucí komunikace realizovaly Lesy ČR na potoce Přelač různá hrazení, jež kvůli poškozením ještě mezi lety 2008-2009 opravily a doplnily.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Žlutá značka pokračuje 2km na Muřinkový vrch, po silnici přitom zdolá už jen asi 600m gradujícího charakteru, načež vystoupí nad osadu Přelač a poprvé se pohrouží do lesa. Začíná šlakovité stoupání napříč úbočí Muřinkového vrchu (978m). Širokou lesní stezku narušuje kamení i kořenový systém stromů, zakrátko však dorazíte na světlinu a když popojdete na vedlejší louku, naskytne se vám výhled na horní partie Přelače a část stejnojmenného areálu Ski Klubu Karviná. Lyžařské terény jsou situovány na severovýchodním svahu, jehož členitost umožňuje vyžití všem typům lyžařům od začátečníků po závodníky. Zahrnují 2 sjezdovky s 3 vleky o délkách 670m, 400m a 150m.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Ostré stoupání pokračuje. Uprostřed lesa překonáte vrstevnicovou cestu, jen abyste nastoupili do dalšího svahu, naštěstí stezka se postupně již vůči úbočí zešikmuje. V polovině výstupu kříží žlutá trasa druhou zpevněnou lesní cestu, kde se sice musíte znova škrábat do příkrého břehu, nicméně pak už pěšina stoupá jen středně a víceméně se srovnává s vrstevnicí. Brzy poznáte, že se blížíte k cíli.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Poslední úsek turistické stezky charakterizují částečné výhledy na protilehlý Velký Polom (1067m), který je nejvyšším bodem česko-slovenského hraničního hřebene v pásmu Moravskoslezských Beskyd. Jeho zalesněná křivka předvádí spád terénu z vrcholu do bočního horského výběžku, jenž se podílí na morfologii údolí Přelače. Ostatně trychtýřovité údolíčko pod vámi je právě pramenná oblast Přelače.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">A zatímco vy se rozhlížíte po okolí, zúžená pěšina se přizpůsobila hlavnímu hřebeni, takže jen mírně stoupá lesním porostem, když tu náhle vychází na širokém prostranství v sedle pod Muřinkovým vrchem. Jde o oblíbené výletní místo Čechů i Slováků, čemuž nasvědčuje množství laviček, všelijaké informační panely, kadibudky v lese a zejména kamenná poutní <b>kaple Blahoslavenej Panny Márie Ustavičnej pomoci</b>. O malé kapli pseudorománského stylu pod Muřinkovým vrchem se toho nejvíce dozvíte právě ze zdejší info tabule: Původně nad <b>pramenem Na Muřinkovém vrchu</b> stála jen dřevěná kaple s dřevěným obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Začátkem 20.stol. ji postavila rodina Klusova ze slovenské osady Klin. K této kapli se mezi lety 1930-1932 přicházeli modlit i olomoucký advokát JUDr. Vladimír Nárožný s manželkou Josefínou a jejich téměř slepou dcerou. Traduje se, že ledva se dcera napila vody ze studánky, její zrak se natolik zlepšil, že už nemusela používat lupu. Na znamení vděčnosti dal pak JUDr. Nárožný postavit u pramene v nákladu asi 30 tisíc Korun kapli. Dokonce vytvořil fond na její udržování ve výši 1500 Korun a 500 Korun dal za odměnu zvoníkovi, který byl povinen vždy v poledne odzvonit „Anděl Páně“. Architektonický projekt kaple zpracoval Tomáš Šipka z Olomouce. Po schválení farním úřadem v Turzovce a Biskupským úřadem v Nitře zrealizoval stavbu stavitel Václavík z Mostů u Jablunkova. Kaple byla vysvěcena roku 1933. Na svátek sv. Petra a Pavla se tu koná pouť, na níž se schází sousedé z obou stran hranice. Počátkem 50.let 20.stol. byly sice poutě a konání mší zakázané, o kapli se však dál staraly Zuzana Jopková, Kristína Cudráková, Mária Ramšová a zbožné rodiny z moravské strany hranice. O rekonstrukci kaple se v roce 1978 zasloužil Antonín Szotkowski z Dolní Lomné s přáteli. Později na opravy přispěla i rodina Márie Ramšové z Klokočova. První obnovená pouť se pod Muřinkovým vrchem konala 30.7. 1991 zásluhou Veroniky Klimekové z Olešné. Od té doby se poutě konají pravidelně a mše svaté slouží faráři z Klokočova. Udržování kapličky měl v letech 1990-2014 na starosti Obecní úřad v Olešné, od 1.7. 2015 pak nově vzniklá samostatná farnost Podvysoká. O obnovu okolí kaple se v roce 2018 zasloužil starosta Štefan Cudrák. Oplocení areálu a rekonstrukci vodního zdroje bezplatně vykonal kameník Ján Kramarčík z Olešné s rodinou, kovovou plastiku s názvem Kľúč ku šťastiu vytvořil Ing. Stanislav Mikovčák z Čadce.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Od kaple se otevírá výhled, pomalu zarůstající stromy. V čele spatříte Velkou Polanu (893m), za ní Kozubovou (981m) a vzadu dlouhý rovný hřbet s nejvyšším bodem Ostrý (1044m). V sedle se nachází také turistický ukazatel <b>Muřinkový vrch, kaple (940m)</b> s červenými směrovkami vlevo na Bílý kříž (12km) či vpravo na Velký Polom (3km). Žlutá značka z Horní Lomné tady po 3,5km končí.</p> </font></div>
Aktuálnost k 09/2021
