<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Pod chatou Čantoryjí (865m) – Velká Čantoryje, tur. ch. (931m) – Velká Čantoryje, vrchol (994m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>1,5km dlouhý úsek trasy na vrchol Velké Čantoryje už mnohokráte změnit svou barvu a nyní je žlutý. Tvoří jej široká frekventovaná cesta, u níž stojí několik českých i polských turistických chat a na konci rozhledna s krásným kruhovým výhledem.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Počátek trasy se nachází v úbočí čantoryjského masivu, v lese u rozcestníku <b>Pod chatou Čantoryjí (865m)</b>, kudy prochází červená páteřní trasa z Třince (13km) do Nýdku (4km). Žluté šipky ukazují 0,7km k chatě na hraničním hřebeni.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Navigačně nejsnazší je vydat se po široké zpevněné cestě do kopce. Značka totiž vede paralelně i ušlapanými zkratkami mezi ohyby cesty. Cesta se po chvíli dělí a tento bod je také zajímavý co do výhledů. Je vidět velký kus protějšího hraničního hřebene Čantoryje přes Beskydské sedlo (680m), Velký Sošov (886m), Mionší (745m), hřeben Loučky (835m) a nějaké kratší rozsochy spadající ku Jablunkovu. Zároveň tu narazíte na první info panel <b>Rytířské stezky</b>, což je defakto naučná stezka řešící místní zajímavosti v českém a polském jazyce. Rytířská se jí říká proto, že ve Velké Čantoryji podle pověsti sídlí rytířské vojsko, podobně jako je tomu u Blaníku. Říká se, že kdysi o velikonočních svátcích se před kovárnou zjevil rytíř v lesklé zbroji a požádal kováře o vyrobení 300 kalených podkov za 3 dny. Závdavkem mu dal váček stříbrňáků a tak se dal kovář do práce, aby to stihnul. Podařilo se. Za 3 dny se záhadný rytíř objevil znova, naložil podkovy na koně a oba vyjeli vzhůru do hory. Najednou se ocitli před velkým otvorem ve skále a za chvíli už stáli na nádvoří uvnitř jeskyně. Teprve tam se kovář dozvěděl, že bude muset okovat 300 koní slezských rytířů, kteří jako národní vojsko čekají v nitru Čantoryje, aby pomohli Slezsku, až mu bude nejhůře. Celý rok kovář měřil podkovy, vypaloval rohovinu kopyt a přitloukal podkováky. Když bylo hotovo, rytíř jej pochválil a odměnil pytlem lehkým jako pápěří. Kovář si pomyslel, že je to nějak málo za takovou dřinu, ale vzal pytel na záda a vyšel z jeskyně. Otvor ve skále za ním okamžitě zmizel. Teprve doma, když vysypal obsah měchu na stůl, zjistil, jak bohatě se mu rytíř odměnil – dostal zlaťáky i stříbrňáky.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zpevněná cesta docela výrazně stoupá až na hřeben hory, kde stojí český tyčový ukazatel <b>Velká Čantoryje, tur. ch. (931m)</b> s podtitulem: „Nejvyšší vrchol Slezských Beskyd na území ČR s rozhlednou“ a věčně rozestavěná <b>turistická chata Čantoryja</b> z roku 1904, zřízená polským turistickým svazem. Chata se nachází přímo na hranici s Polskem a opodál ní stojí i chata polská s vlastním rozcestníkem. Kdybyste ušli po černé značce asi 700m směrem na Malou Čantoryji, dojdete na vršek s krásným výhledem přímo na ni, na lanovku Poniwiec, údolí řeky Wisły s městem Ustroń a na část protějšího hřebene Równica (884m). Přímo od chaty Čantoryje se žádné výhledy neotevírají, mezi stromy je jen trošku vidět vršek rozhledny. K ní vede 0,8km dlouhá hřebenovka s malým převýšením.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hřebenová cesta v koridoru lesa je ušlapaná doširoka jako dálnice. Zprvu stoupá mírně, pak středně. Dříve hustý les pomalu podléhá těžbě, takže se najednou zhruba v půlce úseku prosvětlí a vy shlédnete panorama Moravskoslezských Beskyd. Do popředí vystupuje Kozubová (981m), Velká Kykula (811m) a Ostrý (1044m), a za nimi se táhne hradba páteřního hřebene s Malým Polomem (1061m) přímo uprostřed za Kozubovou. Snadno jej poznáte podle charakteristické vystouplé čupřiny stromů na drobné sousední tisícovce Nad Kršlí (1002m). Nalevo od nich rozpoznáte dolík sedla pod Čuboňovem, Burkův vrch (1032m), masivní Velký Polom (1067m) a zbytek česko-slovenského, dokonce Girovou (840m) a v popředí výstupky horského ramene Loučky (835m) s Filipkou (771m). Někde v dálce tam pak prosvítají slovenské Javorníky. Napravo od Malého Polomu nabírá hřeben rovinku v podobě Smrčiny (1015m) a za vrškem Ropice (1083m) se skví Lysá hora (1323m), nejvyšší vrchol Beskyd.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Plochému, na kámen vydupanému vrcholu Velké Čantoryje (995m) vévodí železná konstrukce české rozhledny a dřevěný občerstvovací srub s částečně zastřešeným posezením. Poláci mají na své straně hranice také jeden bufet s posezením. Výstavba <b>rozhledny</b> probíhala na nejvyšší hoře Slezských Beskyd od července do října 2002. Investory stavby se stali Jan a Jiří Lubojačtí, projektantem byl Ing. Vladimír Müller ze společnosti INPRO Frýdek-Místek a výroby se už v roce 2001 ujala skupina strojírenské výroby Třineckých železáren, která připravila 37,171 tun těžkou ocelovou pozinkovanou konstrukci, jež se pak na místě sestavila. Rozhledna má 5 podlaží, z nichž to nejvyšší je 21,42m vysoko nad zemí a vede k němu 118 schodů. Celková výška rozhledny je 29m a vleze se do ní 170 osob. Slavnostního otevření se ujal kapitán třineckých hokejistů Richard Král dne 23.11. 2002. Vzhledem k tomu, že vrchol Čantoryje obrůstají stromy, je rozhledna jedinou možností, jak odtud něco vidět. Za pár korun tak při dobrém počasí shlédnete velký kus Polska s blízkým městem Ustroń, pohoří Beskid Sląski, Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru či Tatry.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Velká Čantoryje je navštěvována ve velké míře turisty z Polska. Hlavní zásluhu na tom má lanovka z roku 1967, která vyváží turisty z polského lázeňského města Ustroň až pod vrchol hory. Podobný projekt proto připravují i radní z Nýdku, kteří chtějí za 150mil.Kč vybudovat lanovku na Čantoryji z české strany. Turistický rozcestník <b>Velká Čantoryje, vrchol (994m)</b> s podtextem „nejvyšší vrchol Slezských Beskyd s rozhlednou. Pověsti o spících rytířích.“ najdete přímo pod rozhlednou. Žlutá šipka ukazuje 1,5km nazpět pod chatu Čantoryji, červená zase 9,5km po státní hranici k chatě na Velkém Stožku. Že tu spolu české a polské turistické spolky moc nespolupracují, jen dosvědčuje absence navigací pro polské trasy. Přitom přímo z vrcholu vede kolem lanovky do Ustrońe také jedna červená trasa dlouhá 1 hod., dále modrá do centra Ustrońe dlouhá 2 hod. a černá značka vás povede 50 min. po hřebeni na výhledovou Małou Czantoryji.</p> </font></div>
Aktuálnost k 10/2017
