<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Hostýn, pod valy (656m) – Hostýn, BUS (690m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Půlkilometrová žlutá trasa na Hostýn nevyžaduje dlouhý popis, neboť na ní ani nestihne něco proběhnout. Celá vede lesem a až na jejím konci potkáte něco zajímavého, tedy významnou poutní baziliku a celý její přilehlý památkový komplex.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Lesnatým úbočím hory Hostýn (735m), známé též jako Svatý Hostýn, prochází modrá turistická značka z Bystřice p.H. (5km) na Skalný (2km) a na ni při rozcestí <b>Hostýn, pod valy (656m)</b> navazuje žlutá značka na Hostýn. Směrovka sice uvádí délku 0,5km, ve skutečnosti však měří jen něco málo přes 300m. Široká ušlapaná přírodní stezka míří od rozcestníku na severovýchod, středně vzhůru proti kopci. Kvůli okolnímu lesnímu porostu se z ní bohužel žádné výhledy nenaskýtají.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Za polovinou cesty se povrch stezky mění na asfaltový. Nalevo prosvítá restaurace Ovčárna, napravo se postupně rýsuje točna autobusů a příjezdová komunikace. Pak už jen pár kroků popojdete a ocitnete se na úzké asfaltce přetínající dlouhé schodiště. Zde se také nachází rozcestník <b>Hostýn, BUS (690m)</b> pro červenou turistickou značku. Vpravo byste po silnici a prudce svahem sestoupali do Chvalčova (2km), vlevo můžete sejít k vodní kapli nebo k vlaku do Bystřice p.H. (4km).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Monumentální hostýnské <b>schodiště</b> s 250 pískovcovými stupni z nedalekého lomu je dlouhé 242m a příčné cesty jej rozdělují na 3 části. Nejužší stupně o šířce 5-6m naleznete dole u Vodní kaple, směrem nahoru se rozšiřují na 7-8m. Horní část schodiště tvoří 29 stupňů širokých 12,5m z tvrdé slezské žuly, kamenné zábradlí s balustrádou a terasa. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na jejich stavbě a také na rekonstrukci v roce 2000. Výstavba schodiště započala roku 1909 a trvala necelý rok. Otevření a slavnostní svěcení proběhlo 12.9. 1910. Kolem schodiště stojí dřevěné prodejní stánky z roku 1904, postavené podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Jejich rozmístění mělo znázorňovat rozevřenou kytici, v jejímž centru je bazilika. Zmiňovaná <b>Vodní kaple</b> se nachází na spodním konci schodiště. Kapli s oltářem u vodního pramene (údajně zázračného) nechal kolem roku 1658 postavit hrabě Jan z Rottalu. Její interiér dříve zdobily malby vodních zřídel, během staletí však prodělala řadu oprav a při té poslední v ní byla umístěna nová socha Panny Marie Svatohostýnské.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Na horním konci schodiště, od rozcestníku dobře patrný, stojí nejvýznamnější objekt na Hostýně, jímž je poutní <b>bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie</b>. Postavena byla na základech prastaré a mnohokrát zvětšované kaple. První hostýnskou kapli pořídili nejspíše havíři, dolující v Hostýnských vrších od roku 1544 železo a stříbro. Předmětem jejich úcty byl obraz Matky Boží Ochranitelky, který však roku 1620 spálil nenávistný Václav Bítovský, pán na Holešově. Kaple se ve své podobě zachovala až do roku 1658, kdy byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena. Současný velkolepý barokní chrám vybudoval majitel bystřičského panství František Antonín z Rottalu, patrně podle projektu kroměřížského biskupského architekta italského původu Ignáce Josefa Cyraniho von Bolleshause. Stavbu samotnou realizoval mezi lety 1721-1748 stavitel Tomáš Šturm a vysvěcena byla olomouckým biskupem knížetem Ferdinandem Juliem Troyerem z Troyersteinu. Pouhých 39 let nato (1787) však císař Josef II. vydal nařízení, aby se chrám z důvodu přebytečnosti zrušil. Bazilika byla odsvěcena, zbavena svého vnitřního zařízení, snesena byla i střecha s krovem a spolu s ostatními budovami na Hostýně byl chrám zanechán napospas drsným povětrnostním podmínkám, až se z něj během století stala nakonec ruina. Zájem lidu na obnovení kostela byl ovšem velký. S příchodem jezuitů započaly na Hostýně důkladné opravy všech budov včetně baziliky, aby se 15.8. 1891 mohlo přistoupit k jejímu slavnostnímu vysvěcení brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní stavba elipsovitého půdorysu s odsazeným kněžištěm. K presbytáři na bocích přiléhají čtyřboké sakristie s oratořemi v patře. Hlavní loď je oválná, se západní vstupní částí, k níž se po stranách přimykají nakoso postavené hranolovité věže s jehanovitými čtyřbokými kopulemi. Okna chrámu mají segmentové záklenky, v kopule nese okna oválná. Omítnuté vstupní průčelí člení toskánské pilastry nesoucí římsové kladí. Mohutná helmice kryje nejen kupoli, ale vlastně i celý kostel. Konkávně prohnutou plochu západního průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony z roku 1912 od pražského mozaikáře Viktora Foerstra. Má plochu 26 m2 a je složena z 260 tisíc speciálních sklíček dovezených z Itálie. Pod ní stojí jednoduchý kamenný portál, jehož jedinou výzdobou jsou dvě voluty otevřeného štítu nad římsou. Portál se segmentovým záklenkem uzavírají masivní hlavní vstupní vrata do kostela, zhotovená v roce 1933 v Hradci Králové. Jsou ozdobena 6 bronzovými čtvercovými poli s monogramy IHS a MARIA a 4 reliéfy českých světců (Václava, Vojtěcha, Ludmily a Hedviky), zhotovené brněnským sochařem Josefem Axmannem roku 1935. Vnitřní oválný prostor chrámové lodi odděluje od kupole mohutná římsa. Patu klenby vyznačuje průběžné římsové kladí nesené toskánskými pilastry, které oddělují mělké boční kaple, zaklenuté příčně valenými klenbami. V arkádě vstupní západní části je hudební kruchta, podklenutá stlačenou valenou klenbou s výsečemi. Kněžiště je zaklenuto valeně mělkou konchou s výsečí. Od oválu lodi je dělí zúžený pás vítězného oblouku. Sakristie ukončují placky mezi pasy, oratoře jsou plochostropé. Interiér svou prosvětleností (7 okenních otvorů nad kaplemi, osmý nad presbytářem byl dodatečně zazděn), jednoduchostí a střídmou rytmizací obvodových kaplí je již klasicistický, s původně bílými stěnami. Původní Rottalovská barokní výzdoba a zařízení bylo rozvezeno do okolních kostelů nebo zničeno. Dnešní zařízení, převážně v duchu historického romantizmu, pochází z poslední rekonstrukce kostela. Původní přenosný hlavní oltář a otáčivý svatostánek z roku 1845, pod nímž na dřevěných podstavcích klečeli 2 andělé, se po zavedení stálé duchovní správy a zvýšeného počtu komunikantů stal nedostatečným, byl proto přenesen do opravené Sarkandrovky a nahrazen stabilním oltářem z pískovce, vytěženým z nedalekých Obřan. Před jeho svěcením (5.8. 1891) byly do 5 vysekaných otvorů vloženy ostatky sv. Václava, Kateřiny, Markéty, Longina a Jana Sarkandera. Nynější hlavní oltář tvoří menza s bronzovým tabernáklem z roku 1935, završeným drobnou plastikou Krista na kříži od nejvýznamnějšího českého sochaře své doby, Josefa Václava Myslbeka. Po bocích stojí adorující dvojice bronzových andělů od Čeňka Vosmíka z roku 1935. Pod sloupovým baldachýnem z roku 1844, místo obvyklého oltářního obrazu, je přímo na stěně upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem a pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů pod Hostýnem z roku 1845, obé z dílny sochaře Benedikta Edeleho. Vzácné umělecké korunky Marie i Ježíška zhotovil v roce 1912 architekt Josef Fanta, profesor na ČVUT v Praze. Vedle oltáře jsou na samostatných podstavcích umístěny anonymní sochy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1844. Původní hlavní oltář i kazatelnu pořídil pro Hostýn rajhradský benediktin Řehoř Wolny v roce 1844, jemuž jako vzor posloužil barokní hlavní oltář z biskupské katedrály v Brně. Ve 4 kaplích po obvodu chrámové lodi se nachází vybavení z doby obnovy chrámu, tj. z poloviny 19.stol. V kapli sv. Josefa (vlevo) visí oltářní obraz Sen sv. Josefa (Jan Zapletal 1846), v kapli sv. Valentýna (vpravo) obraz Sv. Valentýn uzdravuje nemocné (Leopold Wentruba z Kroměříže 1845). Vzadu vlevo kaple zasvěcená sv. Anně s oltářním obrazem sv. Anna s Pannou Marií a sv. Jáchymem (Jan Prachař ze Šternberka), v kapli sv. Šebestiána vpravo umístěn obraz Umučení sv. Šebestiána (od neznámého autora 40.let). U severního bočního vchodu je oltář Božského srdce Páně, pod jehož sochou se nachází reliéfní obraz sv. Františka z Assisi, u protějšího bočního východu je oltář sv. Ignáce z Loyoly, jehož mramorový relief je umístěn pod sochou Panny Marie Lurdské. Oba oltáře pocházejí z dílny kroměřížského sochaře Ferdinanda Neumanna. Původní Neusserovy varhany na hudebním kůru byly roku 1943 vyměněny za třímanuálové od J. Tučka, ty však byly roku 1953 v Krnově přestavěny na čtyřmanuálové a v letech 1999-2003 proběhla jejich generální rekonstrukce. Do dřevěného zábradlí parapetu hudební kruchty je zasazeno 5 figurálních reliéfů zpěváků a poutníků všech stavů od dětí až po starce, jež vytvořil Ambrož Špetík v roce 1955. Z původní rottalovské malířské výzdoby chrámu se nic nezachovalo. Při rekonstrukci v letech 1887-1891 byl chrám vyzdoben dle představ zdejšího pátera Cibulky, který chtěl všem návštěvníkům tohoto posvátného místa přiblížit co možná nejblíže historii, osudy a děje, jimiž se může tato hora pochlubit. Pozval proto malíře a restaurátora Jana Zapletala z Prahy a jezuitského bratra Obdržálka, kteří se zasloužili o veškeré nástěnné malby v bazilice. Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců a historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně jsou zachyceny i významné události, dobové oblečení či lidové kroje.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Mimochodem Hostýnská Madonna, zachycená na čelní mozaice baziliky, je ojedinělé ztvárnění Panny Marie, neboť malý Ježíš v jejím náručí metá dolů na zem blesky. Výjev symbolizuje (historicky nedoloženou) událost z roku 1241, kdy z Polska na Moravu přitáhla plenící tatarská armáda. Dobyli a zničili mnohá města i vesnice, lidé utíkali ze svých domovů a skrývali se v lesích či na kopcích, jež byly pro vojáky na koních špatně dostupné. Počátkem května nájezdníky doslova odplavili obyvatelé Štramberka a nyní před nimi ustupovali lidé na Hostýn, kde se opevnili ve starých keltských valech. Bylo však léto a trápil je nedostatek vody. Podle pověsti se proto modlili k Matce Boží za přímluvu. Onoho dne se náhle spustila prudká bouře. Na Hostýně vytrysknul pramen a blesky podpálili tatarské ležení pod horou, což je donutilo k ústupu. Stará ikonografie zobrazuje Pannu Marii Hostýnskou jako Marii Ochranitelku – v rozhrnutém plášti, pod nímž se ukrývá množství věřících. Tento obraz však spálil Václav Bítovský z Bítova v roce 1620. Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit pro hostýnskou kapli obraz nový. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii Vítěznou stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici p.H. V rámci mariánského kultu, který v zájmu protireformace propagovali Rottalové i další katolické rody, jež vlastnily bystřické panství v pobělohorském období, se hostýnská legenda rozšířila do obecného povědomí. Současnou podobu jí dal křižovník Jan František Beckovský, který spojil několik pověstí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Vlevo od baziliky můžete spatřit <b>kapli sv. Jana Sarkandera</b>. Majitel panství Jan z Rottalu, který dal kvůli zvýšenému počtu poutníků v roce 1658 rozšířil hostýnskou kapli, nechal zároveň po jejích obou stranách zbudovat dvě další otevřené kaple, avšak do současnosti se zachovala jen tato jedna. Jan z Rottalu a Jan Sarkander byli současníci, dokonce se možná i osobně znali. Sarkander byl holešovským farářem a těšil se ve svém okolí velké úctě. Po brutálním mučení od Václava Bítovského z Bítova, na něž 17.3. 1620 zemřel, mu byly jako mučedníku stavěny sochy a zasvěcovány církevní budovy, přestože jeho oficiální svatořečení proběhlo až v roce 1995. Oltářní obraz v kapli i nástěnné malby od Antonína Königa z Prahy přibližují život Jana Sarkandra. První obraz zachycuje mladého Jana, jak se v Olomouci roku 1596 zasvěcuje Panně Marii. Na druhém vede už jako farář poutníky na Hostýn. Třetí obraz zachycuje zpověď Ladislava Popela z Lobkovic, kvůli jejímuž nevyzrazení byl později Sarkander umučen. Poslední obraz je už oslavou Jana v nebi. Na stropě kaple je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří vštípili Slovanům křesťanství a na větvích lípy jsou jako její dobré ovoce zpodobněni někteří světci.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Kromě výše uvedených pamětihodností se dá na vrcholu Hostýna najít celý komplex církevních budov, ubytovna pro poutníky, dvě umělecky zpracované křížové cesty, malý hřbitov, pomníky, větrná elektrárna či kamenná rozhledna. Archeologové zde objevili také rozlehlé pravěké hradiště.</p> </font></div>
Aktuálnost k 07/2017
