<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Rožnov p. Radh. (378m) – Dolní Paseky (412m) – Úvěz, rozc. les. cest (700m) – Kamenárka (735m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Stoupající modrá trasa vás po pouhých 8km odvede nejpřímější cestou z centra Rožnova přes „venkovské“ Dolní Paseky na zalesněný hřeben Veřovických vrchů. Jinou funkci než tu navigační nemá, byť se i tady občas vynoří krátký výhled na nejbližší okolí. Nejvyšším bodem trasy je výrazný, avšak opomíjený vrch Kamenárky (862m). Lesní stezky jsou využitelné jak pro běžky, tak pro kola.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Město <b>Rožnov pod Radhoštěm</b> je poprvé zmiňováno 28.11. 1267 v listinném seznamu majetku či spíše poslední vůli svého zakladatele Bruna ze Schaumburku, olomouckého biskupa. Postaveno bylo doslova „na zelené louce“ na břehu Rožnovské Bečvy a až do začátku 19.stol. bylo celé dřevěné. K roku 1310 se datuje první zmínka o strážním hradu nad Rožnovem, který měl Moravu chránit před vpádem Uhrů, neboť tamní král Béla žil s Přemyslem Otakarem II. v nepřátelství a Rožnov byl tou dobou poslední osadou u hranic. Hrádek se postupně rozrůstal, jak měnil majitele, zánik mu však přinesl loupeživý rytíř Jan z Messenberka, kvůli němuž byl hrad roku 1539 na rozkaz císaře rozbořen. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19.stol. Za jejich vlády došlo k rozvoji sklářství a tkalcovství a vtiskli se také do městského znaku v podobě černého lva. Tkaním plátna a mušelínu byl Rožnov známý v celé rakouské monarchii, věhlas si získal valašským vyšíváním, ale též existencí papírny (1687) a pivovaru (1712). V roce 1796 si zdejších příznivých klimatických poměrů všiml brněnský lékař Dr. Kročák a poslal sem první 4 neduživce s prsní chorobou. Překvapivě dobrý výsledek a narůstající počet hostů dal podnět ke vzniku klimatických lázní (1820). Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Tou dobou stály na náměstí první 4 nízké zděné domy, první větší jednoposchoďový dům byl vystavěn teprve roku 1839. Po 2.sv. válce nastává rozmach výstavby i průmyslu, což roku 1960 ukončilo provoz lázní a jejich obnova již není kvůli změně klimatu možná. Největším tahákem Rožnova je rozsáhlé Valašské muzeum v přírodě, na náměstí kostel Všech svatých, pomník T.G. Masaryka a samozřejmě hradní zřícenina.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Barokní <b>kostel Všech svatých</b> je situován na dohled od počátku trasy. Na jeho místě stávala kostelní stavba už před rokem 1267. První popis objektu však pochází až z roku 1672, kdy tu stál malý dřevěný kostelík. Fara se v písemných pramenech zmiňuje k roku 1490. Současný zděný kostel byl budován v letech 1748-1752 a dochoval se v téměř nezměněné podobě. Jeho stavitel není znám, malby v interiéru s 5 oltáři provedl Gustav Boček ze Šternberka. Nad oltářem jsou v medailonu 3 andělé, zobrazující 3 hlavní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku. V dalších kruhových medailonech jsou v prostoru kněžiště a presbyteria podoby čtyř evangelistů. V kopuli je pak vyobrazena Poslední večeře Krista s apoštoly. První kostelní varhany byly instalovány roku 1751, po 1.sv. válce prošly větší opravou a v letech 1936 a 2000 byly vyměněny pokaždé za nový kus. Barokní jednolodní stavba je dlouhá 35m, široká 14m a vysoká 15m. Věž měří 30m. Ve věži byly v roce 1762 tři zvony a jeden z nich, umíráček, se dochoval až do dnešní doby. Ostatní zvony byly 3x zrekvírovány na válečné účely a až čtvrtá várka, opatřená po 2.sv. válce, zůstala dodnes. Při rekonstrukci báně se v roce 2007 našly 3 tubusy a měděná schránka s dokumenty a fotografiemi z let 1876-1909. Po rekonstrukci byly historické i současné materiály opět uloženy do tubusů a vloženy do makovice. Kolem chrámu se dříve rozprostíral hřbitov. V polovině 19.stol. byl hřbitov rozšířen a v jeho kamenné ohradní zdi byly vybudovány secesní kapličky křížové cesty podle návrhu místního stavitele A. Bayera. Kostel i s areálem bývalého hřbitova je chráněn státní památkovou péčí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Přijedete-li do Rožnova vlakem či autobusem, musíte na start této trasy nejprve asi o 500m popojít. Přejdete frekventovanou silnici z Rožnova do Valašského Meziříčí a kolem světelné křižovatky se dáte na most přes řeku Bečvu. Za ním již spatříte rozcestník <b>Rožnov p. Radh. (378m)</b>. Po červenozelené značce byste se mohli vydat 1,5km skrz lázeňský park k muzeu a dál tou či onou cestou na Radhošť, nebo po druhé červené cípem náměstí 7,5km do Valašské Bystřice, případně po modré okolo pivovaru 14,5km na Bystřičku. Jiná ramena modré a zelené turistické značky se nyní vydávají společně na Dolní Paseky, ačkoliv je zvláštní, že stejnou cestu odměřují každá jinou délkou. Vaše modrá udává 2,5km, zelená jen 2km. Skutečnosti se však více blíží údaj 2,5km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Značení vás nutí přejít silnici mimo přechod pro chodce a pokračovat ke světelné křižovatce. Přitom přemostíte <b>Rožnovskou Bečvu</b>, která pramení v úbočí Vysoké (1024m), jediné tisícovky Vsetínských vrchů. V tuto chvíli má za sebou už 23km. Po dalších 15km se její tok spojuje u Valašského Meziříčí s tokem Vsetínské Bečvy, načež se vlévá u Troubek do řeky Moravy, tvoří česko-slovenskou a částečně i slovensko-rakouskou hranici, pod Devínem se vlévá do Dunaje a významným místům se voda z Valašska nevyhýbá ani poté. Krátce vytyčuje slovensko-maďarskou hranici, protéká Budapeštěm, dotýká se chovatsko-srbské hranice, omývá Bělehrad, srbsko-rumunskou hranici, rumunsko-bulharskou hranici a obrovskou deltou ústí při rumunsko-ukrajinské hraniční čáře do Černého moře.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V dálce se vypínají tři zalesněné kopce – menší Chlácholov (556m), za ním Kyčera (875m) a stranou také Radhošť (1129m). Veřovické vrchy budete mít přímo před nosem za panelovým sídlištěm. Světelnou křižovatku přejdete rovně, po chodníku vyjdete mírným stoupáním rušnou ulici a vydáte se po hlavním tahu do městské části zvané Dolní Paseky. Téměř 2km pak budete mírně stoupat podél silnice, potkáte pár starých dřevěnic, ale též firmu Unipar, předního světového výrobce interiérových a aromatických svíček. O něco výše po značce minete kamenný <b>kříž</b> z roku 1871 a vzápětí před mostem přes Veřmiřovský potok narazíte na tyčový rozcestník <b>Dolní Paseky (412m)</b>. Zatímco zelená turistická značka odbočuje na lesní pěšinu a vydává se na 6,5km dlouhou pouť do sedla Malý Javorník, modrá značka se ještě krátce drží asfaltu. K příštímu ukazateli jsou to 3km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Po cca 400m odbočuje značka doleva a poprvé zásadněji stoupá. Po své levé ruce uvidíte menší vršek Láz (549m), načež zatočíte doprava mezi domky a výrazně stoupající zpevněnou cestou zamíříte k zalesněnému úpatí Veřovických vrchů. Odtud se na okamžik otevře pohled vpravo na sousední Myší horu (725m) a malé obydlené sedýlko mezi ní a Chlácholůvkem (526m), za nímž se zvedá úbočí Velké Polany (981m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Štěrkovaná lesácká cesta hned nato vstupuje do lesa a po krátkém vyšvihnutí mění svůj sklon na středně stoupavý. Takto ukusuje vrstevnice až do cca 570 m.n.m., kde potkává úzkou asfaltku. Po ní mírným tempem obchází úbočí, odkud před sebou uvidíte nejvyšší bod Úvěsu (713m) a napravo rameno Myší hory (725m) mířící ke Kyčeře (875m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Horší značení by vás mohlo zmást. No značka v příští zatáčce opouští asfalt a znova vydatně stoupá vyježděnou lesní stezkou. Okolo kóty 650m vyznačují modré šipky ostrou serpentýnou doleva. V okamžiku, kdy lesní cesta dosáhne geografického hřebene, opět zatáčí, tentokráte doprava, aby si pak už udržela přímý směr na sever. Během chvíle uvidíte ceduli <b>Úvěz, rozc. les. cest (700m)</b>, kde se dozvíte, že za sebou máte 5,5km. Zbývá posledního 2,5km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Lesem bez výhledů pokračujete mírným stoupáním po široké stezce, překročíte nenápadný vrchol Úvěsu (713m) a stanete na jakémsi sedle, kde se skladuje vytěžené dřevo. Z placu je vidět Radhošť (1129m) a nachází se zde taktéž malé nadstřešené odpočívadlo. Opět vejdete do tunelu ze stromů a dlouho budete středně stoupat na samý vrcholek Kamenárky. Čím výš, tím se stezka stává kamenitější. Špice Kamenárky (862m) je v závěru pokrytá smrkovým polomem a bohužel neskýtá žádný výhled. Turistické značení se tu odklání nalevo, načež vyšlapaným chodníkem plným kamenů ostře klesá k severozápadu, aby v závěru nad zplošťujícím se sedlem zakončilo svou pouť u rozcestníku <b>Kamenárka (735m)</b>. 8km dlouhá modrá značka tu navazuje na červenou hřebenovku, jež míří 12km do Hostašovic anebo 4km opačným směrem na Velký Javorník.</p> </font> </div>
Aktuálnost k 08/2014
