<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Kozí hřbety, Václavičky (830m) – Okrouhlice (810m) – Nad Myšacím (865m) – Hrachové (550m) – Uspolka, BUS (520m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Většina této 11,5km dlouhé červené trasy vede po zpevněných úbočních cestách, pouze střední části hrozí po dešti bláto. Terén zvládne každý. Máte-li chuť vyrazit sem na kolo, určitě doporučuji. Výhledů je tu málo a za moc nestojí, zato malebné roubenky potěší každé oko.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Ukazatel <b>Kozí hřbety, Václavičky (830m)</b> najdete na nápadném nároží, využívaném při těžbě dřeva, kde se scházejí dvě oblíbené hřebenovky a je odtud výhled na cíp Kotlů (857m). Od Slavíče jste jen 3km daleko, od Prašivé 19,5km, od Malého Polomu 2,5km a z něj pak můžete pokračovat buď na Bílý kříž, nebo k Velkému Polomu. Každopádně odkudkoliv přijdete a potáhne vás to už domů, nejkratší cesta vede k autobusu do Morávky. Nejdříve zdoláte 4km k nejbližšímu rozcestí Okrouhlice a tam se rozhodnete, zda to zalomíte po modré k Bebkovi, nebo budete pokračovat po červené přes hřbet Mituřího a skončíte na Uspolce. Na tu je to zpod Kozího hřbetu 11,5km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Červená trasa začíná ostrou zatáčkou doleva. Z ohybu vybíhá lesáky vyježděná hřebenovka na turisticky zapomenutou Skalku (836m), ale tamtudy nechoďte. Následujte horskou silničku, která kličkuje západním svahem Kozího hřbetu (986m), je lemovaná stromy a jen někdy si všimnete drobných potůčků, jež spadají ostrým svahem dolů do kanálků pod cestou, aby o pár set metrů níž vytvořily svým spojením potok Skalku. Klesání je zprvu téměř neznatelné, občas možná něco málo i nastoupáte. První sporé výhledy směřují všechny vzhůru na čupřinku málo známé bezejmenné tisícovky s pracovním názvem Nad Kršlí (1002m). Ta bezprostředně navazuje na Malý Polom (1061m), tudíž sami odhadnete, kde se v danou chvíli právě nacházíte. Výhledy do okolí jsou jinak až po odbočku do osady Skalka nulové a ani poté to není žádná sláva. Hlavně nezapomeňte na rozcestí zahnout vlevo a pro změnu zase chvíli středním sklonem stoupat po starém asfaltu pod sedlo Malého Polomu.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Předtím, než vstoupíte do úseku, kde roste vyšší les, se mezi stromy otevře skulina a ta vám dovolí zahlédnout Lysou horu (1323m) s její severní rozsochou Malchor (1219m). O pár metrů dál je tam pak druhá skulina a tou vyčouhne k Lysé ještě Travný (1203m). Stoupání mírní. Ve chvíli, kdy v ostré pravotočivé zatáčce přejdete potok se zábradlím, budete 210m vzdušnou čarou od rozcestníku Malý Polom, sedlo, jenž se nachází u podobné silničky o něco výš nad vámi. Následně na půl oka zahlédnete hřebínek Mituřího (859m), načež cesta zvolní do roviny. V ten moment potkáte odbočku vlevo nahoru, kudy dřív vedla turistická značka pod Malý Polom. Tady se vám zároveň do objektivu zasměje čupřinatá Nad Kršlí (1002m), přičemž za zády můžete pozorovat Kozí hřbet (986m). Pořád je to ovšem jen taková výhledová polívčička, dokud se stromy po pravé ruce nerozestoupí a nedopřejí vám shlédnout zelené údolí horní oblasti Morávky. Zleva vyhlíží Malý Travný (1100m), blíž k sobě máte hřebínek Mituřího (859m), směrem doprava Skalku (836m) a za ní dlouhý hřbet Slavíče (1055m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Jemné stoupání pokračuje. Cesta pod nohama se kroutí a překonává další dva krátce po sobě jdoucí záhyby potoka se zábradlím. Ač tyto potůčky postrádají jméno, výše položený úsek druhého z nich se nazývá Mechová studánka a vymezuje sedlo mezi Malým Polomem a tisícovkou Nad Kršlí. Tu tím pádem už neuvidíte, neboť se nachází přímo nad vámi.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Mírné klesání umožňuje sporé pohledy k Mituřímu. Následuje kousek rovinky a výrazná levotočivá serpentýna, kde vám doporučuji otočku, abyste si mohli s odstupem prohlédnout Malý Polom (1061m) a na něj navazující Kozí hřbet (986m). Následně nezapomeňte zhodnotit opětovný pohled na Lysou horu (1323m) s Travným (1203m). Nenápadná zkratka odtud míří do břehu a zostra vzhůru na skalnatý vrcholek Nad Kršlí (1002m), pokud by vás zajímal. Pokud ne, pokračujte mírným klesáním bez výhledů až k ukazateli <b>Okrouhlice (810m)</b>. Zdejší lesní křižovatka je jen další odkladiště dřeva a cedule na stromě sděluje, že jste ušli 4km, příštího 2,5km po červené máte před sebou, nebo taky ne a odbočíte po modré 3,5km k Bebkům či 1,5km do údolí Skalky.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Široká hřebenová stezka náhle přechází na lesní podklad. Krátce ji sledují obě značky, jež se ubírají zvolna do kopce. Překonávají kótu 813 m.n.m. a stoupají dál až k vidlici cest, kde modrá uhýbá doprava, kdežto červená zůstává vlevo a vy s ní. Zakrátko si všimnete roubené lesní samoty, položené vpravo od cesty. Ještě v půlce minulého století se podél vrcholu Okrouhlice (817m) rozkládaly horské pastviny a tato malebná dřevěnka nebyla jediná, co zde stála. Brzy poté, co při okraji parcely překonáte nenápadný vrch Okrouhlice, začnete zvolna klesat do plytkého sedla. Tam při kraji průseku stojí jednoduchá lavička, odkud uvidíte špičku Lysé hory (1323m) s vysílačem, vzdálený neforemný Smrk (1276m), loučku Malé Polčané na sousedním kopci (767m), zalesněný Vysoký Rykali (912m) s vyklučenou osadou Vyšní Ježonky, výraznou Smrkovinu (957m) a ždibec Okrouhlice (832m). Minete nenápadnou odbočku k další nemovitosti ukryté v lese a druhým průsekem pohlédnete nyní spíše jakoby nazpět. Tam se skví hraniční hřeben Polomky (984m) jako zelený obranný val a blíž v nižší nadmořské výšce roztomile opelichaný hřbítek (800m) bez jména.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Lesní uježděná cesta opět zlehka stoupá a ukusuje vrstevnice nejvyššího bodu celého hřebene, jímž je bezejmenná kóta (898m). Tu náhle potkáte další stavení či spíše kamenné torzo domu s odumírajícím ovocným sadem. Nikdo dnes už neví, proč k jeho zkáze došlo, snad že místní odešli za lepším živobytím do města. Za pár let dům pohltí les a srovná jej se zemí. Snad aspoň ta turistická stezka zůstane a povede vás po hřebeni bez výhledů – nejdřív krátce středně do svahu, pak chvíli po rovince. Zatímco zpevněná cesta míří po vrstevnici ke čtvrté chalupě, která se na rozdíl od té předchozí zachovala, značky odbíhají ne moc prošlapaným terénem mezi stromy k samému vrcholu kopce a ve středně (místy i více) stoupajícím úhlu jej zdolávají. Zaoblený vrch (898m) čelí těžbě dřeva, pročež z něj jednou bude asi pěkný výhled. Prozatím však hřebenovka svižně klesá blátivým chodníkem do sedla s ukazatelem <b>Nad Myšacím (865m)</b>. Následující ceduli potkáte až o 4km dál a po 5km dosáhnete cíle.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hřebeni hory se vyhnete tím, že jej od západu obejdete. Najednou se pod hlínou znova objeví zpevněný povrch, po němž zvolna scházíte. Výhledy jsou díky stromům jen sporadické. Jedno juknutí na Lysou horu (1323m), pak dlouho nic, pak se asi o kilometr dál z průseku u Mituřského potoka osobně seznámíte s masivním úbočím sousedního Travného (1203m), sedlem Plato, hrbem Vysokého Rykali (912m) a malým zalesněným výčnělkem (783m) z mituřského horocelku.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Následuje slabé klesání a přechod na uměle vyštěrkovaný povrch. Jinak pořád všude kolem les a na mýtině v lesním zátiší roubenka jako z obrázku. Nato pokračujete teď už téměř středním spádem po úboční silničce nezáživnou lesní scenérií. Znad osady Mituří si znovu pěkně prohlédnete bok Travného s Vysokým Rykali, ovšem novinkou je při pohledu přes rameno navíc ještě bobek Smrkoviny (957m) a méně nápadný Sulov (943m). Navazující fádní sestup severní stranou Mituřího ukončuje zběžný pohled na čelo Slavíče (1007m) a údolní silnice s rozcestníkem <b>Hrachové (550m)</b>. Zjistíte, že se odtud dá pokračovat po zelené k chatě na Slavíči (5,5km) nebo že po červené jste v daný moment urazili 10,5km a před sebou máte poslední 1km. Rovinkou podél potoka Skalka nebude váš přesun těžký. Kvalitní vozovka prochází kolem prvních několika domků v místní části Úspolka. Z ní je vidět na Malý Travný (1100m) a po příchodu k autobusové zastávce také jinam.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">U kryté zastávky visí cedule <b>Uspolka, BUS (520m)</b> s navigací nazpět 15,5km po červené na Slavíč, po zelené 14,5km do Milíkova a po žluté 5,5km na Morávku. Též tu najdete informační panel Naučné stezky paraskupiny Wolfram, kde je stručně vysvětleno, jak Němci tuto ryze českou partyzánskou skupinu za války obklíčili, ti ochuzeni o vybavení utekli a z Beskyd se přesunuli k Brnu. Bez bližších souvislostí to turistovi moc smyslu nedává, ale co už. To se spíš podívejte naproti přes cestu a úzkou asfaltkou se vydejte do houští podél toku říčky Morávky rovnou k zadní části přehrady (pozor, pásmo hygienické ochrany). Mizející těleso silnice má především historický význam, neboť před výstavbou vodní nádrže Morávka to byla jediná cesta ze současného centra obce nahoru do osad. Přehrada zde zatopila nejen kus silnice, ale také několik chalup.</p> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Úspolka</b> je horská osada s hájenkou, jejíž většina se rozkládá v okolí soutoku říčky Morávky s potokem Skalka. Do vybudování vodní nádrže (1961) se jednalo o poslední větší osadu Morávky, kde se nacházela lesní správa, škola a obchod. Dnes je zde, stejně jako v řadě dalších osad v okolí, roztroušená horská zástavba. Nejvýznamnější historickou památkou osady je pozdně barokní <b>socha sv. Jana Nepomuckého</b>, stojící v zahradě u domu křížem od autobusové zastávky. Kdo byl jejím autorem, není známo, nejspíš se však jednalo o některého z regionálních amatérských sochařů, což se projevilo například na tělesné dispozici postavy a jejím obličeji. Na podstavci sochy se nachází nápis se jménem rodiny Muroňovy, která pravděpodobně nechala sochu zhotovit, a letopočet 1839. Kolem sochy v minulosti vedla cesta na mostek přes Morávku, dnes je však tato cesta slepá a končí ve vodách přehrady.</p> </font> </div>
Aktuálnost k 05/2014
