<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Podolánky, rozc. (629m) – Polana, rozc. (892m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Z Podolánek na Polanu vede krátká modrá spojnice hlavní trasy na horu Smrk. Je špatně dopravně dostupná, ale hezká. Nabízí jak zajímavé výhledy, tak exkurz do historie horské osady Podolánky. Zdolat se dá i na horském kole. Rozcestníky uvádí délku 2 až 2,5km.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Modrá turistická trasa o délce 2,2km se započíná na rozcestí <b>Podolánky, rozc. (629m)</b> hluboko v nitru hor, v údolí říčky Čeladenky mezi Smrkem (1276m) a Čertovým mlýnem (1206m). Dopravní dostupnost tohoto místa je složitá. Jedinou veřejnou dopravu zajišťuje autobusová linka z Čeladné, zajíždějící 1-2x za den do 0,5km vzdálené osady Plucnarka (BUS zastávka Čeladná, Podolánky, Jednota). Z logistického hlediska je tedy lepší přijet do Podolánek autobusem a ze Smrku sejít na nějaké lépe obsluhované stanoviště než naopak. Tedy pokud se nechcete vracet stejnou cestou.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Katastrálně patří Podolánky obci <b>Čeladná</b>, ačkoliv jsou od jejího centra vzdáleny asi 10km. První zmínka o Čeladné pochází z roku 1581, kdy je zapsána v urbáři hukvaldského panství. Přesný původ názvu obce není znám. Soudilo se, že byla pojmenována podle čeládky, jež docházela na Hukvaldy. Nová verze však hovoří o názvu odvozeném z německého výrazu pro výběrčí místo v průsmyku, tj. platební úžinu. To by klidně mohlo být, neboť, geograficky vzato, 14km dlouhé údolí Čeladenky a Lučovce mezi Horní Čeladnou a Mezivodím je odedávna spojeno cestou. Jistě tudy historicky procházeli hukvaldští poddaní ze Zadních hor nebo uherští obchodníci. S povozem nebylo prakticky kudy se v úzkém údolí výběrčím vyhnout. Ostatně nad úžinou v Horní Čeladné se nacházejí pozůstatky malého stážního hradu ze 13.-15.stol. Obyvatelé Čeladné se živili jako pastevci, rolníci nebo pasekáři, obživu nacházeli též v lese při těžbě dřeva, jeho svážení a plavení. Podolánky jsou typickým příkladem pasekářského osídlování oblasti v 16.stol. samotami, např. Bařiny, Umučený, Plucnarka aj. Ve 2.pol. 17.stol. došlo k povstání proti pánům na Hukvaldech, to však bylo potlačeno a jednotlivci i celé houfy lidí utíkali do hor, kde se z nich stávali zbojníci. Na jejich likvidaci byl nasazen speciální horský bezpečnostní sbor portášů (1638-1830), do jejichž řad byli verbováni místní Valaši. Konkrétně na Čeladné sídlil portášský desátník s devíti muži. V 17.stol. se tu našla železná ruda, v povodí Čeladenky rostlo kvantum dřeva a tak na Horní Čeladné, přímo u zdroje, vznikla huť s vysokou pecí, dvěma hamry, drátovnou a slévárnou. Fungovala však jen do 20.let 20.stol. a z celého komplexu se dochoval pouze symbolický kříž z roku 1847 před restaurací Kněhyně. V souvislosti s hutí začal v roce 1907 provozovat jistý soukromník veřejnou dopravu z Frýdlantu n.O. do Horní Čeladné, jež je považována za vůbec první autobusovou linku v českých zemích. V průběhu 2.sv. války pak v oblasti Podolánek operovala partyzánská brigáda Jana Žižky.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zelené směrovky rozcestníku ukazují cestu průsmykem: vpravo k autobusu (0,5km) a k bývalé škole (1km), vlevo na osadu Kociánka (0,5km) a Mezivodí (7,5km). Modrá značka vede k turistické chatě Martiňák (3,5km) a na Polanu (2km). Následujících zhruba 850m pošlapete asfaltovou silnici se zákazem vjezdu zvolna do kopce. Zalesněná lokalita má název Sihly, což v jazyce starých Valachů značí podmáčenou půdu. A vskutku, prostor mezi dvěma asfaltkami tvoří silně podmáčený smrkový les s mohutnou vrstvou čtvrtohorních svahových hlín s rašelinými glejemi, který je chráněn jako <b>Přírodní rezervace V Podolánkách</b>. Když v roce 1902 vznikly v Čeladné Lázně Skalka, byla k prvním léčebným procedurám využívána právě rašelina z Podolánek. Rezervace byla vyhlášena později v roce 1955 a její celková výměra činí 31,1196ha. Vývoj rašelinných smrčin je tu podmíněn vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem, který se projevuje roztroušeným výskytem rašelinných jezírek. V minulosti byl tento ekosystém narušen soustavou odvodňovacích struh a druhotným dosazováním smrku, zejména po větrné smršti v létě 1999, kdy došlo k soustředěnému polomu na ploše asi 1ha. Vysázené stromy však postupně podléhají zkáze a cílené probírce. Místy zde roste bříza bělokorá, jeřáb ptačí, v malém množství jedle bělokorá a buk lesní. V severní části území se nacházejí fragmenty prameništních olšin. Bohaté mechové patro dosahuje vysoké pokryvnosti. Našlo se tu 39 druhů mechorostů, z nichž převažují rašeliníky (minimálně 5 druhů) a ploníky. Dále se našly zajímavé druhy lišejníků, bohatě plodné stélky prachoulečku plevnatého a nenápadné šálečky kyjonosné, které se v ČR až do roku 1998 nevyskytovaly. Bylinné patro tvoří trávy, borůvčí, kapradí, fialky, blatouchy, přesličky, ostřice apod., ze vzácnějších druhů rostlin tady roste prstnatec Fuchsův, plavuň pučivá, vranec jedlový a žebrovice různolistá. Na světlejších stanovištích roste náprstník velkokvětý, sasanka hajní, hořec tolitovitý či bika lesní, v okolí pramenišť se vyskytují některé horské druhy, např. kamzičník rakouský, kýchavice Lobelova a jen vzácně oměj tuhý moravský. Zlomkovitě se v rezervaci zachovala rosnatka okrouhlolistá. Zjištěno bylo doposud 241 druhů motýlů z 31 čeledí. Na kapradiny je svým vývojem vázán vzácný horský až podhorský druh hrotnokřídlec kapradinový, jenž patří mezi indikátory kvality horských smrčin. Na jehlicích smrku se živí housenky bourovce měsíčitého, který se v Beskydech vyskytuje jednotlivě ve vyšších nadmořských výškách nebo v chladných inverzních údolích, jakými jsou právě Podolánky. Vhodné podmínky pro život tu nalézá drobný zelenopláštník borůvkový. Mimo jiné zde byla nalezena velmi vzácná píďalka prameništní, typický druh podmáčených smrčin a okrajů rašelinišť známý pouze z Beskyd a Podyjí. Mezi brouky dominují střevlíci. Nalezeni byli např. střevlík polní a střevlík hrbolatý, žijící ve vodních tocích, prameništích a jejich bezprostředním okolí. Z obojživelníků se v PR vyskytuje čolek horský, čolek obecný, skokan hnědý a ropucha obecná. Mlok skvrnitý nebyl v poslední době pozorován. Z plazů žije na území rezervace slepýš východní, zmije obecná a užovka obojková. Z ptáků je nejběžnějším druhem pěnkava obecná. V posledních letech tu hnízdí čáp černý. V minulosti byli na lokalitě zaznamenáni kurovití ptáci tetřev hlušec a jeřábek lesní, ze sov puštík bělavý a sýc rousný. Vzhledem k turistickému ruchu v bezprostředním okolí rezervace je však jejich současný výskyt nepravděpodobný.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Cesta vás vyvede na horskou osadu Podolánky. První, čeho si všimnete, je oplocený, mezi čtyřmi vzrostlými stromy usazený <b>Bedřichův kříž</b> z roku 1860. Nápis upomíná zřizovatele kříže, knížete landkraběte Bedřicha Egona, kardinála z Fürstenberku, který zastával v letech 1853-1892 úřad olomouckého arcibiskupa. Byl znám svou zbožností a vážností v církevních i světských kruzích. Vědělo se o něm také, že miluje Beskydy a kdykoliv mohl, trávil čas na svém vedlejším sídle na Hukvaldech, odkud vyjížděl do hor na hony. Jeho náklonnost kraji připomíná mnoho církevních staveb, z těch významnějších např. skandinávský kostelík v Bílé. Litinový kříž vystupující z kamenné mohyly s pamětní deskou dal postavit pro obyvatele horské osady, jež se zformovala kolem panské myslivny, vzdálené od kříže jen asi 120m. Za povšimnutí stojí, že pamětní desky jsou tady dvě – z jedné strany kříže česká, z druhé německá, přičemž ta německá je starší. V období Masarykovského upevňování demokracie v Československu zaslala Správa arcibiskupského revíru v Podolánkách Arcibiskupskému lesnímu úřadu v Ostravici dne 19.6. 1934 takovýto dopis: „Dle výnosu čís. 3873 ú. ř. z 11. /4. 34. obdržela správa revíru povolení vyměniti německou desku na kříži u myslivny za jinou s nápisem českým. Jak z přípisu firmy Ferrum vidno, má tato nová deska státi 750Kč, poněvadž si firma musí pořídit model. Poněvadž je náklad na jednu tabuli poměrně vysoký, upozorňuje se na okolnost se žádosti, nebylo-li by možno, aby se k této akci připojily i jiné arcibiskupské správy, které ve svých obvodech mají tytéž tabule, které byly svého času vyrobeny v železárnách frýdlantských. Při větším počtu těchto tabulí by byla cena snad jen poloviční. Jedná se o tabuli s nápisem: 'Zur Verehrung Gottes vom Fürst-Erzbischof Friedrich Egon aus dem Hause der Landgrafen Fürstenberg errichtet worden 1860.' V dohodě s farním úřadem v Čeladné přeložili jsme nápis takto: 'Ke cti a chvále Boží dal postaviti arcibiskup Bedřich kardinál Fürstenberg v roce 1860.' V Podolánkách, dne 19. června 1934.“ Výměna desky byla 3 dny nato písemně povolena a realizována také na kříži u myslivny v revíru Hutě (nad sklářskou hutí zatopenou vodami Šance). Myslivna na Podolánkách s hospodářským dvorem dnes patří Biskupským lesům. Dne 5.10. 2018 byl v jejím areálu otevřen Charitní dům sv. Karla Boromejského, určený rekondičním a vzdělávacím pobytům Charity Ostrava. O měsíc dříve, v sobotu 8.9. 2018 při mši svaté požehnal biskup František Václav Lobkowicz též obnovený kříž. V zadní části Podolánek byste pak ještě narazili na megalomanský hotel Srdce Beskyd, který již léta prochází rekonstrukcí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Smutným pozůstatkem zašlé slávy Podolánek je rozbitý a dávno nefunkční lyžařský vlek, jehož pozůstatky zůstávají roztroušeny podél uježděné, ostře stoupavé cesty na Smrk. Čím výš po ní vyjdete, tím lepší panorama osady zachytíte. Při pohledu dolů vystoupí na obzor Kladnatá (918m) s holinou na vrcholu a rozložitý Samorostlý (924m), přecházející volně do úbočí Smrku, orámovaného údolíčkem Dešťanského potoka, v němž je situován hotel Srdce Beskyd.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Dobře značená stezka vstoupí do lesa nad osadou a jako středně stoupající svážnice pokračuje lesními rozcestími na sklad dřeva s částečným výhledem na masiv Kněhyně (1257m) a Magurky (1067m), odkud lze také pozorovat sousední samotu Rakové. Netrvá dlouho a vyjdete na prostranství, kde postupnou těžou dřeva ubývá vysokých smrků. Ty nové ještě nestíhají zarůst druhý výhled směřující na Samorostlý, za nímž již vyčuhuje špička Trojačky (987m), a oblouk kopců za údolím Čeladenky. Jen pár minut středního stoupání vás pak dělí od třetí – nejlepší vyhlídky. Ta se soustředí na Samorostlý s Trojačkou, ale už jde vidět i propojení Mezivodské pahorkatiny na Kladnatou a Martiňák, velkou obydlenou louku Ráztoky pod Magurkou, objeví se dokonce osada Pálenice v hřebeni Vsetínských Beskyd či Malá Fatra.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Nedlouhá trasa končí vzápětí při kraji vysokého smrkového lesa na rozcestí <b>Polana, rozc. (892m)</b>. Modrá šipka ukazuje 2,5km nazpět do Podolánek, červená míří 5,5km ke kapli na Horní Čeladné a druhá červená za 3,5km vyvrcholí na Smrku (1276m). Těžko říct, zda to byly právě smrky ztepilé, kdo dal hoře jméno. Původně byl tento strom totiž rozšířen od Alp po Balkán, kde tvořil spolu s dalšími dřevinami horské a podhorské lesy. V severní a severovýchodní Evropě se nacházely dokonce souvislé smrkové porosty. V Česku je smrk jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin, což je dáno hlavně tím, že byl od poloviny 18.stol. s oblibou vysazován v hospodářských lesích, neboť jeho rychlý růst umožnil lesníkům významně zvýšit produkci dřeva. Plošné zavádění smrkových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin, jako to vidíme tady na Polaně, v kombinaci se slabou porostní výchovou ovšem vedlo v minulosti k rozsáhlým kůrovcovým kalamitám (kůrovec čili lýkožrout smrkový se živí pouze smrčinou) a nebývalému nárůstu větrných polomů nebo škodám vzniklým vahou mokrého sněhu. Smrk má plochý mělký kořenový systém, na druhou stranu ale dorůstá až do výšky 50m. Smrkové monokultury navíc špatně akumulují dešťové srážky, takže se od nich začíná postupně ustupovat. Měkké dřevo z kmenů má široké použití jako stavební materiál, pro výrobu nábytku a v minulosti sloužilo i do konstrukcí letadel, dělá se z něj celulóza pro potřeby papírenského průmyslu, dobře hoří, pryskyřice dříve sloužila pro výrobu smoly a terpentinu a v některých zemích se dokonce z výhonků vaří smrkové pivo.</p> </font> </div>
Aktuálnost k 04/2022
