<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"><font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Kunčice p. Ondř., ŽST (475m) – Kunčice p. Ondř., k ŽST (478m) – Opálená rozc. (671m) – Ondřejník, tur.ch. (710m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Přestože nejde o oficiální cyklotrasu, cyklisti si ji oblíbili a v zimě byste tu narazili i na běžkaře. Řeč je o vrstevnicové asfaltce v úbočí Ondřejníka, z níž se naskýtá větší množství výhledů do okolí než z modře značené hřebenovky. Je příjemně členitá a přetíná četná prameniště. Zelená turistická značka vás na ni přivede z Kunčic p.O. a zpět do údolí se můžete vydat po 6,5km od turistické chaty Ondřejník.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Kunčice pod Ondřejníkem</b> byly založeny po roce 1281 z příkazu hukvaldského pána Arnolda z Hückelswagenu hradním úředníkem Kunzem, jemuž se podařilo sehnat značný počet lidí ochotných k obývání nové osady nazvané podle něj Kunzendorf, později Hrubé či Velké Kunčice. První písemná zmínka z roku 1581 se vztahuje ke skelné huti, jejíž význam však v 17.stol. zanikl. Právě úpadek hlavního zdroje obživy zapříčinil rozmach vysoce kvalitního soukenictví, jež však v 2.pol. 19.stol. také zaniklo a okolo roku 1860 jej nahradila těžba železné rudy, která se vyvážela do hutí ve Frýdlantu a Čeladné. Konec těžby se datuje k roku 1895, kdy byl uzavřen poslední důl na Humbarku. Ustupující těžba uvolnila rozvoj turistického ruchu, který z Kunčic udělal rekreační oblast Ostravska, jíž je dodnes. Největší památkou v obci je dřevěný kostelík sv. Prokopa a Barbory, převezený sem z Podkarpatské Rusi.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V 9km dlouhé obci <b>Kunčice pod Ondřejníkem</b>, obepínající jižní úpatí masivu Ondřejníka, je jedno vlakové nádraží a před ním rozcestník <b>Kunčice p. Ondř., ŽST (475m)</b>. Jelikož jsou Kunčice výchozím bodem pro mnoho turistických značených tras, lze se na něm dočíst vzdálenosti téměř všech míst, která během svého putování uvidíte. Kilometráž vaší zeleně značené cesty je však nejjednodušší. Úsek vedoucí širokou ulicí lemovanou rodinnými domky s výhledem na nejvyšší vrch Ondřejníka, Skalku (964m), měří 0,5km a je ukončen ukazatelem <b>Kunčice p. Ondř., k ŽST (478m)</b>. Naleznete jej u hlavního tahu z Frenštátu p.R. do Frýdlantu n.O. Podél něj také vede chodník, po němž se nyní ve směru plastové směrovky vydáte doprava asi 160m k odbočce mezi domy.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Tady začíná terén výrazně stoupat, po úzké asfaltce přímo proti svahu proti toku drobného potůčku Tichávka, jenž napájí obě vodní nádrže v údolí. Poté se cesta stáčí doprava a přichází k okraji louky. Odtud se pomalu otevírá první výhled této trasy. Otočíte-li se, můžete si prohlédnout mírně olysalou Kněhyni (1257m) rozkročenou do Malé a Velké Stolové (1046m a 1009m), solitérní Smrk (1276m) s předvrcholem Malý Smrk (1174m), Nořičí horu (1047m) a Radhošť (1129m). Asfaltem budete stoupat mezi další domy a z druhé louky uvidíte navíc ještě vyvýšené části Kunčic p.O. i Čeladné. Nakonec úplně nahoře projdete kolem chátrajícího restauračního zařízení a vstoupíte do lesa. Lesní úsek je krátký, ale půjdete-li stále vzhůru, narazíte asi po 100m na vrstevnicovou silnici. Ta vás bude nyní provázet až do cíle.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Po silnici se vydáte lesem doprava, téměř po rovince. Zakrátko dorazíte do ohybu cesty, odkud se přes prudký sráz dá opět pozorovat Kněhyně se Stolovými horami a Nořičí, se náhle krásně odhaluje geologický podklad Ondřejníka. Jde o rudě zbarvené rozpukané vrstvičky usazeniny se širšími světlejšími pásy, jež se vydrolují do drobného štěrku kolem silnice. Opravdu zajímavý útvar. Silnice vede lesem ještě cca 600m, než dorazí k odbočce do údolí. Z ní se otevírá pěkný výhled na celý komplex Lysé hory i Smrku. Vše začíná střívkem hřebene Prašivé, který tvarují Malá Prašivá (707m), Prašivá (843m), Čupel (873m), Kotař (861m) a hlubším sedlem odsazené Lipí (902m). Navazující lysohorský masiv tvoří zleva Kyčera (906m), jež se s menší Tanečnicí (820m) sbíhají ve výrazné Kykulce (996m). Hlavní hřeben pak pokračuje dlouhou nahnutou rovinou, na niž se nasunuje boule Malchoru (1219m). Paralelně k němu se z údolí zvedá druhé rameno, které začíná rozložitým dvouvrším Staškov (752m) – Ostrá hora (783m), pokračuje hřbetem Lukšince a s rozsochou Malchoru se schází v „gigule“ nejvyššího vrcholu Beskyd, Lysé hoře (1323m). Od vrcholu hora opět kesá, a to přes nevýraznou Kobylanku (1054m) k mohutnému Čupelu (943m). Prostor nad Ostravicí vyplňuje ještě Smrčina (810m). Za údolím mezi Lysou horou a Smrkem se rýsuje kousek Těšíňočky (919m). A nakonec je tu druhá nejvyšší hora Beskyd, Smrk (1276m), která má tvar hřbetu. Z masivu vystupují ještě špičatější Malý Smrk (1174m) a při úpatí Smrček (859m) s Malým Smrčkem (711m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Cedule <b>Opálená rozc. (671m)</b> se nachází o nějakých 550m dál. Visí na stromě přímo nad ski areálem Opálená a když kolem ní sejdete po ušlapané pěšině o pár metrů níž, ocitnete se přesně u horní stanice vleku, odkud se otevírá krásné výhledové panorama. Ski areál se rozkládá po rozsáhlé svažité louce, jejíž levý okraj vytyčuje potok Stanovec a pravý hustý lesík pokrývající brdek Opálená (641m). Chcete-li se dostat do údolí, musíte přejít sjezdovku a po žluté značce po 2km dojdete k železniční stanici v Čeladné, opačným směrem je to k vrcholu Skalky 1,5km. Po zelené značce jste ušli 3km a dalšího 3,5km relativní rovinky zbývá do cíle.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Úzká vrstevnicová silnička vás bude provázet cca 1,5km lesem, než narazíte na další výhled do krajiny. Předchází mu rozsáhlý polom ve svahu po levé ruce, díky němuž se otevřel pohled na hřeben Ondřejníka. Přes zarůstající průsek se opět ukáže Smrk a Lysá hora, tentokrát s důrazem na obec Pstruží, jejíž nejhustěji obydlená část se rozkládá přímo pod vámi při úpatí kopce. Jen o pár minut chůze dál se asfaltka stáčí a paralelně s výhledem na okrajový vrchol Ondřejníka, Ondřejník (890m), uzříte vpravo mezi kmeny vzrostlých stromů městečko Frýdlant n.O., pochopitelně i s nejbližšími okolními vesničkami, dále úpatí Lysé hory a drobné kopce u Janovic, z nichž nejvýraznější je Velký pahorek (468m). V jeho zátylku snadno rozpoznáte nošovickou automobilku Hyundai a janovický kostel sv. Josefa z roku 1891. Frýdlant je vidět celý, od průmyslového areálu bývalých železáren s historií sahající až do počátku 17.stol., které, jak se málo ví, daly vzniknout ostravským Vítkovickým železárnám (ty byly původně jen pobočným závodem Frýdlantských železáren), přes centrum města s kostelem sv. Bartoloměje z roku 1690 až po rozsáhlý objekt bývalého kláštera milosrdných sester Boromejek z roku 1871. Pestrá políčka přecházejí na severu v lesy, z nichž se vymaňuje pouze modrá hladina vodní nádrže Baška, za ní okresní město Frýdek-Místek a při jasném počasí se po obzoru táhne havířovsko-těšínská aglomerace. Další podobný částečný výhled bude následovat znova za chvilku. <p ALIGN="JUSTIFY">Stará asfaltka mírně klesá bohatým prameništěm přítoků Frýdlantské Ondřejnice, jež poháněla hamry ve starých železárnách. V nejnižším bodě se ke zdolávané silnici připojuje ostrou zatáčkou jediná cesta na Ondřejník, po níž mají dovoleno jezdit auta, takže očekávejte i větší dopravní ruch. Přesně v tomto bodě, asi 100 výškových metrů nad vámi, se nachází horské sedlo, ale na rozdíl od zdolávačů hřebene, vy teď budete cca 1km středně stoupat. Těsně před cílem se ještě naposledy ohlédněte vpravo, neboť se opětovně podíváte na Lysou horu (1323m), Smrk (1276m) a na půlku Kněhyně (1257m), na obě údolí mezi nimi a u Lysé hory navíc můžete zkusit najít malý přečnívající kousek vrcholu Travného (1203m). Potom již vyjdete na plácek před turistickou chatou Ondřejník, kde na stromě visí rozcestník <b>Ondřejník, tur.ch. (710m)</b>. Modrá hřebenovka byla před 7km v Kunčicích p.O. a před 3km ve Frýdlantě n.O., žlutá značka zas míří 4km do Kozlovic a 4,5km do Metylovic. Vaše zelená zde po 6,5km končí.</p> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Turistická chata Ondřejník</b> byla postavena Klubem českých turistů v letech 1906-1907 a patří mezi nejstarší turistické chaty v Beskydech. Slavnostního otevření se dočkala 30.5. 1907 a rozšíření roku 1930. Jde o podezděnou třípodlažní budovu s vchodem ze zadní strany. V přízemí najdete restauraci s kapacitou okolo 36 míst, jídelnu pro 100 osob, na patře je pak 16 turistických pokojů s 58 lůžky se společným sociálním zařízením na patře. U chaty stojí letní terasa pro 40 lidí, 4 garáže a hřiště. Vše bohužel zavřené a mimo provoz. Přes léto funguje pouze malý bufet vedle parkoviště.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V období tzv. 1.republiky se ve 30.letech 20.stol. stávala čím dál více populárnější domácí turistika a s ní spojené zpřístupňování československých hor. Vzrůstající návštěvnost Ondřejníku si vynutila nejenom rozšíření chaty KČT, ale především výstavbu nového a na svou dobu vysoce moderního horského hotelu Solárka. Ten byl vystavěn manželi Oldřiškou a Františkem Látalovými z Moravské Ostravy v letech 1932-1933. Manželé Látalovi dobře odhadli perspektivy Ondřejníku, který se jevil být vhodným pro vybudování klimatických lázní (jakousi obdobu slezského Jeseníku) a bez problému by dokázal uživit i dvě horské chaty. Pro nový hotel bylo vybráno místo vedle starší chaty KČT. Stavba na obdélníkovém půdorysu s mělkým středovým rizalitem měla celkem 4 patra – kamenné podsklepené přízemí a 3 dřevěná patra. Vnější plášť hotelu byl pokryt stylovým štípaným šindelem. Solárka poskytovala ubytování až pro 100 osob ve 40 pokojích, všechny koupelny pokojů byly vybaveny teplou vodou a hotel disponoval též ústředním topením a elektrickým osvětlením. Na svou dobu poskytoval maximální komfort. Nový hotel slušně prosperoval a nejinak tomu bylo i během 2.sv. války. S rokem 1948 se Solárce nevyhnulo nucené znárodnění, které však na turistický ruch nemělo velký vliv. Ondřejník se stával častým cílem školních výletů. Stagnaci zaznamenala turistika na Ondřejníku až počátkem 90.let 20.stol. Smutnou tečku za historií hotelu Solárka udělal požár, jenž vypuknul 28.9. 2002 kolem 22hod. a zlikvidován byl až v pozdních odpoledních hodinách druhého dne. Přijelo 7 hasičských sborů. Vyskytl se však problém s nedostatkem vody, kterou hasiči museli jezdit nabírat až do Frýdlantu a hotel tak nebylo možné zachránit. Kompletně shořelo podkroví plus horní patro chaty a kvůli spadlým konstrukcím byl zničen i celý interiér. Chata byla naštěstí už přes 10 let zavřená, majitelé ji opravovali se záměrem chatu co nejdřív znovu otevřít, takže nedošlo k žádnému zranění. O vzniku požáru se dlouho spekulovalo. Hasičský sbor z Frýdku-Místku se nakonec jasně vyslovil v tom smyslu, že šlo o úmysl, snad o pojistný podvod. Dnes na místě bývalé slavné Solárky zbyly jen kamenné základy.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">V blízkosti chaty se nachází kamenná <b>kaple sv. Antonína Paduánského</b>, u níž se v den svátku tohoto světce koná každoročně pouť. Kaple byla postavena roku 1933 v rámci výstavby hotelu Solárka manželi Látalovými, aby tak dodala okolí hotelu romantičtější ráz. Pojmenování získala na paměť největšího příznivce turistiky na Ondřejníku prof. Antonína Uřídila z Brna. Kaple má čtvercový půdorys a šindelovou sedlovou střechu s falešnou mansardou, nad níž vystupuje zvonička se štíhlou jehlancovou střechou. V průčelí je otevřena velkým portálem s lomeným obloukem a zakryta mříží, aby tak chránila interiér stavby se světcovou sochou.</p> </font></div>
Aktuálnost k 03/2015
